Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, a jejím doplněním domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši , částka, nejpozději dne , datum, . Žalovaný uhradil žalobkyni toliko částku , částka, , která byla žalobkyní započtena na úhradu smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaná částka , částka, představuje neuhrazenou jistinu a poplatek.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.3. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva o zápůjčce“), kopii občanského průkazu žalovaného a nepodepsané všeobecné obchodní podmínky s tvrzením, že po ověření totožnosti žalovaného na základě skenu jeho dokladu totožnosti byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.coolcredit.cz, na kterých si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy o zápůjčce, nastavil si vlastní parametry – splatnost a výši zápůjčky a následně vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tím učinil dle žalobkyně návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce. Smlouvu o zápůjčce elektronicky žalovaný podepsal PIN kódem, který mu byl zaslán na jím uvedené telefonní číslo , tel. číslo, po potvrzení žalovaného žalobkyně neprodleně odeslala e-mailem žalovanému na jím uvedenou e-mailovou adresu smlouvu o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek. K prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce popsaným způsobem však, byť k tomu byla vyzvána, žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Tabulka obsahující přehled SMS odeslaných žalobkyní na telefonní číslo , tel. číslo, , jejíž kopii žalobkyně soudu zaslala, nelze považovat za důkaz, který by osvědčil řádné uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť se jedná pouze o interní tabulku žalobkyně, ze které není možno dovodit vůli žalovaného uzavřít uvedený kontrakt. Předložená nepodepsaná smlouva o zápůjčce, uvedená interní tabulka ani skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o žalovaném včetně scanu jeho občanského průkazu není důkazem o tom, že byl tvrzený postup uzavření smlouvy o zápůjčce dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce a že ji projevil skutečně žalovaný (smlouva o zápůjčce, všeobecné obchodní podmínky, scan občanského průkazu žalovaného).4. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, od žalobkyně připsána částka , částka, (sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , výpis z běžného účtu žalobkyně včetně protokolu o vlastnictví účtu žalovaného).5. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku , částka, (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Žalobkyně na účet žalovaného poukázala částku , částka, , aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků, proto soud z titulu bezdůvodného obohacení zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, (rozdíl mezi výší poskytnutých peněžních prostředků , částka, a výší úhrad žalovaného , částka, ). V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou zamítl.10. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.11. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, . Tato výzva byla doručena žalovanému dne , datum, . Splatnost dlužné částky tedy nastala , datum, a počínaje dnem , datum, je žalovaný s její úhradou v prodlení. Žalobkyně má od tohoto dne (od , datum, ) nárok na úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když jiná výše úroku z prodlení nebyla v tomto případě mezi účastníky sjednána. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zamítl.12. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný (počítáno včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozhodnutí), kterému by tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.13. Dne , datum, byla na účet soudu od žalobkyně přijata částka , částka, zaplacená bez výzvy soudu. Soudní poplatek za žalobu činí , částka, a co do částky , částka, byl uhrazen , datum, a co do částky , částka, byl uhrazen , datum, . Přeplatek na soudním poplatku tudíž činí , částka, a bude žalobkyni vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV).