Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Prachaticích 5 C 55/2026-24 – Smlouva pracovní

Okresní soud v Prachaticích · 24. 6. 2026

smlouva pracovní · náklady řízení · lhůty · odročení · smlouva o úvěru · náhrada nákladů

Aplikovaná ustanovení

8
§ 86
Zákon o spotřebitelském úvěru
§ 2395
Občanský zákoník
§ 2991
Občanský zákoník
§ 580
Občanský zákoník
§ 588
Občanský zákoník

Související právní otázky

2

O co šlo

o zaplacení 68 301,13 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 63 470,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž byly žalované půjčeny peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem a žalovaná se je zavázala vrátit ve splátkách spolu s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 23 450 Kč, úhradu za administrativní činnost 5 598 Kč, úhradou za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště 7 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 73 185 Kč se zavázala uhradit v 17 měsíčních splátkách po 4 305 Kč do 1. 3. 2024. V rámci této smlouvy žalovaná žalobkyni dluží na jistině úvěru 23 095,89 Kč, na úroku 934,07 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru 13 794,12 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 3 616,52 Kč a na úhradě za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 4 529,41 Kč.2. Dále právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 507 Kč a dále úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 385 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč do 1. 8. 2023. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny 615,03 Kč, úrok ve výši 4,97 Kč, smluvní pokutu 4 211,12 Kč, úrok za období od 2. 8. 2023 do 24. 11. 2025 ve výši 193,34 Kč a zákonný úrok z prodlení do 24. 11. 2025 ve výši 369,40 Kč a dále úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny.3. Pohledávky za žalovanou ze shora uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná dlužné částky ani k výzvě zástupce žalobkyně neuhradila.4. Žalovaná se k nařízenému jednání bez smlouvy nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.5. Soud má za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí byla vyplacena částka 10 000 Kč, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Ve smlouvě se zavázala zaplatit úrok 507 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, zaplatit náklady za vyhodnocení úvěrového případu 1 385 Kč a inkaso plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 1 800 Kč, celkovou dlužnou částku 18 592 Kč se zavázala splatit ve 14 splátkách po 1 328 Kč měsíčně. Dále se zavázala hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení s tím, že za prodlení s jednotlivou splátkou lze uložit maximálně pokutu 500 Kč. V případě prodlení pak byla dále povinna hradit poplatky za zaslání oznámení o postoupení inkasnímu pracovníkovi ve výši 1 500 Kč, jehož součástí je i další smluvní pokuta ve výši 500 Kč a poplatek za zaslání upomínky 750 Kč za každou z upomínek, jež se sestává z nákladů za vyhotovení upomínky 250 Kč a další smluvní pokuty 500 Kč. Dle seznamu plateb žalovaná na tuto smlouvu zaplatila 17 972 Kč.6. Dále žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které jí byl poskytnut úvěr 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 2 137 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 23 450 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu 5 598 Kč a inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 7 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 73 185 Kč pak byla povinna zaplatit v 17 měsíčních splátkách ve výši 4 305 Kč. Ve smlouvě byla sjednána pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níže je dlužník v prodlení, v případě prodlení s jednotlivou splátkou maximálně ve výši 500 Kč, dále poplatek za zaslání oznámení o tom, že je úvěr postoupen inkasnímu pracovníkovi ve výši 1 500 Kč, který se skládá z účelně vynaložených nákladů spojených se zasláním oznámení ve výši 250 Kč, účelně vynaložených nákladů za činnost inkasního pracovníka 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč a dále poplatky za upomínky ve výši 750 Kč za každou z upomínek, která se sestává z nákladů za zaslání a vyhotovení upomínky v 250 Kč a smluvní pokuty 500 Kč. Na tuto smlouvu žalovaná dle seznamu plateb zaplatila celkem 27 215 Kč.7. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti předložila žalobkyně žádost o úvěr ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ve výši 35 000 Kč, kde žalovaná uvedla, že pobírá invalidní důchod a má pracovní smlouvu, kdy pobírá mzdu 11 071 Kč a důchod ve výši 10 162 Kč, za bydlení hradí 1 000 Kč, za dopravu jídlo 5 700 Kč, dále jsou jí činěny srážky ze mzdy 195 Kč a hradí splátky 1 328 Kč, její celkové měsíční výdaje činí 8 223 Kč s tím, že bydlí v nájmu u dcery, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost. Příjem doložila ústřižky od výplaty invalidního důchodu, dodatkem o prodloužení pracovní smlouvy a dále poštovními poukázkami a výplatními lístky od společnosti , právnická osoba, z kterých vyplývá, že dosahuje měsíčně zhruba příjmu 10 – 11 000 Kč. Ve vztahu k druhému z úvěru nedoložila prověření úvěruschopnosti žalobkyně žádným způsobem.8. Postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni bylo doloženo smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, V příloze jedna smlouvy jsou pohledávky za žalovanou uvedeny pod body č. , hodnota, a č. , hodnota, , postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 o. z.).13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalované zkoumal souladnosti smlouvy o poskytnutí úvěru s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 15 Co 177/2022). Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je v tomto směru nerozhodné, že žalovaná s podmínkami smlouvy souhlasila (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2023, č. j. 25 Co 45/2023-94). K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaná neplatnosti v řízení dovolala.17. Nejvyšší soud judikoval například v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 75/2020, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je na místě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit, a to bez ohledu na pasivitu dlužníka. Obdobně rozhodl i Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3194/2018, kde je uvedeno, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele, není vyloučeno, že tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuce je na místě zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Soud je toho názoru, že tyto závěry judikatury ve vztahu k rozhodčímu řízení lze použít i na řízení nalézací, jestliže by přiznané plnění mohlo vést zastavení exekučního řízení bez dalšího.18. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelkou a žalovanou jako dlužnicí byla uzavřeny smlouvy o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, dle § 2395 o. z., na základě kterých byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala tyto úvěry vrátit a žalobkyni zaplatit úrok. V případě úvěru 10 000 Kč se žalovaná sice zavázala hradit úrok ve výši 507 Kč, ale soud za úrok považuje i další sjednaná plnění ve výši 8 592 Kč (4 900 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 1 385 Kč náklady za vyhodnocení úvěrového případu, 1 800 Kč za hotovostní inkaso plateb), což odpovídá úroku ve výši 74 %. V případě úvěru 35 000 Kč se žalovaná sice zavázala hradit úrok ve výši 2 137 Kč, ale soud za úrok považuje i další sjednaná plnění ve výši 38 185 Kč Kč (23 450 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 5 598 Kč náklady za vyhodnocení úvěrového případu, 7 000 Kč za hotovostní inkaso plateb), což odpovídá úroku ve výši 77 %. Soud má za to, že cenou za úvěr je úrok a další sjednaná plnění, byť formálně nazvané jako poplatky je za úrok třeba považovat obzvláště v situaci, kdy je půjčování finančních prostředků předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně.19. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud vyhodnotil, že výše úroků sjednaná výši 74 % a 77 % ročně z dlužné jistiny mnohonásobně přesahující běžné ujednání o úrocích, jsou nemravným ujednáním. V obou případech se dále žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu 0,1 % z částky prodlení a poplatky za postoupení inkasnímu pracovníkovi 1 500 Kč a za upomínku 750 Kč, jejichž součástí jsou další smluvní pokuty.20. Ve smlouvách sjednané další povinnosti byly spolu s nemravným úrokem ujednány v natolik nevyváženém poměru věřitel x dlužník, že zakládají nevýhodný vztah vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, a z tohoto důvodu je nutné pokládat danou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy (viz též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co 207/2022-103).21. Ve vztahu k prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv o úvěru, soud uvádí, že ve vztahu k úvěru ve výši 10 000 Kč, nebyla prokázána úvěruschopnost vůbec a ve vztahu k úvěru ve výši 35 000 Kč pouze částečně, neboť lze mít za prokázané pouze příjmy žalované a nikoliv výdaje, které byly toliko tvrzeny a nebyly žádným způsobem ověřovány. Soud nevyhověl v tomto směru žádosti zástupce žalobkyně o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, neboť má za to, že smlouva není platná a není rozhodné, zda se tak stalo v důsledku rozporu s dobrými mravy či v důsledku neposouzení úvěruschopnosti, jestliže výsledkem tohoto závěru je zamítnutí žaloby, neboť žalovaná žalobkyni již vrátila částku, která odpovídá součtu poskytnutých úvěrů - poskytnuto 45 000 Kč (10 000 Kč + 35 000 Kč), vráceno 45 187 Kč (27 215 Kč + 17 972 Kč). Rozdíl ve výsledku pro žalobkyni (v případě, že by jí byla poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů stran prokázání úvěruschopnosti) tedy nemůže být příznivějším a odročení jednání z tohoto důvodu by vedlo ke zbytečnému navyšování výdajů.22. Jestliže soud vyhodnotil smlouvy jako absolutně neplatné a bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 45 000 Kč (10 000 Kč + 35 000 Kč), a bylo jí vráceno 45 187 Kč (27 215 Kč + 17 972 Kč) žalobu zamítl, protože žalobkyně jako právní nástupce věřitelky by měla nárok pouze na vydání poskytnuté, dosud nevrácené jistiny.23. Žalované nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť žalovaná nebyla v řízení aktivní a žádné náklady jí tak nevznikly.