10 C 49/2026-71 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , anonymizováno, , kterou právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřel se žalovaným, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut dne uzavření úvěr ve výši 5 000 Kč s úrokem 13,6 % p.a. Žalovaný z poskytnutého úvěru uhradil pouze 4 034,82 Kč, takže na jistině zůstala k úhradě částka 965,18 Kč. Pro neplnění splátkových povinností byl úvěr zesplatněn ke dni 21. 2. 2025. Ke dni 23. 9. 2025 činil smluvní úrok 44,34 Kč a úrok z prodlení 77,99 Kč, přičemž celková dlužná částka dosahovala 2 795,51 Kč a sestávala z jistiny 965,18 Kč, poplatků 1 708,00 Kč, úroku 44,34 Kč a úroku z prodlení 77,99 Kč. Žalobkyně dále požaduje od 24. 9. 2025 do zaplacení smluvní úrok ve výši 12 % ročně z částky 965,18 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky představující součet jistiny a poplatků. Žalobkyně pohledávku nabyla postoupením na základě smlouvy ze dne 18. 9. 2025, účinné téhož dne. Žalovaný ani přes výzvy svůj závazek nesplnil, a proto žalobkyně u soudu uplatňuje nárok na zaplacení celé dlužné částky s příslušenstvím a běžícími úroky do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru – , Anonymizováno, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovaném úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet ve splátkách ve výši 239,12 Kč měsíčně spolu s pojištěním ve výši 27 Kč měsíčně. Roční úroková sazba činila 13,60 % p.a., RPSN činilo 14,52 %. Žalovaný však úvěr nesplácel, proto jej právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dopisem ze dne 22. 2. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 9. 10. 2025, dlužnou částku však neuhradil. Výpisy z účtů žalovaného bylo prokázáno, že jeho pravidelný příjem činil okolo 23 000 Kč čistého.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce jako smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), uzavíranou se spotřebitelem, kdy žalovanému byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a žalovaný měl povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného bylo výpisy z účtů prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ze spolehlivých zdrojů ověřila schopnost žalovaného splácet, když z těchto vyplývá jeho pravidelný příjem okolo 23 000 Kč čistého. Podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vznikla povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni rovněž úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 795,51 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.