Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , , tel. číslo, , odštěpný závod: , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 13. 12. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr až do výše 30 000 Kč s tím, že úvěr mohla žalovaná čerpat opakovaně až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. K prvotnímu čerpání úvěru došlo dne 31. 12. 2021 ve výši 7 992 Kč. Žalované byla rovněž poskytnuta úvěrová karta „Hello kreditka“, která umožňuje platby za zboží a služby a výběr hotovosti až do výše schváleného kreditního limitu. Žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 22,68 % ročně Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč vždy k 17. dni každého měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, v němž došlo k prvotnímu čerpání úvěru, tedy od 17. 1. 2022. Žalovaná se zavázala uhradit i veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se smlouvou. Podle čl. 3.2 produktových podmínek bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele odstoupit od úvěrové smlouvy, dostane-li se dlužník do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. V čl. IV smlouvy bylo sjednáno stranami pojištění úvěru. Pojištění bylo sjednáno pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti žalované nebo pro případ ztráty jejího zaměstnání. Žalovaná se zavázala za udržování pojistného sjednaného ve smlouvě hradit částku vypočtenou z měsíční splátky úvěru procentní sazbou uvedenou ve smlouvě jakožto 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Předmětná pohledávka byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení portfolia mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností , Jméno žalobkyně, ., když ke dni 1. 11. 2023 došlo k postoupení úvěrových smluv, rámcových smluv a pojistných smluv, uvedených v seznamu, který tvoří přílohy notářského zápisu. Součástí postoupeného portfolia pohledávek je pohledávka za žalovanou, která je předmětem řízení v projednávané věci. Žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, žalobkyně tak uplatnila své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 25. 6. 2025. Jelikož žalovaná do dne stanoveného ve výzvě, tedy do 31. 7. 2025 dlužné splátky neuhradila, byl úvěr ke dni 31. 7. 2025 zesplatněn. Dlužná částka činí celkem 14 786,65 Kč, přičemž žalobkyně se touto žalobou domáhá pouze uhrazení dlužné jistiny ve výši 11 270,87 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 348,31 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 167,47 Kč, obchodního úroku ve výši 11,50 % ročně z dlužné jistiny od 1. 4. 2026 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 1. 4. 2026 do zaplacení. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to i prostřednictvím svého zástupce, avšak neúspěšně.2. K výzvě soudu v podání ze dne 29. 5. 2026 žalobkyně sdělila, jak její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, ale nepředložila k tomu žádné listinné důkazy. Žalobkyně rovněž sdělila, že žalovaná za trvání předmětné smlouvy načerpala celkem částku 77 203,86 Kč a na splátkách v součtu zaplatila částku 85 616,02 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. K jednání, které se ve věci konalo dne 5. 8. 2026, se řádně předvolaná žalovaná bez omluvy nedostavila. Věc tak byla projednána v nepřítomnosti žalované.5. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a z informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že jako věřitel zde vystupovala společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, a jako zprostředkovatel úvěru pak společnost , právnická osoba, . Žalovaná v žádosti ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedla, že je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, ., kde pracuje jako dělník od května 2021 a její průměrný měsíční čistý příjem činí 25 000 Kč. Celkové náklady domácnosti pak činí 13 000 Kč. Jiné finanční závazky nemá. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr až do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpaný úvěr splácet minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, splatnost byla stanovena k 17. dni v měsíci. Základní roční úroková sazba činila 22,68 %. Podle bodu 3.2. produktových podmínek bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele odstoupit od smlouvy, dostane-li se dlužník do definovaného prodlení.6. Z průvodního dopisu ze dne 3. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalované byla schválena žádost o , Anonymizováno, ze dne 13. 12. 2021 a rovnou z něj byl zaplacen nákup na splátky u obchodníka. Hello kredit jí byl otevřen s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Žalované byla poskytnuta i „, Anonymizováno, “.7. Ze specifické podmínky č. , hodnota, , potvrzení o specifickém čerpání revolvingového úvěru, soud zjistil, že žalovaná provedla nákup u prodejce , právnická osoba, . a tento svůj nákup uhradila prostřednictvím sjednaného revolvingového úvěru. Výše specifického čerpání činila 7 992 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku uhradit v 11 měsíčních splátkách splatných k 17. dni v měsíci po 862 Kč včetně pojištění. Toto rovněž vyplynulo z měsíčního výpisu za měsíc prosinec 2021.8. Z přehledu č. , hodnota, soud zjistil, jak žalovaná čerpala a splácela poskytnutý revolvingový úvěr s tím, že ke dni 30. 11. 2023 (ke dni postoupení pohledávky) činila dlužná částka 30 889,57 Kč.9. Z oznámení žalobkyně ze dne 2. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou, že smlouvy se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, přebírá s účinností od prosince 2023 žalobkyně. Žalovaná byla upozorněna na to, že od 1. 12. 2023 musí provádět platby přímo na účet žalobkyně.10. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a podmíněného odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 25. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 2 340 Kč nejpozději do 31. 7. 2025 s tím, že pokud tuto částku do daného data neuhradí, dojde k okamžitému splacení celého úvěru. Žalovaná byla současně upozorněna na případné vymáhání dlužné částky soudní cestou.11. Výzvou ze dne 2. 8. 2025 byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení celého dluhu.12. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 18. 3. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky. Z potvrzení podání pak vyplynulo, že upomínka byla odeslána žalované téhož dne.13. Z listiny označené jako „podklady pro súdné konanie“ bylo zjištěno, že celková dlužná částka byla vyčíslena na 14 786,65 Kč, z toho dlužná jistina činí 11 270,87 Kč.14. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 13. 12. 2021 poskytla žalované celkem částku 77 203,86 Kč. Žalovaná na splátkách tohoto úvěru zaplatila v součtu částku 85 616,02 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla před uzavřením smlouvy o úvěru ověřeny údaje o příjmech a výdajích žalované. Jelikož žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, byl úvěr ke dni 31. 7. 2025 zesplatněn. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni, která před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.15. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“).16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.18. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.20. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem23. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o revolvingovém úvěru. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byly žalované finanční prostředky poskytnuty, je neplatná. Závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, neboť nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). To je zcela zjevné z předložených listinných důkazů, ve kterých není jediná zmínka o reálném zkoumání finanční situace žalované. Za zcela nedostatečný je pak nutno označit postup, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru spoléhá na prohlášení spotřebitele o jeho finanční situaci, či žalobkyní tvrzené, avšak ničím nedoložené (ani přes výzvu soudu), zkoumání schopnosti splácet úvěr na základě údajů z registrů dlužníků. Ve smlouvě o revolvingovém úvěru se pouze uvádí, že žalovaná je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, ., kde pracuje jako dělník od května 2021 a její průměrný měsíční čistý příjem činí 25 000 Kč. Celkové náklady domácnosti pak činí 13 000 Kč. Jiné finanční závazky nemá. K těmto tvrzením ale není doložena jediná listina – např. pracovní smlouva, výplatní pásky, výpis z účtu, nájemní smlouva apod.). Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, a to způsobem uvedeným v § 86 ZSÚ. Sankcí za takové porušení povinnosti je podle § 87 odst. 1 věta první a druhá téhož zákona neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru.24. K neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud přihlédl i přes to, že podle § 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, mohl spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ačkoliv žalovaná v nyní projednávané věci zůstala pasivní a uvedenou námitku nevznesla, bylo nutné upřednostnit eurokonformní výklad citovaného ustanovení ZSÚ, který vede k závěru, že soud je povinen z úřední povinnosti zkoumat splnění předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR-Finance proti GK, sp. zn. C-679/18). Stejně tak bylo zapotřebí respektovat závěry vyplývající ze závazné judikatury Ústavního soudu, podle které platí, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). I přes jazykové vyjádření § 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, proto soud k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení § 86 odst. 1 ZSÚ přihlédl z úřední povinnosti.25. Jelikož žalované byly poskytnuty finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikla jí podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinnost vrátit poskytovateli úvěru toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem.26. Vzhledem k tomu, že sama žalobkyně uvedla, že žalovaná z titulu neplatně sjednaného spotřebitelského úvěru načerpala celkem částku 77 203,86 Kč a na splátkách uhradila celkem částku 85 616,02 Kč, je nutno učinit závěr, že žalovaná své bezdůvodné obohacení přeplatila. Z toho důvodu nelze žalobkyni již ničeho přiznat a soudu nezbylo než žalobu zamítnout.27. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však soud nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.