Okresní soud Praha-západ 18 C 81/2026-35 – Náklady řízení

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které žalované poskytla úvěr , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem. To však ani přes upomínky neučinila.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že činí nesporným, že s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru, avšak rozporuje, že by žalobkyni vůči žalované svědčil tvrzený nárok na zaplacení částky ve výši , částka, . Žalovaná tento nárok neuznává, popírá jej co do důvodu i výše, a to z důvodu neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru.3. Žalobkyně podáním ze dne , datum, vzala žalobu co do částky , částka, zpět. Soud proto dle § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I.). Žalobkyně tak již nadále požadovala uhradit pouze dlužnou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení.4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť obě účastnice s tím souhlasily. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zkrácené odůvodnění.5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, dohodu, na základě které se zavázala žalované poskytnout , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s úrokem. V řízení nevyšlo najevo, že by z ní cokoli splatila, ani sama žalovaná nic takového netvrdila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně odeslala dne , datum, žalované předžalobní výzvu, ve kterém ji stanovila k zaplacení celého dluhu lhůtu sedmi dnů.6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce následovně. Jelikož vzala žalobkyně žalobu co do většiny příslušenství zpět a domáhala se již pouze úhrady dlužné jistiny s úrokem z prodlení, měl soud za to, že se v řízení není třeba zabývat otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, neboť lze nárok posoudit pouze z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyplatila žalované na účet , částka, . Zároveň nic nebylo zjištěno k tomu, že by žalovaná žalobkyni cokoliv z této částky vrátila. Lze tak uzavřít, že žalovaná se v tomto rozsahu bezdůvodně obohatila, jelikož se jednalo o plnění bez právního důvodu (§ 2991 o. z.). Soud proto žalobě vyhověl co do po učiněném zpětvzetí zbývající požadované jistiny. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovanou vyzvala k uhrazení dluhu dopisem odeslaným dne , datum, . Podle § 573 o. z. se má za to, že byl žalované doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. , datum, . Stanovena sedmidenní lhůta k zaplacení proto uplynula , datum, a dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Od té doby proto žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Splatnost zákonného úroku z prodlení tak soud dovozuje od první prokazatelně doručené výzvy zaslané žalované k úhradě celé dlužné částky (§ 1958 odst. 2 o. z.). Zákonný úrok z prodlení za předcházející období soud zamítl.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl následovně. Žalobkyně i žalovaná měly v řízení částečný úspěch. Žalobkyni soud vyhověl co do , částka, a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí , částka, (celkem tedy úspěch žalobkyně činí , částka, ). Žalovaná měla úspěch co do částky , částka, , a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí , částka, (celkem tedy úspěch žalované činí , částka, ). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 38 %, žalovaná pak co do 62 %. Žalované proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 %. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, odpor) a 2 náhrad hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalované také náleží náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek, tj. , částka, . Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy , částka, [3 900+819]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 24 % pak činí , částka, . Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).