Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku s příslušenstvím uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které žalobce poskytl žalovanému částku ve výši , částka, a to tak, že částku ve výši , částka, převedl na účet žalovaného a zbytek prostředků ve výši , částka, převedl na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci celkovou částku ve výši , částka, v pravidelných 25 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den , datum, . Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, byly mu proto zaslány 2 upomínky ze dne , datum, a , datum, a zesplatnění úvěru vč. předžalobní výzvy ze dne , datum, . Dle tvrzení žalobce je žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši , částka, , která se skládá ze zesplatněné jistiny ve výši , částka, a neuhrazených dlužných splátek ve výši , částka, . Ve smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 21,550 %. Žalobce dále požadoval v souladu se smlouvou za vynaložené náklady uhradit částku , částka, za tři odeslané upomínky, dále částku , částka, za tři smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení se splátkami úvěru do dne , datum, (okamžiku zesplatnění úvěru), smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a dlužné úroky ve výši , částka, představující neuhrazené úroky z dlužných splátek ve výši , částka, (dlužná jistina splátek , částka, + dlužné úroky splátek , částka, ).2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.4. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . V souladu s čl. II. písm. b) smlouvy byl úvěr vyplacen v částce , částka, na účet žalovaného a v částce , částka, na účet zprostředkovatele. Úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách po , částka, . Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 21,550 %, RPSN činilo 35,2 %. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, byl úvěr dle čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouvy zesplatněn ke dni , datum, . V čl. IV. odst. 4. smlouvy, Náhrada účelně vynaložených nákladů, je pod písm. b) sjednán sazebník poplatků za upomínky ve výši , částka, . Žalobkyně odeslala žalovanému 3 upomínky, a to , datum, , , datum, a , datum, která byla zároveň zesplatněním úvěru a předžalobní výzvou. Za tyto upomínky žalobkyně vyúčtovala částku , částka, . V čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . V čl. IV. odst. 2 písm. c) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každý jednotlivý případ, kdy se dostane žalovaný do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky, a to nejdéle do zesplatnění úvěru. Do okamžiku zesplatnění se žalovaný dostal do prodlení se 3 splátkami a žalobce tak vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 3 x , částka, , celkem , částka, . Z dokumentu , Anonymizováno, smlouvy vyplývá, že žalovaný byl do dne zesplatnění v prodlení s úhradou 3 splátek po , částka, v celkové výši , částka, , z těchto splátek činil smluvní úrok částku , částka, , kterou žalobce žalobou rovněž požaduje.5. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. o.z., podle které vznikla žalobci jako úvěrujícímu povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovanému jako úvěrovanému povinnost tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky.6. V daném případě má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný měl celkem uhradit částku , částka, , když tato představuje jistinu, smluvené úroky a náklady spojené s poskytnutím úvěru. K vrácení úvěru mělo dojít na základě 25 měsíčních splátek po , částka, . Půjčka byla úročena sazbou ve výši 21,550 % ročně. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel a takto dluží celkem na jistině částku , částka, , na neuhrazených splátkách částku , částka, (z toho úrok činí , částka, ), účelně vynaložené náklady ve výši , částka, , smluvní pokutu za prodlení se zaplacením 3 dohodnutých měsíčních splátek po , částka, , celkem ve výši , částka, , a smluvní pokutu z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Žalobci vzniklo rovněž právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 21,55 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od , datum, do zaplacení, a dále zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od , datum, do zaplacení, ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Soud uzavírá, že žalobce před uzavřením smlouvy splnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplynulo, že vycházel z konkrétních a ověřených údajů o příjmech, výdajích, existujících závazcích a platební morálce žalovaného, nikoli pouze z jeho neověřeného prohlášení. Takový postup odpovídá požadavku odborné péče formulovanému judikaturou (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce současně unesl důkazní břemeno ohledně splnění této povinnosti, neboť předložil konkrétní podklady k posouzení úvěruschopnosti, a nelze proto dovodit porušení zákonné povinnosti se sankčními následky podle § 87 citovaného zákona (Rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-449/13).8. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplacení soudního poplatku ve výši , částka, dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu á , částka, ) dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta. Celková výše nákladů řízení tak činí částku , částka, . Povinnost uhradit náklady řízení ve výši , částka, má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.