19 C 196/2024-26 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 104 954 Kč s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky na adrese , adresa, , byt č. , hodnota, . Nájemní smlouva byla mezi žalobcem a žalovanými sjednána dne , datum, . Žalovaný nehradil žalobci řádně nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Žalobce v žalobě konkrétně vyčetl dlužné dílčí částky včetně jejich důvodu a výše. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě vzniklého dluhu naposledy předžalobní výzvou, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný má bydliště na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku. Na výzvu, aby se žalovaný vyjádřil ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval. Žalobce souhlasil. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a občanského soudního řádu žalovaný vyjádřil k žalobě, která byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný rovněž nereagoval. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce.4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem bytu, jenž byl předmětem nájmu, na adrese , adresa, , bytu č. , hodnota, . Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dne , datum, . Žalobce a žalovaný sjednali nájemné ve výši 7 374 Kč měsíčně a poplatky spojené s užíváním bytu ve výši 6 858 Kč měsíčně. Splatnost těchto plateb byla sjednána k 15. dni v měsíci. Žalovaný byl v průběhu nájemního vztahu povinen hradit žalobci nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný byt užíval do , datum, kdy předal byt žalobci jakožto pronajímateli. Dle evidence žalobce žalovaný neuhradil sjednané platby nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu takto. Žalovaný neuhradil za měsíc červenec 2023 část nájemného ve výši 2 660 Kč. Dále žalovaný nehradil nájemné za období od srpna do prosince 2023, čímž na nájemném vznikl dluh ve výši 36 870 Kč. Dále neuhradil poměrnou část nájemného za leden 2023 ve výši 5 471 Kč. Žalovaný neuhradil za období květen 2023 až prosinec 2023 zálohy na služby v měsíční výši 6 858 Kč, celkem ve výši 54 864 Kč. Dále neuhradil poměrnou část zálohy na služby za měsíc leden 2024 ve výši 5 089 Kč. Dle evidence žalobce tak žalovaný dluží žalobci na dlužném nájemném a službách spojených s užíváním bytu celkem částku 104 954 Kč s příslušenstvím.5. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu naposledy předžalobní výzvou.6. Dle § 2235 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Dle § 2246 OZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2247 odst. 1 OZ strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 2 téhož ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Dle odst. 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Dle odst. 4 téhož ustanovení strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Dle § 2248 OZ si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Dle § 2249 OZ neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Dle § 2251 odst. 1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.7. Dle § 2293 OZ nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu. Dle ustanovení § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli platnou nájemní smlouvu. Dále má soud za prokázané, že žalovaný užíval předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy a byl tak povinen hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Soud má za prokázané, že žalovaný v předmětném období nehradil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu a vznikl mu proto dluh v souladu s ustanovením § 2246 OZ na nájemném ve výši 45 001 Kč a dluh na službách spojených s užíváním bytu ve výši 59 953 Kč. Žalovaný nehradil řádně nájemné ani sjednané platby na služby spojené s užíváním bytu.9. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 104 954 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle příslušného nařízení vlády, a to ode dne následujícího po splatnosti poslední dílčí části předmětného dluhu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 751 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 199 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 104 954 Kč sestávající z částky 5 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.