Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 23. 2. 2024 mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce poskytl postupně žalovanému úvěry v celkové výši 34 880 Kč. Žalovaný ale na úvěrech uhradil jen částku 17 440 Kč. Proto se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 17 440 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od 18. 6. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání.4. Žalobce tvrdí, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěry v celkové výši 34 880 Kč. Žalovaný ale na úvěrech uhradil jen částku 17 440 Kč. Poskytnutí úvěrů bylo v řízení prokázáno platbami ve prospěch žalovaného. Smlouva o postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce byla doložena a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána.5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právní stránce došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný však svoji povinnost splatit v dohodnutých termínech poskytnuté finanční prostředky ne zcela splnil. Žalobce je tak oprávněn, aby mu žalovaný, zaplatil výše specifikovanou žalovanou dlužnou částku jistiny ve výši 17 440 Kč včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, představovaného zákonným úrokem z prodlení, který byl žalobci přiznán podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jím požadované období.8. Soud neposuzoval smlouvu komplexně z hlediska posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť žalovaná částka představuje toliko nevrácenou jistiny. Pokud by úvěruschopnost nebyla řádně přezkoumána, byl by stejný nárok žalobce v přisouzeném rozsahu tomuto přiznán ve stějné výši, ale podle § 2991 občanského zákoníku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a§ 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal plně úspěšnému žalobci, k rukám jeho právního zástupce, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 7 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Částku 2 300 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám , Jméno advokátky, , advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.