Okresní soud v Sokolově 23 C 205/2026-26 – Smlouva o úvěru
Okresní soud v Sokolově · 5. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
29 359,60 Kč s příslušenstvím
Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 359,60 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 12. 2024. Požadovaná částka se skládá z nedoplatku jistiny ve výši 27 041,40 Kč, úroku z úvěru ve výši 518,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 509,63 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč, dále je požadován smluvní úrok a úrok z prodlení. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2026 postoupena žalobkyni.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Soud zjistil z provedeného dokazování následující skutečnosti:Ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,3 % ročně, úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách po 1 000 Kč vždy k 20. dni v měsíci. RPSN činila 19,02 % ročně. V čl. 8., Případy porušení smlouvy a sankce, byly sjednány důsledky porušení smlouvy, zejména náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně a aktuální ceník. Dle bodu 2.2 ceníku činí náklady 300 Kč za 10denní prodlení a 900 Kč za 40 a 70 dní v prodlení.Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo doloženo výpisy z účtu žalované a dokumentem Posouzení úvěruschopnosti klienta a další. Z výpisů z osobního účtu žalovaného a informací poskytnutých žalovaným byl zjištěn průměrný příjem 40 000 Kč, nájemné 6 000 Kč, ostatní náklady 11 605 Kč a splátky 10 000 Kč.Z výpisu z úvěrového účtu za období prosinec 2024 vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr v plné výši ke dni 19. 12. 2024.Z výzvy ze dne 3. 12. 2025 vyplývá, že žalobkyně z důvodu marného upomínání žalovaného, zesplatnila úvěr ke dni 3. 12. 2025 v částce 28 842 Kč. Oznámení bylo zasláno žalovanému doporučeně, což bylo doloženo dodejkou.Žalovaný byl vyzýván opakovaně k úhradě, a to upomínkou ze dne 1. 11. 2025 a naposledy předžalobní výzvou ze dne 26. 3. 2026 (doložen podací arch).Z přehledu plateb ze dne 1. 2. 2026 vyplývá průběh splácení úvěru žalovaným.5. Soud věc právně posoudil zejména podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále posoudil vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobkyni jako úvěrující povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného, včetně doložení příjmů, ověřením z bankovních registrů a dalších údajů vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet, přičemž výše úvěrové splátky činila 1 000 Kč. Žalovaný však úvěr, úroky ani poplatky v uvedeném rozsahu neuhradil, čímž se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat ode dne následujícího po splatnosti úroky z prodlení dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní částečně kapitalizované ke dni podání žaloby v částce 509,63 Kč. Dále mu vznikla krom jistiny povinnost uhradit poplatky ve výši 1 800 Kč za prodlení se splátkou za září a říjen 2025 a úroky z úvěru.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 283 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 468 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 359,60 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.7. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož bylo nutné posoudit, zda byla u žalovaného řádně zkoumána úvěruschopnost, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 293 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1 468 Kč a dosud bylo zaplaceno 1 175 Kč.