Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaný nezaplatil částku , částka, na cenu za dodávky elektřiny odebrané v období od , datum, do , datum, splatnou dne , datum, , s tím, že uhradil pouze částku , částka, , dále nezaplatil částku , částka, na cenu dodávky elektřiny odebrané v období od , datum, do , datum, splatnou dne , datum, s tím, že po splatnosti této částky žalovaný neuhradil žádnou částku a dále poplatek za dvě odeslané upomínku ve výši , částka, (2 x , částka, ). Žalovaný porušil závazek daný žalobkyni, když smlouvu ukončil předčasně a umožnil dodávku elektřiny do odběrného místa jinému obchodníkovi, aniž by došlo k jejímu řádnému ukončení, a to v únoru 2025. Žalobkyně proto požadovala smluvní pokutu ve výši , částka, , když zbývalo 23 měsíců do konce sjednané doby trvání smlouvy v délce 36 měsíců a smluvní pokuta byla sjednána ve výši , částka, za každý i jen započatý kalendářní měsíc ode dne porušení závazku žalovaným. Žalovaný i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud k projednání věci nařídil jednání, ke kterému se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili, soud proto věc ve smyslu § 101 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.4. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a zaplatit sjednanou cenu za její dodávky a cenu distribučních služeb. Smlouva byla sjednaná na dobu určitou v délce 36 měsíců. V části „Platnost a účinnost smlouvy a její závěrečná ustanovení“ byl v bodě 4 sjednán zákaz žalovaného ukončit odběr elektřiny nebo umožnit zahájení nebo pokračování dodávky do odběrného místa jinému obchodníkovi v době platnosti smlouvy, aniž by došlo k jejímu řádnému ukončení. Při porušení tohoto závazku žalovaným má žalobkyně právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši násobku částky , částka, a počtu kalendářních měsíců (i započatých) ode dne porušení závazku žalovaným do konce sjednané doby trvání smlouvy. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny upravující poplatky související s porušením smlouvy včetně poplatku za upomínku ve výši , částka, a Ceník elektřiny pro domácnosti.5. Fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny č. , hodnota, žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek ceny za dodávky elektřiny do výše uvedeného odběrného místa za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Faktura byla vystavena s datem splatnosti , datum, .6. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v celkové výši , částka, , za 23 měsíců po , částka, a 21 % DPH. Faktura byla vystavena s datem splatnosti , datum, .7. Z printscreenu interního systému žalobce systému OTE soud zjistil, že dne , datum, došlo ke změně dodavatele elektřiny do odběrného místa , adresa, s tím, že novým dodavatelem bude společnost , právnická osoba, .8. Fakturou za sdružené služby dodávky elektřiny – konečné vyúčtování č. , hodnota, žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek ceny za dodávky elektřiny do výše uvedeného odběrného místa za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Faktura byla vystavena s datem splatnosti , datum, .9. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalobkyně eviduje dvě platby od žalovaného, ve výši , částka, a ve výši , částka, ze dne , datum, .10. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužných částek za dodávky elektřiny. Upomínky byly odeslány v týchž dnech na adresu žalovaného pod podacími čísly RR0406797310E a RR0407517121E, jak je zřejmé z interního systému žalobkyně.11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, odeslané dle podacího archu téhož dne soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby.12. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, a to na dobu určitou v délce trvání 36 měsíců. Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal odebírat tuto komoditu a zaplatit sjednanou cenu za její dodávky a cenu distribučních služeb. Žalovaný se také zavázal neumožnit zahájení nebo pokračování dodávky do odběrného místa jinému obchodníkovi v době platnosti smlouvy, aniž by došlo k jejímu řádnému ukončení s tím, že při porušení tohoto závazku je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši násobku částky , částka, a počtu kalendářních měsíců (i započatých) ode dne porušení závazku žalovaným do konce sjednané doby trvání smlouvy. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky žalobkyně pro dodávky této komodity. Žalovaný odebíral elektřinu, přes výzvy žalobkyně však nezaplatil cenu za její dodávky, a to ve výši , částka, na cenu za dodávky elektřiny odebrané v období od , datum, do , datum, splatnou dne , datum, , s tím, že na původní dlužnou částku , částka, uhradil pouze částku , částka, , a ve výši , částka, na cenu dodávky elektřiny odebrané v období od , datum, do , datum, splatnou dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému dvě upomínky, které v souladu se Všeobecnými podmínkami zpoplatnila částkou , částka, . Dne , datum, došlo ke změně dodavatele elektřiny do odběrného místa žalovaného.13. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“) a dále podle ustanovení o kupní smlouvě ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona, žalovaný odebíral tuto komoditu a vznikla mu povinnost zaplatit její kupní cenu a cenu distribučních služeb. Žalovaný této své povinnosti nedostál, když nezaplatil cenu za dodávky elektřiny ve výši , částka, , a dále mu vznikla povinnost uhradit částku , částka, za upomínky v souladu s § 1751 odst. 1 a § 1975 občanského zákoníku. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu povinnost ve smyslu § 1970 občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla z části podána důvodně, a proto jí výrokem I. rozsudku částečně vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení.15. Výrokem II. rozsudku soud zamítl žalobu co do nároku žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, neboť z důvodů vyložených níže dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty nenáleží.16. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení týkající se ukončení smlouvy a výše nárokované smluvní pokuty, a to tak, že o ukončení smlouva byla informována až ze strany Operátora trhu s elektřinou (OTE) s tím, že zjištění změny dodavatele a přechod žalovaného k jinému dodavateli nastali jednostranně bez součinnosti směrem k žalobkyni. Dne , datum, obdržela žalobkyně prostřednictvím OTE žádost o změnu dodavatele pro odběrné místo žalovaného a ke dni , datum, byl smluvní vztah z výše uvedeného důvodu ukončen. Žalobkyně neeviduje žádnou samostatnou písemnou výpověď smlouvy ze strany žalovaného, která by byla v souladu se smluvními podmínkami. Ke změně dodavatele však může dojít pouze na základě podnětu žalovaného, který tak svým jednáním objektivně umožnil zahájení dodávky elektřiny jiným obchodníkem do svého odběrného místa v době trvání smlouvy, aniž by došlo k jejímu řádnému ukončení. K výpočtu přiměřenosti smluvní pokuty odkázala žalobkyně na § 11cc energetického zákona s tím, že propočet jej zcela respektuje.17. Zjištěný skutkový stav ohledně smluvní pokuty (odst. 12) posuzoval soud podle níže citovaných ustanovení energetického zákona, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a v souladu s přechodnými ustanoveními až do doby skončení závazku, a podle občanského zákoníku.18. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.19. Podle § 28 odst. 1 písm. e) a § 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona má zákazník právo na bezplatnou změnu dodavatele elektřiny.20. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.21. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.22. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.23. Podle § 2006 odst. 1 občanského zákoníku stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.24. Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-749/23 (, právnická osoba, v. QS.) vyslovil, že soudy jsou povinny zkoumat, zda dotčené ujednání splňuje předepsaný požadavek poctivosti a zda existuje významná nerovnováha v neprospěch spotřebitele, a konkrétně, zda je paušální náhrada škody stanovená v tomto ujednání nepřiměřeně vysoká ve smyslu bodu 1 písm. e) přílohy směrnice 93/13 (bod 36). Z tohoto rozsudku vyplývá, že článek 3 odst. 1 a článek 5 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách ve spojení s bodem 1 písm. e) přílohy této směrnice a jejím článkem 7 musí být vykládány v tom smyslu, že ujednání smlouvy na dodávky elektřiny za pevnou cenu uzavřené na dobu určitou, jež dodavateli, který ji ukončil z důvodu neuhrazení platby před uplynutím její platnosti, umožňuje, aby vůči spotřebiteli automaticky uplatnil paušální pokutu bez ohledu na přímou hospodářskou ztrátu, kterou tento dodavatel skutečně utrpěl, může mít zneužívající povahu.25. Podle článku 12 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne , datum, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (dále jen „Směrnice 2019/944“), změna dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace musí být provedena v co nejkratší lhůtě. Členské státy zajistí, aby zákazník, který si přeje změnit dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace a dodrží přitom smluvní podmínky, měl na tuto změnu nárok ve lhůtě nejvýše tří týdnů ode dne, kdy o to požádá. Nejpozději od , datum, nesmí technický proces změny dodavatele trvat déle než 24 hodin a musí být možné jej provést v kterýkoli pracovní den. Podle článku 12 odst. 2 Směrnice 2019/944, členské státy zajistí, aby alespoň zákazníkům v domácnostech a malým podnikům nebyly účtovány žádné poplatky související se změnou dodavatele. Podle článku 12 odst. 3 Směrnice 2019/944, odchylně od odstavce 2 mohou členské státy dodavatelům nebo účastníkům trhu vykonávajícím služby agregace povolit účtování poplatků za ukončení smlouvy zákazníkům, kteří z vlastní vůle ukončí smlouvu na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, pokud jsou tyto poplatky součástí smlouvy, již zákazník z vlastní vůle uzavřel, a zákazník je před uzavřením smlouvy o těchto poplatcích jasně informován. Tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty nese dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace a přípustnost poplatků za ukončení smlouvy sleduje regulační orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán. Podle článku 71 Směrnice 2019/944, členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s [...] články 11 až 24 [...] do , datum, . [...]“.26. Jak v minulosti zdůraznil Ústavní soud, i pro moc soudní plyne povinnost interpretovat a aplikovat vnitrostátní právo „euro konformním“ způsobem, tedy při více výkladových variantách volit tu, která bude v souladu s právem EU, v daném případě zejména v souladu s pravidly stanovenými v předmětné směrnici (nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 1996/13).27. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny na dobu určitou v délce trvání 36 měsíců. K zániku závazku došlo následnou nemožností plnění, když žalovaný umožnil dodávku elektřiny do odběrného místa třetí osobě, a to ke dni , datum, . Ve smlouvě v souvislosti se sjednanými smluvními pokutami je sankcionován přechod k jinému dodavateli v případě, aniž by došlo k řádnému ukončení smlouvy. Smlouva však žádná ustanovení o řádném ukončení smlouvy nemá. Nelze dospět k závěru, že zákonem aprobovaný účinek nemožnosti plnění by takovým způsobem nebyl. Zkoumání projevu vůle účastníků v případě, že nebyli přítomni u jednání, nebylo možné a v případě adhezních smluv je problematické. Prvotně má tak tedy soud za to, že smlouva neskončila způsobem, který by nebyl řádným, když se jedná o zákonem upravený způsob zániku závazku.28. Ohledně přiměřenosti výše smluvní pokuty, se žalobkyně se ve svém podání odvolávala na § 11cc odst. 1 a 2 energetického zákona, který vstoupil v účinnost dne , datum, a nelze jej tedy v uvedené věci aplikovat. V době uzavření smlouvy, která je pro stanovení přiměřenosti a oprávněnosti účtování smluvních pokud rozhodná, však takovéto ustanovení v českém právním řádu nebylo. Zákonodárce přistoupil k implementaci v přísnější podobě, než stanovil předpis EU, když stanovil, že změna dodavatele je bezplatná. Tento výklad plně odpovídá i důvodové zprávě 87/2025, kterou bylo ustanovení § 11 cc do právního řádu včleněno a ze které vyplývá, že původní výše takovéto smluvní pokuty měla být v hladině 30 %. Ani tato a ani předchozí úprava nevylučuje možnost soudu posuzovat přiměřenost uvedené smluvní pokuty ve smyslu ustanovení týkajících se ochrany spotřebitele. Je však zřejmé, že pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty je třeba i dostatečných tvrzení žalobkyně, která jediná disponuje informacemi týkajících se možné přímé hospodářské ztráty a nese důkazní břemeno týkající se její výše. Soud podotýká, že ani doplněná tvrzení žalobkyní tento důkazní deficit nezhojil.29. Soud však uzavřel, že dle právní úpravy platné v době sjednání závazku žalobkyně nebyla oprávněna dle vnitrostátní právní úpravy požadovat platby, které by ve svém důsledku omezovaly možnost svobodné volby dodavatele energií, jelikož energetický zákon stanovil, že změna dodavatele je bezplatná a nestanovil žádné možnosti zpoplatnění (včetně sankcí), které už v tu dobu umožňoval unijní předpis. Pokud tedy došlo k účtování smluvních pokut z důvodu změny dodavatele, jednalo se ze strany žalobkyně o výkon práva v rozporu se zákonem a žalobkyni nárok na smluvní pokutu z důvodu spočívajícího ve změně dodavatele nenáleží. Tento výklad zákona podporuje i přijatá novelizace energetického zákona zmíněná žalobkyní, tedy přijmutí nového ustanovení §11 cc, a to včetně zákonné limitace výše smluvní pokuty. Pokud žalobkyně požadovala smluvní pokutu v rozporu se zákonem, jedná se o nepřiměřené smluvní ujednání, ke kterému soud ve spotřebitelských vztazích nepřihlíží.30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná po zaokrouhlení z 85 % (žalovaný z 15 %), náleží jí proto právo na náhradu 70 % svých nákladů řízení (85 – 15), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) ve výši , částka, (3 x , částka, ) vypočtenou podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a),d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tři režijní paušály po , částka, podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále 21 % DPH z odměny advokáta a režijních paušálů, tj. celkem na DPH částku , částka, . Celkem tak náklady žalobkyně činily , částka, , z čehož 70 % představuje , částka, . Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.31. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.