Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 752,68 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 2. 2024.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne , datum, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 210 Kč. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 754 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,49 % ročně, RPSN činilo 27,34 %. V čl. 7.1 smlouvy ve spojení s ceníkem byly sjednány poplatky za pojištění ve výši 66 Kč, v čl. 8 pak sankce v případě porušení smlouvy. V části 2.2 ceníku jsou uvedeny náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč za 10 dnů v prodlení. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a dopisem ze dne 2. 7. 2025 byl vyzván k úhradě s upozorněním na možné zesplatnění dluhu. Dopisem ze dne 3. 8. 2025 došlo k zesplatnění celého dluhu žalobkyní. Průběh splácení úvěru vyplývá z doložené historie úvěru a výpisů žalovaného. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě předžalobní výzvou právní zástupkyně ze dne 19. 3. 2026. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny ve výši 20 927 Kč, poplatků ve výši 1 825,68 Kč za pojištění a náklady spojené s prodlením, smluvního úroku částečně kapitalizovaného v částce 1 503,70 Kč a úroku z prodlení částečně kapitalizovaného v částce 1 497,41 Kč.5. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného a kontrolou na základě příchozích transakcí na účet klienta vedeného u žalobkyně byl zjištěn příjem 22 781 Kč, výpisy byly doloženy. Dále kontrolou insolvenčního rejstříku u žalovaného i jeho zaměstnavatele, informací z registru CBCB a interní evidence žalobkyně, žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet, přičemž výše splátky činila 754 Kč. Žalovaný však úvěr, úroky a poplatky za sjednané služby v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 16. 3. 2026 v částce 1 497,41 Kč. Dále mu vznikla krom jistiny povinnost uhradit úroky z úvěru, žalobkyní částečně kapitalizované ke dni 16. 3. 2026 v částce 1 503,70 Kč, následně požadované ve výši stanovené v ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a poplatky ve výši 1 825,68 Kč.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 953 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 138 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 752,68 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.7. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož bylo nutné prověřit, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 227 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1138 Kč a dosud bylo zaplaceno 911 Kč.