Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaná zaplatila celkem částku , částka, (, částka, vyčerpaný úvěr, , částka, poplatek za poskytnutí úvěru) se zákonným úrokem z prodlení s tím, že předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Úvěr byl čerpán odesláním na bankovní účet žalovaného. Žalovaný dosud finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, předvolání k jednání mu bylo doručeno řádně a včas.3. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky, datovaného dne , datum, , odeslaného žalovanému poštou podle poštovního podacího lístku, z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . IČ , IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a seznamem pohledávek. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby podle § 1879 a § 1880 o.z.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Podle elektronického dokumentu nazvaného „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. B0001910530607877“ společnost , právnická osoba, ., jako věřitel měla žalovanému poskytnul úvěr ve výši , částka, na účet žalovaného za poplatek , částka, před slevou se zápůjční úrokovou sazbou 40 % p.a.. Na Smlouvě je připojeno na místě podpisu jméno a příjmení žalovaného a SMS kód 437130, což samo o sobě nelze považovat za projev vůle žalovaného. Žalobkyní tvrzená skutečnost, že úvěrová smlouva byla žalovaným podepsána unikátním SMS kódem, zůstala v řízení neprokázána, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné důkazy. Pro tento případ žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.5. Ze sdělení , právnická osoba, . a potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že účet , č. účtu, , na který byla dne , datum, připsána částka , částka, od , právnická osoba, ., je veden na jméno žalovaného jako na majitele a jediného disponenta.6. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni jakož i to, že žalovaný dne , datum, obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, .. převodem na svůj účet peněžní prostředky ve výši , částka, , které doposud ani částečně nevrátil. Žalobkyně dne , datum, prostřednictvím právní zástupkyně odeslala žalovanému doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.7. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka či žalobkyně vyzvaly žalovaného k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou, ani to, že by žalovaný na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradil; takovou skutečnost ostatně žalovaný po celou dobu řízení ani netvrdil.8. Podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ze které žalobkyně své uplatněné nároky dovozovala. Smlouva o úvěru v elektronické podobě, není opatřena žádným (ani elektronickým) podpisem žalovaného, přičemž v průběhu řízení žalobkyně zároveň neoznačila a ani nedoložila žádný jiný důkaz o právním jednání žalovaného, které by uzavření předmětné smlouvy předcházelo a nepředložila ani důkazy o ověřovacím SMS kódu. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky došlo ke komunikaci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný v rámci této projevil svoji vůli předmětnou smlouvu uzavřít, pak bylo na ní, aby takové jednání žalovaného také v řízení prokázala, a to např. právě doložením takové elektronické komunikace (např. datových zpráv), z kterých by jednoznačně vyplynula i identifikace osoby, která takto jednala a obsah tohoto jednání. Takové důkazy však žalobkyně v průběhu řízení neoznačila a k žalobě také nepřipojila (a to ani ve vztahu k ověřovacímu kódu žalovanému pro komunikaci s věřitelem a jeho následného využití žalovaným při uzavření předmětné smlouvy jako údaje umožňujícího identifikaci žalovaného). Nebylo prokázáno, že by smlouva o úvěru byla podepsána zadáním autorizačního kódu v zabezpečeném online prostředí odeslaným na ověřené telefonní číslo , tel. číslo, . Pokud měl být podpis žadatele nahrazen unikátním SMS kódem, pak není zřejmé, jak byla ověřena totožnost osoby, která údaje včetně čísla mobilního telefonu do internetového formuláře webových stránkách poskytovatele úvěru zadává. Ověření totožnosti žalovaného takovým způsobem z provedených důkazů nevyplývá, když nebyl předložen žádný důkaz, že uvedené telefonní číslo , tel. číslo, spojeno právě a jedině s jeho osobou. Právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není podle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného. Listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Z žádných k důkazu provedených listin nevyplývá, že žalovaný učinil jakýkoli úkon, kterým by požádal o úvěr, projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru a byl seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ani podle zprávy banky na účet žalobkyně ničeho neplnil. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy.11. Prokázáno tak bylo pouze to, že předchůdce žalobkyně žalovanému dne , datum, na jeho účet zaslala částku , částka, , na kterou podle provedených důkazů nebylo ničeho uhrazeno. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o.z., které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Splatnost tohoto závazku pak lze odvozovat až od uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k plnění.12. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den , datum, , neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (, právnická osoba, .) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne , datum, . Jelikož žalobkyně stanovila žalovanému třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení uplynutím dne , datum, , od následujícího dne, tj. od , datum, je tudíž žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.13. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácené bezdůvodné obohacení [výrok II.], neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, z níž tyto nároky dle žalobních tvrzení vyplývají. Soud rovněž zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení, nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení, jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši, na kterou žalobkyně nemá dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo s ohledem na počátek prodlení žalovaného a s tím související výši sazby úroku z prodlení.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.