111 C 6/2026-48 – Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou – návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3. 3. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného zahrnující i lustrum v databázích SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík a dále z dokladů o příjmech a (blíže nespecifikovaného) prohlášení žalovaného s žalovaným uzavřela dne 18. 9. 2023 s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jako Smlouva o úvěru), a to za pomoci prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný Smlouvu o úvěru podepsal doplněním jedinečného kódu, který mu byl poskytnut žalobkyní. Na základě Smlouvy o úvěru žalobkyně žalovanému dne 18. 9. 2023 poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se tento úvěr spolu s úrokovou sazbou 56,39 % p.a. zavázal splatit formou 36 měsíčních splátek á 2 906 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou dne 17. 10. 2023. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek, když za dobu od 16. 10. 2023 do 18. 11. 2025 uhradil celkem pouze 62 526 Kč. Za prodlení v délce více jak 30 dnů s úhradou 25. a 26. splátky žalobkyně po žalovaném požaduje podle odst. 6.1. Smlouvy o úvěru smluvní pokutu 2 x 499 Kč = 998 Kč. Dále po něm požaduje podle odst. 6.2. Smlouvy o úvěru náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 200 Kč, když k této částce žalobkyně dospěla tak že po žalovaném požaduje částku 200 Kč za 21. až 26. splátkou, s jejichž úhradou byl žalovaný v prodlení delším jak 15 dnů. K částce 200 Kč pak dospěla tak, že sečetla jednotkové náklady na mzdu svých zaměstnanců, na provoz call centra, na provize vymáhací společnosti atd. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou 25. splátky splatné 17. 10. 2025 delším než 65 dnů došlo podle odst. 6.3. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru k datu 21. 12. 2025. Podle odst. 6.4. Smlouvy o úvěru se celá nesplacená jistina a úroky staly novou jistinou, jejíž výše činila 33 416,86 Kč, kterou žalovaný nezaplatil. Žalobkyni tak podle odst. 6.5. Smlouvy o úvěru vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, tedy od 23. 12. 2025 do zaplacení. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení tzv. „nové jistiny“ 33 416,86 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů 1 200 Kč, smluvní pokutu 0,1 % p.d. z dlužné nové jistiny, kterou žalobkyně požaduje pouze za dobu do sepisu žaloby, což činí 2 339,40 Kč, úrok z původní jistiny úvěru 30 732,32 Kč ve výši 56,39 % p.a. za dobu od 23. 12. 2025 do 15. 1. 2026 a úrok 11,50 % z částky 30 732,32 Kč za dobu od 16. 1. 2026 do zaplacení, nejdéle však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 125 539,20 Kč. Tyto částky žalovaný žalobkyni přes zaslání předžalobní upomínky nezaplatil. K jednání dne 28. 5. 2026 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač fikce jejího doručení do datové schránky žalovaného nastala již dne 11. 5. 2026 (potvrzení čl. 38v). K jednání dne 28. 5. 2026 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.3. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- z výzev k zaplacení ze dne 18. 11. 2025 (čl. 7) a 18. 12. 2025 (čl. 8), že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dlužných splátek a upozorňovala na možnost zesplatnění celého úvěru.- z výpisu z registru SOLUS (čl. 28) a NRKI (čl. 29), že žalobkyně dne 15. 9. 2023 lustrovala žalovaného v těchto databázích, přičemž z databáze NRKI vyplývalo, že žalovaný již oslovil pět finančních institucí s žádostí o úvěr, již dlužil 453 110 Kč a měl dluh po splatnosti ve výši 167 Kč.- z kopie OP žalovaného (čl. 34-35), že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného a že žalovaný je svobodný.- z předžalobní výzvy ze dne 9. 2. 2026 (čl. 6) ve spojení s poštovním podacím archem (čl. 27), že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 35 614 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou.- z potvrzení společnosti , právnická osoba, (čl. 40), že účet č. , č. účtu, je veden pro žalovaného a že na tento účet byla dne 18. 9. 2023 připsána částka 50 000 Kč se zprávou „, Anonymizováno, “.- z výpisu z databáze ARAD (čl. 43), že v měsíci 9/2023 činila průměrná úroková sazba nových spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami 9,5 % p.a.4. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká- listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, a datované 18. 9. 2023 (čl. 30), tato neobsahovala podpis žalovaného, tudíž soud z ní nemohl mít za ověřené, že právě zde zachycené právní jednání (Smlouvu o úvěru s tímto obsahem) žalobkyně se žalovaným učinili.- z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru (čl. 20), že žalobkyně vyhotovila dokument, kterým žalovanému oznámila, že návrh na uzavření Smlouvy o úvěru akceptovala, přičemž uvedla základní parametry úvěru. Nebylo však prokázáno, že by právě tuto listinu žalobkyně žalovanému předala.5. Pokud se týká ostatních listin – potvrzení o provedeném odkladu splátky (čl. 9 až 11), splátkového kalendáře (čl. 20v), upraveného splátkového kalendáře (čl. 12-14), oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 12. 2025 (čl. 15), předsmluvního formuláře (čl. 17 a násl.), karty klienta (čl. 16), výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (čl. 22), doklad o vyplacení úvěru (čl. 21), důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny (čl. 23), soud z nich nezjistil další rozhodné skutečnosti významné pro zjištění skutkového stavu, když bez prokázání uzavření Smlouvy o úvěru nebyly významné. Proto je blíže neuvádí ani nehodnotí. Listina – informace pro klienta (čl. 24) pak představovala interní dokument žalobkyně obsahující popis jejího postupu při uzavírání smluv o úvěru, bez konkrétního vztahu k tomuto případu a prakticky bez důkazní hodnoty.6. Soud rovněž nemohl přehlédnout, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svých (toliko obecných) skutkových tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného, vyjma výpisu z databáze SOLUS a NRKI, přičemž právě z výpisu z databáze NRKI vyplývaly spíše pochyby o úvěruschopnosti žalovaného, když s žádostí o úvěr oslovil již pět finančních institucí, dlužil již 453 110 Kč a měl dokonce i malý dluh po splatnosti.7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 18. 9. 2023 byla na účet žalovaného číslo , č. účtu, převedena částka 50 000 Kč z účtu žalobkyně. O žalovaném žalobkyně vyjma jeho jména a příjmení, data narození, adresy bydliště a faktu, že je svobodný, nezjistila prakticky ničeho. Žalobkyně poté vyhotovila několik listin, kdy žalovanému umožnila vynechat úhradu čtvrté, patnácté a dvacáté splátky, a dále několik výzev k úhradě, aniž by bylo prokázáno, že tyto listiny byly žalovanému doručeny. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně jí zaplatil částku 62 200 Kč. Předžalobní výzva ze dne 9. 2. 2026 byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, , nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).8. Nebylo prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku (právě) Smlouvu o úvěru s žalobkyní vylíčeným obsahem, jakkoli bylo zřejmé, že k nějakému právnímu jednání mezi žalobkyní a žalovaným došlo. Nebylo ani prokázáno skutkové tvrzení žalobkyně (nadto samo o sobě neurčité a nedostatečné), že před uzavřením Smlouvy o úvěru řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně v tomto směru žádné relevantní důkazy soudu nenabídla. Protože se žalobkyně k jednání dne 28. 5. 2026 nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle § 118a občanského soudního řádu, aby tyto nedostatky odstranila.9. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.10. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále