ECLI: ECLI:CZ:OSTR:2026:12.C.132.2026.1 Datum: 2026-06-09 Předmět: o zaplacení částky 25 035,51 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 1881 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/ náklady řízenídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: o zaplacení částky 25 035,51 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 580 z. č. 89/2012 Sb., § 1881 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § )
Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 25 035,51 Kč s příslušenstvím z titulu splnění obsahu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným.Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru, výzvou k úhradě před podáním žaloby, potvrdeniem o podaji doporučenej zásielky, informacemi pro spotřebitele, identifikovanými příjmy, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., předpisy denních splátek, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaným výpisem z interního systému), údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „Flexi Půjčka“, všeobecnými obchodními podmínkami platnými pro revolvingový spotřebitelský úvěr „Flexi půjčka“ a pro zprostředkování spotřebitelského úvěru, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru ve vztahu k revolvingovému spotřebitelskému úvěru „Flexi Půjčka“, souhlasem se zpracováním osobních údajů a informací pro spotřebitele.Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo dne 13. 12. 2024 k uzavření smlouvy o úvěru, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši celkem 36 227 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s úrokem 1,016 % denně, poplatkem za sjednání úvěru a poplatkem za sjednané doplňkové služby.Žalovaný, přestože předmět úvěru řádně převzal při podpisu smlouvy, ke dni podání žaloby uhradil celkem 17 462,14 Kč.Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, ohledně úroku z prodlení bylo rozhodováno podle § 1970 cit. zákona.Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1881 a násl. občanského zákoníku.Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.S ohledem na sjednanou lichvářskou výši úroku 1,016 % denně je zřejmé, že tato je dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy, neboť podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Následkem jednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání, v důsledku čehož se právní vztah mezi účastníky řídí ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.V projednávané věci je tedy nepochybné, že se v souvislosti s poskytnutou doposud neuhrazenou částkou 18 764,86 Kč bez právního důvodu žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu ust. § 2991 a násl. zák. 89/2012 bezdůvodně obohatil. Žalovaný pak doposud bezdůvodné obohacení žalobkyni v části nevydal a soud proto rozhodl ve znění výroku I. rozsudku s tím, že požadovaný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pak soud žalobkyni přiznal v návaznosti lhůtu uvedenou v předžalobní výzvě. Výrokem II. pak soud zbylou část žalobou uplatněného nároku jako zcela nedůvodnou zamítnul.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný.