15 C 182/2014-332 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. V rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 32 m2, k pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 1308 m2, k pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 328 m2, jehož součástí je stavba (budova pro rodinnou rekreaci) evidenčního čísla 54, a k pozemku parc. [číslo] (zahrada) o výměře 158 m2, vše v [katastrální uzemí], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] (dále jen„ společná nemovitost“) žalobce vznesl při jednání konaném dne [datum] vůči předchůdkyni žalovaných [celé jméno původní účastnice] (dále jen„ předchůdkyně žalovaných“) požadavek na zaplacení částky 460 000 Kč za vynaložené investice do nemovitosti, jež byla předmětem podílového spoluvlastnictví žalobce a předchůdkyně žalovaných. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení o zaplacení částky 460 000 Kč vyloučeno k samostatnému projednání. 2. V podání ze dne [datum] žalobce upřesnil požadovanou částku, a to na částku ve výši 336 686 Kč. 3. Žalobu odůvodnil tím, že s předchůdkyní žalovaných vlastnil v rámci podílového spoluvlastnictví společnou nemovitost, do níž investoval, pročež vůči předchůdkyni žalovaných požadoval zaplacení částky 336 686 Kč (po částečném zpětvzetí) za vynaložené investice. Pokud jde o jednotlivé investice, uvedl, že se jedná o náklady dle znaleckého posudku ve výši 460 591 Kč, za něž požaduje úhradu jejich poloviny, tedy částku 230 296 Kč, dále se jedná o údržbu prováděnou v letech 2002 až 2009, konkrétně o sekání a čištění zahrady, vyhrabání a odvoz, jež bylo prováděno dvakrát ročně při ceně 7 330 Kč za sekání, tedy 14 660 Kč za jeden rok, přičemž za 8 let (2002 2009) šlo o částku 117 280 Kč, z níž žalobce požaduje polovinu, a tedy částku 58 640 Kč, a konečně se jedná o údržbu v celkové hodnotě 95 500 Kč, z níž požaduje polovinu, a tedy částku 47 750 Kč. Pokud jde o údržbu, konkrétně šlo o kácení starých a napadených stromů a jejich likvidaci za 8 000 Kč, oklepání plesnivé a promáčené omítky a likvidaci za 7 000 Kč, demontáž starých oken a likvidaci (6x) za 2 500 Kč, demontáž starých dveří (5x) za 5 000 Kč, betonáž, izolaci, izolační nátěry proti vstupu vody za domem do objektu za 15 000 Kč, nátěry plotu, dveří a střech za 20 000 Kč, částečné opravy střechy, domu, stodoly - letní kuchyně za 10 000 Kč, výměny zámků a opravu dveří po vloupání za 7 000 Kč, opravu vstupní brány za 1 000 Kč a sušení promáčeného objektu 2003 2004 před opravou za 20 000 Kč. 4. Předchůdkyně žalovaných s žalobou uplatněným nárokem nesouhlasila, když uváděla, že nebyla žalobcem o záměru provádět investice informována, přičemž pokud by ji žalobce vyzval k podílení se na nákladech k zamýšleným opravám, nemohla by s tím z důvodu nedostatku finančních prostředků souhlasit. Rovněž vznesla námitku promlčení celého žalobou uplatněného nároku. 5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (dále jen„ usnesení“), soud žalobu žalobce odmítl, když dospěl k závěru, že žalobní návrh je nesrozumitelný, neboť žalobce nedostatečně vylíčil rozhodující skutkové okolnosti, když toliko uvedl činnosti, ve kterých měla spočívat údržba, opravy a investice ve vztahu k nemovitostem, a k těmto uvedl i jejich cenu, avšak nikoli takovým způsobem, aby soud mohl vznesený nárok bez dalšího náležitě projednat. Žalobce vždy totiž pouze obecně uvedl druh činnosti a cenu, avšak dále uvedený nárok nijak nespecifikoval (rozsah oprav, jejich konkrétní povahu či datum provedení). Kdyby se soud spokojil s rozsahem tvrzení, v jakém byla žalobcem poskytnuta, nemohl by kromě jiného ani náležitě posoudit procesní obranu předchůdkyně žalovaných (námitka promlčení), neboť žalobce svůj nárok vymezil z hlediska časového pouze rámcově (od roku 2002 do roku 2009 včetně). 6. K odvolání žalobce [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] usnesení změnil tak, že se žaloba neodmítá. Odvolací soud konstatoval, že z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce se domáhá po předchůdkyni žalovaných zaplacení částky 460 000 Kč za vynaložené investice do nemovitostí, které byly předmětem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi týmiž účastníky, když uvedená částka představuje zhodnocení spoluvlastnického podílu předchůdkyně žalovaných. Z návrhu žalobce včetně jeho doplnění a ve spojení s obsahem žalobcem předložených listin a důkazů provedených v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] je seznatelné, čeho se návrh týká a co sleduje, resp. čeho se žalobce domáhá, pročež lze dovodit, co má být předmětem řízení. Pokud v doplnění návrhu uvedl žalobce jinou částku, jíž se domáhá, bude na soudu, aby na tuto skutečnost reagoval, a bude-li se jednat o částečné zpětvzetí návrhu, procesně o tom rozhodl. Odvolací soud zdůraznil, že povinnost tvrzení a důkazní povinnost, které žalobce nese, je možno splnit rovněž v rámci přípravy jednání ve smyslu § 114c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) doplněním potřebných tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhem na provedení důkazů k jejich prokázání, ev. při samotném jednání, a to i po případném poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. 7. V podání ze dne [datum] žalobce k výzvě soudu uvedl, že podáním ze dne [datum] zamýšlel omezit žalobní nárok na částku 336 686 Kč, pročež tímto vzal žalobu výslovně zpět co do částky 123 314 Kč. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a usnesením ze dne 21. 6. 2019, č.j. [číslo jednací] řízení co do částky 123 314 Kč zastavil. Předmětem dalšího řízení tak byl požadavek žalobce na zaplacení částky 336 686 Kč. 8. Dne [datum] předchůdkyně žalovaných zemřela, načež soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodl o tom, že na straně žalované bude pokračováno s žalovaným [číslo] s žalovanou [číslo] s žalovanou [číslo] to jako se zavázanými společně a nerozdílně. 9. Žalovaní setrvali na stanovisku předchůdkyně žalovaných, když s žalobou rovněž nesouhlasili, jelikož podle jejich názoru je žaloba neopodstatněná, neprojednatelná, nedůvodná a nárok žalobce není prokázán, ani odůvodněn. Poznamenali, že žalobce neuvádí žádná jasná a konkrétní tvrzení, když sice uvádí konkrétní částky za konkrétní úkony, ovšem tu nejpodstatnější část – jakým způsobem k takové částce došel – neuvádí. Není tak jasné, podle čeho je určena, jestli je vyčíslena hodinově, rozlohou či úkonem a na základě jakých pravidel je tato částka vyčíslena. Žalobce pak dané investice nijak neprokazuje, přičemž neprokazuje ani to, že se jednalo o opravy či úpravy nutné, což je podmínkou pro to, aby je vůbec mohl po žalovaných požadovat. Zdůraznili, že předchůdkyně žalovaných opakovaně uváděla, že žalobci nikdy nedala souhlas k tvrzeným úpravám a investicím, že žalobce žalovanou nikdy neinformoval o úpravách a investicích ani před jejich realizací, aby si vyžádal její souhlas, ani po údajných realizacích úprav a investic, tudíž lze učinit závěr, že si takové jednání rozhodl žalobce sám, tudíž na svůj náklad, a proto za takové situace není možné, aby po žalovaných požadoval náhradu, natož jedná-li se o položky nesmyslné, které nelze označit za nutné a jako prevenci před zkázou nemovitosti. Žalobce jednal bez dohody a souhlasu se spoluvlastníky, tudíž aby mohl po žalovaných něčeho požadovat, musí být splněna podmínka, že jednal v zájmu a ku prospěchu ostatním spoluvlastníkům. Taková podmínka ale nemůže být splněna už jen z toho důvodu, že žalobce v nemovitosti vyměnil zámky a nové klíče od nemovitosti předchůdkyni žalovaných vůbec neposkytl a zamezil jí společnou věc užívat, pročež veškeré investice a úpravy, které údajně na nemovitosti vykonal, vykonal pouze ku svému prospěchu. Podle žalovaných, pokud žalobce nějaké náklady či investice na společnou nemovitost vynaložil, jednalo se o náklady běžné, tedy takové, které si nese pouze uživatel sám, nebo o náklady ku prospěchu pouze užívajícího spoluvlastníka, tedy opět takové, které si nese pouze uživatel sám. V poslední řadě žalovaní rovněž uplatnili námitku promlčení ohledně celého nároku. 10. V podání ze dne [datum] žalobce navrhl změnu žaloby, když požadoval společné a nerozdílné zaplacení nejen částky 336 686 Kč, ale rovněž úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, od [datum] do zaplacení. Usnesením ze dne [datum] vyhlášeným při jednání soud změnu žaloby připustil. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 11. Soud věc projednal na jednáních konaných ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. V případě jednání konaných ve dnech [datum] a [datum] byly toliko odstraňovány vady žaloby a soud se pokoušel o vyřešení věci smírným způsobem. Prvním jednáním ve věci pak bylo až jednání konané dne [datum], na němž byli účastníci poučeni o důsle