1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od , datum, do zaplacení. Tvrdil, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení díla spočívajícího v rekonstrukci a vybavení modulární učebny, konkrétně dodávky mobiliáře v rámci veřejné zakázky realizované žalobcem jako veřejnou vysokou školou. Smlouva o dílo nabyla účinnosti dne , datum, jejím zveřejněním v registru smluv. Žalovaný se zavázal dílo zcela dokončit nejpozději do 85 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy, tedy do , datum, , přičemž doba plnění byla sjednána s ohledem na skutečnost, že v dotčených prostorách v uvedeném období neprobíhala výuka. Tuto povinnost nesplnil, neboť dílo dokončil a předal až dne , datum, , a to s vadami nebránícími jeho užívání, čímž se dostal do prodlení v délce 83 dnů. Dne , datum, byl vyzván k bezodkladnému dokončení a předání díla, avšak ani tato výzva nevedla k dodržení sjednaného termínu. Podle smlouvy o dílo vznikl v případě prodlení s dokončením díla nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, za každý započatý den prodlení, která byla sjednána jako důsledek nedodržení termínu vycházejícího z povahy žalobce a účelu plnění, tedy nutnosti mít prostory včas připravené pro výuku. Smluvní pokuta byla uplatněna za dobu od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, , která nebyla přes výzvy uhrazena. V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že tvrzené okolnosti nepředstavují liberační důvod ve smyslu právních předpisů, neboť nejde o vis maior, nýbrž o organizační a provozní důvody na straně žalovaného, které nemají oporu ve smlouvě o dílo. Zdůraznil, že žalovaný se do veřejné zakázky přihlásil až poté, co se seznámil s kompletní technickou specifikací požadovaného plnění, a teprve následně podal nabídku do soutěže. Argumentoval, že případná nedostupnost materiálů proto nemůže jít k tíži žalobce. Dále uvedl, že smlouvu bylo možné měnit výlučně formou písemných dodatků, k čemuž v průběhu plnění nedošlo, a sjednaný termín dokončení díla tak zůstal beze změny. Zdůraznil, že skutečnost, že žalovaný žalobce o průběhu plnění informoval, nemá vliv na vznik nároku na smluvní pokutu, neboť ta byla sjednána jako objektivní následek prodlení se splněním povinnosti. K námitce nepřiměřenosti smluvní pokuty uvedl, že částka , částka, za den prodlení je s ohledem na celkovou hodnotu veřejné zakázky přiměřená, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že termín dokončení díla byl určen s ohledem na harmonogram výuky a potřebu mít prostory včas připravené k jejich užívání. Návrh na moderaci smluvní pokuty proto považoval za nedůvodný.2 Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. Tvrdil, že k prodlení s dokončením díla nedošlo z důvodů na jeho straně, neboť plnění smlouvy bylo závislé na dodání specifických materiálů, které nebyly u výrobců v dané době objektivně dostupné. Argumentoval, že konkrétní nedostupnost těchto materiálů nebylo možné při podání nabídky ve výběrovém řízení ani při uzavření smlouvy předvídat, a že se jednalo o okolnosti vzniklé mimo jeho sféru vlivu. Nemožnost dodání požadovaného dekoru stolových desek oznámil žalobci již dne , datum, , přičemž současně navrhoval alternativní řešení a žádal o upřesnění a finální výběr materiálu. Tvrdil, že k definitivnímu potvrzení výběru materiálu ze strany žalobce došlo až dne , datum, , načež byl materiál bezodkladně objednán u subdodavatele. Následné zpoždění bylo podle jeho tvrzení způsobeno omezenou dostupností materiálu a prodlouženými dodacími lhůtami u subdodavatele, jakož i výrobní vadou atypického materiálu, což nemohl objektivně ovlivnit. O uvedených skutečnostech žalobce průběžně a včas informoval prostřednictvím e-mailové komunikace a osobních jednání a že žalobce byl s průběhem realizace zakázky i s existencí překážek seznámen. Tvrdil, že odpovědnost za vzniklé zpoždění proto nelze přičítat jeho nečinnosti či porušení smluvních povinností, nýbrž objektivním okolnostem na straně dodavatelského řetězce. Argumentoval existencí liberačního důvodu spočívajícího v mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážce, která mu zabránila splnit povinnost včas, a dovozoval, že za vzniklé prodlení nenese odpovědnost. Současně namítal, že žalobce neprokázal splnění všech podmínek pro vznik nároku na smluvní pokutu ani její výši.3 Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout. Tvrdil, že k prodlení s dokončením díla nedošlo z důvodů na jeho straně, neboť plnění smlouvy bylo závislé na dodání specifických materiálů, které nebyly u výrobců v dané době objektivně dostupné. Argumentoval, že konkrétní nedostupnost těchto materiálů nebylo možné při podání nabídky ve výběrovém řízení ani při uzavření smlouvy předvídat, a že se jednalo o okolnosti vzniklé mimo jeho sféru vlivu. Nemožnost dodání požadovaného dekoru stolových desek oznámil žalobci již dne , datum, , přičemž současně navrhoval alternativní řešení a žádal o upřesnění a finální výběr materiálu. Uvedl dále, že k definitivnímu potvrzení výběru materiálu ze strany žalobce došlo až dne , datum, , načež byl materiál bezodkladně objednán u subdodavatele. Následné zpoždění bylo podle jeho tvrzení způsobeno omezenou dostupností materiálu a prodlouženými dodacími lhůtami u subdodavatele, jakož i výrobní vadou atypického materiálu, což nemohl objektivně ovlivnit. O uvedených skutečnostech žalobce průběžně a včas informoval prostřednictvím e-mailové komunikace a osobních jednání a že žalobce byl s průběhem realizace zakázky i s existencí překážek seznámen. Tvrdil, že odpovědnost za vzniklé zpoždění proto nelze přičítat jeho nečinnosti či porušení smluvních povinností, nýbrž objektivním okolnostem na straně dodavatelského řetězce. Argumentoval existencí liberačního důvodu spočívajícího v mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážce, která mu zabránila splnit povinnost včas, a dovozoval, že za vzniklé prodlení nenese odpovědnost. Současně namítal, že žalobce neprokázal splnění všech podmínek pro vznik nároku na smluvní pokutu ani její výši.4 Soud věc projednal při jednání dne , datum, v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), neboť tento se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán. Dne , datum, došlo toliko k vyhlášení rozsudku.5 Za sporné a přitom rozhodné soud považoval, zda žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu požadovanou v řízení a zda zde jsou důvody pro případnou moderaci výše smluvní pokuty či jiné důvody, proč by žalobci právo na smluvní pokutu náležet nemělo.6 Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7 Dle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.8 Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce jako objednatel (veřejná vysoká škola) uzavřel se žalovaným jako zhotovitelem smlouvu, jejímž předmětem bylo provedení díla spočívajícího v rekonstrukci a vybavení modulární učebny, konkrétně v dodávce mobiliáře v rámci veřejné zakázky realizované v areálu objednatele. Cena díla byla sjednána ve výši , částka, bez DPH. Zhotovitel se zavázal dokončit a předat dílo nejpozději do 85 dnů ode dne účinnosti smlouvy. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každý započatý den prodlení. V čl. IV. odst. 8 smlouvy bylo sjednáno, že v případě změny požadavků objednatele objednatel a zhotovitel uzavřou písemný dodatek ke smlouvě.9 Ze zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne , datum, bylo zjištěno, že objednatel předal zhotoviteli staveniště pro akci rekonstrukce a vybavení modulární učebny v Italské budově. Zhotovitel se zavázal zahájit práce téhož dne s předpokládaným dokončením do 85 dnů, tj. do , datum, . Staveniště tvořily vnitřní prostory učeben včetně přístupových tras. Součástí předání byla projektová dokumentace a byly stanoveny podmínky realizace, zejména organizační a bezpečnostní.10 Z registru smluv bylo zjištěno, že v něm bylo zveřejněno, že dne , datum, byla mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vybavení modulární učebny mobiliářem v rámci veřejné zakázky. Cena díla byla sjednána ve výši , částka, bez DPH. Zhotovitel se zavázal dokončit dílo do 85 dnů od účinnosti smlouvy. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každý započatý den prodlení.11 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, (zástupkyně objednatele) sdělila , adresa, (jednatel žalovaného), aby zaslal technické listy k nabízenému mobiliáři na základě požadavku architekta.12 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil B. , jméno FO, , že technické listy k nabízenému sortimentu zasílá a je připraven poskytnout další součinnost.13 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že V. Vernerová (zaměstnankyně objednatele – VŠE) sdělila , adresa, potvrzení barevnosti mobiliáře, včetně specifikace židlí a stolů.14 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil V. Vernerové, že požadovaný dekor Polyrey nelze dodat z cenových důvodů, a navrhl alternativní řešení.15 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil , jméno FO, (technický dozor stavby / zástupce investora), že dodávka sedacího nábytku bude zpožděna z důvodu dlouhých dodacích lhůt komponentů, a současně navrhl alternativní model židlí s kratší dodací lhůtou, který však nesplňuje požadované parametry.16 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že V. , jméno FO, sdělil , adresa, rozhodnutí zadavatele o výběru konkrétního modelu židlí a dekoru stolových desek (EGER K089 PW).17 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil V. , jméno FO, , že bere uvedené rozhodnutí na vědomí.18 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil B. , jméno FO, , že dílo nebude možné předat ve sjednaném termínu z důvodu nedodání laminových stolových desek a katedry, a popsal okolnosti výběru materiálu a jeho objednání.19 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil B. , jméno FO, , že dodávka stolových desek se dále opožďuje z důvodu nedostupnosti materiálu a prodlužujících se dodacích lhůt u dodavatele.20 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že V. , jméno FO, sdělil Z. , jméno FO, , že objednatel požaduje urychlenou instalaci dostupných částí mobiliáře a že nedostupnost materiálu nemá vliv na smluvní závazky zhotovitele.21 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že B. , jméno FO, sdělila Z. , jméno FO, termín a podmínky závozu mobiliáře do prostor učebny.22 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil B. , jméno FO, , že v uvedeném termínu závoz uskuteční.23 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil B. , jméno FO, , že dodávka materiálu se dále opožďuje z důvodu komplikací na straně výrobce.24 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že , jméno FO, (zaměstnanec dodavatele materiálu , právnická osoba, .) sdělil , jméno FO, (zástupce subdodavatele , právnická osoba, .), že došlo k posunu termínu dodávky z důvodu vady dekoračního papíru, a stanovil nový termín dodání.25 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že I. , jméno FO, sdělil Z. , jméno FO, informaci o posunutí termínu dodávky materiálu.26 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že Z. , jméno FO, sdělil B. , jméno FO, výzvu k převzetí dokončeného díla a navrhl termíny předání.27 Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že B. , jméno FO, sdělila Z. , jméno FO, , že termín převzetí díla byl stanoven na , datum, .28 Z listiny označené jako předžalobní výzva ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím advokáta k bezodkladnému dokončení díla a jeho předání. Uvedl, že smlouva o dílo byla uzavřena dne , datum, a termín dokončení byl stanoven na , datum, , přičemž ke dni , datum, bylo dílo nedokončeno a zhotovitel byl v prodlení 40 dní. Současně uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, a další peněžité nároky.29 Z protokolu o předání a převzetí dokončené stavby ze dne , datum, bylo zjištěno, že zhotovitel předal objednateli dílo spočívající ve vybavení modulární učebny mobiliářem v prostorách Italské budovy s tím, že dílo bylo převzato s drobnými nedodělky nebránícími jeho užívání, přičemž jejich odstranění bylo stanoveno do , datum, . Současně byla sjednána záruční doba v délce 24 měsíců od převzetí díla.30 Z upozornění Řídicího orgánu Operačního programu , jméno FO, bylo zjištěno, že pokud si zadavatel ve smluvních podmínkách sjedná smluvní pokutu k zajištění splnění povinností smluvních stran, je povinen ji v případě porušení těchto povinností uplatnit. Neuplatnění smluvní pokuty je považováno za faktickou změnu práv a povinností ze smlouvy, která může ovlivnit hospodářskou soutěž nebo ekonomickou rovnováhu ve prospěch dodavatele. Takový postup může vést k posouzení porušení pravidel zadávání veřejných zakázek a mít dopad na způsobilost výdajů, včetně možnosti krácení dotace.31 Soud žalobě vyhověl, a to z následujících důvodů.32 Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, která nabyla účinnosti dne , datum, zveřejněním v registru smluv, přičemž žalovaný se v ní zavázal dokončit dílo nejpozději do , datum, a pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každý započatý den prodlení. Tuto smlouvu soud vyhodnotil jako platnou, včetně ujednání o smluvní pokutě.33 Z provedených důkazů měl soud za prokázané, že žalovaný dílo dokončil a předal žalobci až dne , datum, , takže byl v prodlení od , datum, do , datum, včetně, tedy po dobu 83 dnů, čemuž odpovídá žalobcem uplatněná smluvní pokuta ve výši , částka, . Prokázáno nebylo ani to, že by komunikace mezi účastníky vedla ke změně smlouvy (například pokud jde o ujednání o smluvní pokutě či termín dokončení díla), neboť smlouvu bylo možno měnit toliko písemnou dohodou.34 Soud vyšel zejména z § 2048 odst. 1 občanského zákoníku a uzavřel, že žalobce byl povinen tvrdit a prokázat existenci ujednání o smluvní pokutě, porušení utvrzené smluvní povinnosti, což se mu v řízení podařilo.35 Obranu žalovaného založenou na tvrzené objektivní nedostupnosti materiálů a nepředvídatelných komplikacích v dodavatelském řetězci soud neshledal důvodnou. Po právní stránce soud vyšel z § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož je smluvní pokuta majetkovou sankcí sjednanou pro případ porušení smluvní povinnosti. Její podstatou je, že vzniká v důsledku porušení utvrzené povinnosti, nikoli až v závislosti na vzniku škody či na dalších následcích porušení. Tomu odpovídá i ustálená judikatura Nejvyššího soudu, podle níž je právní podstatou smluvní pokuty povinnost zaplatit určitou částku v případě porušení smluvní povinnosti, kterou si strany pro tento případ sjednaly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V projednávané věci byla smluvní pokuta sjednána pro případ prodlení žalovaného s dokončením díla, tedy pro porušení konkrétní smluvní povinnosti spočívající v řádném a včasném splnění závazku. Nastalo-li prodlení, vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu již z tohoto důvodu. Okolnosti, které žalovaný uváděl na svou obranu, tj. obtíže při zajištění materiálu, prodloužené dodací lhůty subdodavatelů či výrobní vady materiálu, nemohou samy o sobě vznik tohoto nároku vyloučit, neboť jde o okolnosti spadající do sféry zajištění plnění na straně žalovaného. Ani skutečnost, že žalovaný žalobce o těchto obtížích informoval, nemohla bez dalšího změnit sjednaný termín dokončení díla ani odstranit následky prodlení, když ke změně smlouvy způsobem předpokládaným jejím obsahem nedošlo.36 Soud neshledal důvodným ani požadavek žalovaného na snížení smluvní pokuty podle § 2051 občanského zákoníku. Při posouzení přiměřenosti vyšel z hodnoty a významu zajišťované povinnosti, totiž včasného dokončení díla v prostorách určených pro výuku v době mimo výukové období, a dále z poměru sjednané denní sazby smluvní pokuty k ceně díla. Sjednaná částka , částka, za každý započatý den prodlení není zjevně nepřiměřená. Nadto z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že nepřiměřenost smluvní pokuty nelze zpravidla dovozovat jen z její celkové výše, je-li tato výše důsledkem delší doby prodlení, zatímco sjednaná denní sazba sama o sobě přiměřená je (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , citované v pozdější rozhodovací praxi).37 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v celkové výši , částka, (5 × , částka, + 1 × , částka, ), zahrnující převzetí a přípravu zastoupení, přípis žalovanému s výzvou k úhradě, sepis žaloby, stanovisko k vyjádření žalovaného, účast při jednání soudu a účast při vyhlášení rozhodnutí. K tomu se připočítává paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky za uvedené úkony, a to ve výši , částka, (6 × , částka, ). Náklady dále zahrnují cestovné ve výši , částka, (dvě cesty , adresa, a zpět, každá o délce 248 km, použit automobil se spotřebou 9,4 l/100 km, cena benzinu , částka, /l dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., doložen technický průkaz). K cestovnému náleží i náhrada za čas strávený na cestě podle § 14 vyhlášky, a to celkem ve výši , částka, (2 × 6 půlhodin po , částka, ). Tyto náklady činí celkem , částka, , přičemž dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu k nim náleží DPH z odměny a náhrad. Náklady řízení dále představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí , částka, . Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).38 Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k výši částky a době prodlení.