Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že dne , datum, účastnice řízení uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat , datum, . Smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz a klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. Žalované byly poskytnuty standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, ty odsouhlasila a poté návrh smlouvy odsouhlasila kliknutím na „podepisuji“, následně jí byly dokumenty zaslány na emailovou adresu. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně v žalobě uvedla obecné principy zkoumání, tedy že zkoumala počet členů domácnosti, měsíční příjmy, výdaje, skutečnosti, které žalovaná sdělila, dále byla žalovaná lustrována v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru PČR hledaných osob, v registru politicky aktivních osob, ve výpisu katastrálního rejstříku a interní historii klienta, bylo dotazováno CNCB, NRKI a BRKI. Žalobkyně dále vycházela z informací z AISP, kdy na základě souhlasu žalované, předloží třetí strana (banka) informace o platebním účtu a transakcích. Dne , datum, žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, . Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s placením měsíčních splátek, dne , datum, žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalovaná je v prodlení s vrácením jistiny , částka, , poplatkem za vyplacení tranší úvěru , částka, a smluvního úroku , částka, . Smlouvou bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s placením denní splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou.2. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 114 a) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), v rámci přípravy jednání soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , aby specifikovala, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy, a aby předložila všechny listiny, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy, dále byla vyzvána ke sdělení skutečností týkajících se procesu splácení. Žalobkyně byla poučena, že je ve smyslu ust. § 101 odst. 1 písm. a) a písm. b) o.s.ř. povinna vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinna označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Na výzvu soudu reagovala podáním ze dne , datum, , v němž sdělila, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, zopakovala pouze obecná tvrzení a principy zkoumání, pokud jde o příjmy a výdaje, netvrdila konkrétní skutečnosti. Dále sdělila, že poskytnuté peněžní prostředky měla žalovaná splácet v souladu s VOP. Každá denní splátka byla splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. Žalovaná neuhradila na dluh ničeho. Žalovaná se prokazatelně dostala do prodlen s úhradou celého úvěru dne , datum, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a pouze soudu sdělila svoji doručovací adresu. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaná neměl k tomuto postupu námitek a žalobkyně vyslovila souhlas již v žalobě.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela dne , datum, žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, tel. číslem, emailem, a dále číslem účtu , IBAN, . Úvěrový rámec byl sjednán do výše , částka, . Jedná se o bezúčelový revolvingový a spotřebitelský úvěr. RPSN činí 1 759,13 %, denní úroková sazba 1,016 %. Konec doby platnosti a tím i splatnost úvěru je , datum, . Dále byl sjednán ověřovací poplatek , částka, , poplatek za vyplacení úvěru 1,99 % z čerpané částky. Žalobkyně je označena číslem účtu , č. účtu, . Dle čl. V.8 smlouvy se žalovaná zavázala hradit veškeré platby ve prospěch bankovního účtu žalobkyně pod VS , var. symbol, (ve spojení s čl. VI smlouvy). Z předpisu denních splátek byl zjištěn přehled splátek od , datum, . Z kopie občanského průkazu byla zjištěna totožnost žalované.6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že se jedná o posouzení ke smlouvě č. , hodnota, , datum neuvedeno, a to pro žalovanou. Je uvedeno, že výše ověřovaného měsíčního příjmu činí , částka, , výše čisté příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, . Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení , částka, , nezbytné výdaje Kč, ostatní zbytné výdaje , částka, , disponibilní příjem , částka, , posouzení úspěšné.7. Z identifikovaných příjmů bylo zjištěno, že žalobkyně prohlašuje ověření příjmu odkazem na výpis z účtu č. , IBAN, .8. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalovaná byla ověřena prostřednictvím AISP.9. Z obecných principů posuzování a filozofie byly zjištěny pouze obecné skutečnosti k posuzování úvěruschopnosti a deklarování individuálního posuzování klienta.10. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, údajů o poskytovateli, všeobecných obchodních podmínek a informací pro spotřebitele nebyly zjištěny žádné konkrétní skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.11. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr dne , datum, ve výši , částka, . Platba byla provedena pod VS , var. symbol, .12. Z emailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl zaslán dne , datum, na emailovou adresu uvedenou žalovanou ve smlouvě s tím, že žalovaná je v prodlení s placením, a to celkové dlužné částky , částka, , je 94 dnů po splatnosti a žalobkyně vypovídá smlouvu.13. Z výzvy ze dne , datum, a potvrzení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši , částka, ze smlouvy ze dne , datum, pod VS , var. symbol, , současně byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání.14. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, a dotazem na banku bylo zjištěno, že majitelem uvedeného účtu je žalovaná. Z výpisu z účtu za období , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil – , částka, , konečný zůstatek činil – , částka, , k účtu byl aktivní kontokorentní úvěr , částka, , celkem na účet v uvedeném období přišlo , částka, , odešlo – , částka, . Výpis z účtu obsahuje splátku kreditní karty opakovaně – , částka, , - , částka, , výpis z účtu obsahuje platbu + , částka, od , jméno FO, s pozn. , Anonymizováno, , neidentifikovatelné příchozí platby (+ , částka, , + , částka, , + , částka, , + , částka, , + , částka, ), příchozí platbu + , částka, od Innogy , právnická osoba, ., příspěvek na dítě od Úřadu práce + , částka, , + , částka, s poznámkou , Anonymizováno, + , Anonymizováno, + bydlení, - , částka, splátka, - , částka, pojistka BMW, + , částka, příchozí platbu od Úřadu práce příspěvek na péči, - , částka, , Anonymizováno, škola, - , částka, plyn, - , částka, elektřina. Výpis z účtu obsahuje mnoho odchozích plateb v běžných obchodech. Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil – , částka, , konečný zůstatek – , částka, , celkem přišlo + , částka, , odešlo – , částka, . K účtu byl aktivní kontokorentní úvěr ve výši , částka, . Výpis z účtu obsahuje splátku kreditní karty – , částka, , - , částka, , neidentifikovatelné příchozí platby + , částka, , + , částka, , + , částka, , + , částka, , + , částka, , příchozí platbu + , částka, nájem, + , částka, , + , částka, a + , částka, od , jméno FO, s označením , Anonymizováno, , - , částka, splátka, - , částka, splátka, + , částka, od Úřadu práce příspěvek na dítě, + , částka, od Úřadu práce příspěvek na péči, neidentifikovatelné odchozí platby v řádech tisíců korun – , částka, , - , částka, , - , částka, pojistka BMW, a mnoho dalších odchozích plateb v běžných obchodech, výběr z bankomatu aj. Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil – , částka, , konečný zůstatek – , částka, , celkem přišlo , částka, , odešlo – , částka, , k účtu byl aktivní kontokorentní úvěr ve výši , částka, . Výpis z účtu obsahuje neidentifikovatelné příchozí platby + , částka, , půjčku od úvěrující společnosti + , částka, , + , částka, , + , částka, , + , částka, , v reakci na příchozí platby čerpaného úvěru obsahuje výpis z účtu odchozí platby za služby – , částka, elektřina, - , částka, plyn, - , částka, splátka, - , částka, splátka kreditní karty, příchozí platbu + , částka, od Úřadu práce příspěvek na dítě, + , částka, od Úřadu práce, příspěvek na péči, neidentifikovatelnou odchozí platbu – , částka, , příchozí platbu úvěru + , částka, . Dne , datum, byla na účet připsána částka + , částka, od žalobkyně pod VS , var. symbol, . Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že neobsahuje žádné příchozí platby označené jako mzda.15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:16. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezhotovostního úvěru žalované s postupným čerpáním, a to v celkové výši , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem a poplatkem v denních splátkách do , datum, . Žalobkyně žalované zaslala na účet uvedený ve smlouvě , částka, . Žalovaná zaplatila celkem , částka, . Schopnost žalované splácet úvěr byla žalobkyní před uzavřením smlouvy prověřována naprosto nedostatečně. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.17. Závazkový vztah se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.18. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.19. Podle ust. § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.20. Podle ust. § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.21. Podle ust. § 1812 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.22. Podle ust. § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.23. Podle ust. § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.24. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.25. Podle ust. § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.26. Podle ust. § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.27. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.28. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.29. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.30. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované úvěr splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v , adresa, tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C–679/18 ze dne , datum, .31. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalované a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.32. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.33. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.34. Podle ust. § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.35. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.36. Soud má ve vztahu k uplatněnému nároku za prokázané, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela dne , datum, s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě níž poskytla žalované téhož dne úvěr výši , částka, na účet, který žalovaná ve smlouvě uvedla. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy plynoucí žalobkyni uhradila , částka, .37. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. § 588 občanského zákoníku.38. V daném případě žalobkyně předložila soudu listiny, které si opatřila před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalované. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalobkyně chybně vyhodnotila příjmovou stránku, kdy se spokojila pouze s příchozími platbami, ale nezkoumala jejich původ a dále nezkoumala výdajovou stránku. Výdaje žalované žalobkyně blíže nezkoumala a spokojila se s jejich tvrzenou výší. Žalovaná v měsících před uzavřením smlouvy nepobírala mzdu, čerpala příspěvky na dítě, na péči, dále čerpala množství úvěrů, aby zaplatila nezbytné výdaje domácnosti, žalobkyně se nezabývala vyživovací povinností, původem příjmu. Výpis z účtu obsahuje i další nepodložené výdaje a příjmy.39. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je pro rozpor se zákonem podle ust. § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná, neboť žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupovala s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušila povinnost pro něj vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.40. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku žalobkyně na zaplacení úroku a smluvní pokuty. Podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru a smluvní pokuty), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na smluvní pokutu soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalované), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.41. Soud má zá prokázané, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná nezaplatila žalobkyni z titulu předmětné smlouvy o úvěru ničeho. Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si žalobkyně a žalovaná mezi sebou poskytly, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalované vydat žalobkyni jistinu úvěru , částka, . Soud proto výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to ve lhůtě přiměřené možnostem žalované, tj. v obecné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, když důvody pro stanovení jiné (delší) lhůty, příp. splátek nebyly žalovanou tvrzeny ani prokázány a nevyplývají ani z obsahu spisu.42. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobkyně představuje výrok I., tj. částka , částka, , neúspěch žalobkyně představuje výrok II., kdy zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován k , datum, (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08), celkem tak neúspěch činí , částka, (, částka, , , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, ). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 42 % a žalovaná v rozsahu 58 %. Žalovaná tak má nárok na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 16 %. S ohledem na skutečnost, že žalované žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu se jejich vznik nepodává, rozhodl soud výrokem III. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.