Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 5. 2026 po žalovaném domáhala zaplacení částky 74 362,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 870,40 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, neboť se žalovaným uzavřela dne 5. 7. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen jako „smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 75 300 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splatit společně s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách. Žalobkyně žalovanému dne 5. 7. 2025 vyplatila na bankovní účet částku 25 500 Kč a částku 8 500 Kč. Žalovaný si při sjednávání navíc zvolil volitelné služby „Presto“ za poplatek 165 Kč a informační SMS servis za poplatek 28,80 Kč.Smlouva o spotřebitelském úvěru byla s žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“.Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, důsledkem toho žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 3. 11. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak ocitl dne 4. 11. 2025 v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 34 000 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 676,60 Kč, smluvního úroku ve výši 38 067,60 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatku za Informační SMS servis ve výši 28,80 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil navzdory předžalobní upomínce zástupkyně žalobkyně.Podle čl. VIII odst. 1 této smlouvy je žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně nárok uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 4. 8. 2025, požaduje žalobkyně smluvní pokutu za období od 5. 8. 2025 do 3. 11. 2025, tedy ve výši 1 424,43 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přitom dále je uvedeno i to, z jakého konkrétního důkazu soud činí ten který konkrétní závěr.5. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o revolvingovém úvěru „Flexi půjčka“ č. , hodnota, , kterou se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 75 300 Kč jako spotřebitelský úvěr a žalovaný se měl zavázat poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VII. této smlouvy, v pravidelných denních splátkách, a to nejpozději k datu splatnosti dle čl. V této smlouvy. Splatnost první splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Na poslední straně této smlouvy, pod datem uzavření smlouvy, je elektronický podpis žalobkyně. Pod tímto podpisem je uvedeno „Tímto podepisuji dne 2025-07-05. Klient“ (viz smlouva o revolvingovém úvěru „Flexi půjčka“ č. , hodnota, ).6. Z listiny označené jako BankID výpis vyplynulo, že v rámci elektronické identifikace byly ověřeny osobní údaje osoby označené jako , Jméno žalovaného, , a to zejména jméno a příjmení, datum narození , Datum narození žalovaného, , rodné číslo , hodnota, , adresa trvalého pobytu , adresa, , e-mailová adresa , e-mail, a telefonní číslo , tel. číslo, . Z této listiny dále vyplývá, že identifikační proces pracoval i s údajem o občanském průkazu č. , hodnota, s platností do 16. 11. 2028 (viz BankID výpis).7. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti vyplynulo, že ověření totožnosti spotřebitele bylo dne 5. 7. 2025 autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet, přičemž jako protiúčet byl uveden , Jméno žalovaného, a číslo účtu , č. účtu, (viz Autorizace ověření totožnosti).8. Dne 5. 7. 2025 zaslala žalobkyně na účet č. , č. účtu, , vedený na žalovaného, částku 25 500 Kč a částku 8 500 Kč (viz Přehled bankovních transakcí, Autorizace ověření totožnosti).9. E-mailem ze dne 3. 11. 2025 vypověděla žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 75 412,43 Kč. Dopisem ze dne 19. 4. 2026 vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 77 201 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 9 040 Kč s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky. Tato výzva byla podána k přepravě dne 21. 4. 2026 (viz citovaná korespondence, potvrzení o odeslání). Žalovaný na dluh žalobkyni ničeho nehradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).Právní posouzení věci10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 5. 7. 2025 prostřednictvím elektronických prostředků Smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 34 000 Kč, který byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit s příslušenstvím a poplatky v denních splátkách. Na základě listiny označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Flexi půjčka“ č. , hodnota, , kterou žalobkyně soudu předložila, závěr o uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným učinit nešlo, když na této listině absentoval podpis žalovaného a z žádných důkazů do spisu doložených nelze dovodit projev vůle žalovaného vstoupit do právního vztahu s žalobkyní.16. Z listin označených jako BankID a Autorizace ověření totožnosti soud dovodil toliko to, že v rámci online procesu došlo k ověření identity osoby , Jméno žalovaného, a k ověření vazby k bankovnímu účtu č. , č. účtu, . Tyto listiny však samy o sobě neprokazují, že žalovaný učinil konkrétní právní jednání směřující k uzavření smlouvy, tj. že se přihlásil do klientského profilu, seznámil se s konkrétním návrhem smlouvy a tento návrh přijal způsobem tvrzeným žalobkyní. Předložená smlouva je bez dalších navazujících technických záznamů pouze výstupem z evidenčního systému žalobkyně a neosvědčuje sama o sobě, kým a jakým způsobem byla akceptace provedena. Za situace, kdy žalobce nepředložil auditní logy, záznam o dvoufaktorové autorizaci, údaj o zobrazení konkrétní verze smlouvy ani jiný důkaz spolehlivě propojující identifikační proces s akceptací smlouvy, soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že žalovaný projevil vůli vstoupit do právního vztahu s žalobkyní a že mezi účastníky byla smlouva uzavřena.17. Jestliže však žalobkyně zaslala dne 5. 7. 2025 na účet č. , č. účtu, , vedený na žalovaného, částku 25 500 Kč a částku 8 500 Kč, při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně na svůj účet částku 34 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. To, oč se žalovaný obohatil, tedy částku 34 000 Kč, je pak povinen žalobkyni vydat ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Protože svou povinnost k vydání bezdůvodného obohacení žalovaný dosud nesplnil, zavázal soud žalovaného svým rozhodnutím k zaplacení částky 34 000 Kč (odst. I. výroku).18. Při absenci existence závazkového vztahu z tvrzené Smlouvy pak nelze přisvědčit právu žalobkyně na jakékoliv dílčí nároky, které by měly původ ve Smlouvě. Jestliže se tedy žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 676,60 Kč z titulu poplatku za vyplacení tranší úvěru, částky 38 067,60 Kč z titulu smluvního úroku, částky 165 Kč z titulu poplatku za službu „Presto“, částky 28,8 Kč z titulu poplatku za Informační SMS servis a částky 1 424,43 Kč z titulu smluvní pokuty, které mají původ ve Smlouvě, musel soud žalobu v tomto rozsahu pro nedůvodnost zamítnout (odst. II. výroku).19. Žalobkyně se dále domáhala úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 870,40 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž s ohledem na skutečnost, že se jedná o příslušenství pohledávky, lze je přiznat toliko z částek, které shledal soud důvodnými. Z tohoto důvodu bylo nutno žalobu zamítnout v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala úroku z prodlení z částky 870,40 Kč jakožto poplatků vyplývajících ze smlouvy (odst. II. výroku).20. U nároku na vydání bezdůvodného obohacení pak bylo nutno posoudit, kdy nastala jeho splatnost. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění; nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka.21. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby vyplývá, že právní zástupkyně žalobce vyhotovila dne 19. 4. 2026 písemnou výzvu adresovanou žalovanému, v níž jej vyzvala k úhradě částky 77 201 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 9 040 Kč ve lhůtě tří dnů. Dokument potvrzení o podání doporučené zásilky dokládá, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., potvrdila podání doporučené zásilky u , právnická osoba, ., pod konkrétním podacím číslem. Těmito listinami bylo prokázáno vyhotovení předžalobní výzvy a její podání k poštovní přepravě. Nebylo jimi však prokázáno, že se tato výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného, tedy že mu byla doručena nebo že mu jinak došla.22. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky odpovídající bezdůvodnému obohacení nepochybně až v okamžiku, kdy žalovanému byla doručena žaloba, tj. dne 28. 6. 2026, v níž byly jednotlivé dílčí nároky konkretizovány, co do výše a důvodu (přičemž právní posouzení, které provádí soud, je z tohoto pohledu nepodstatné). Lhůta k plnění „bez zbytečného odkladu“ tedy uplynula následujícího pracovního dne po tomto datu, tj. dne 29. 6. 2026. K tomuto dni byl žalovaný povinen splnit svou povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení a pokud tak neučinil, dostal se dnem následujícím, tedy dnem 30. 6. 2026 ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení s jeho vydáním. Žalobkyni pak ode dne 30. 6. 2026 ve smyslu § 1970 o. z. přísluší nárok na úrok z prodlení, jehož výše k tomuto prvnímu dni prodlení ve smyslu nař. vl. č. 351/2013 Sb. činí 11,5 % ročně. Nesplnil-li žalovaný svou povinnost k úhradě tohoto úroku z prodlení, zavázal ho k jejímu splnění svým rozhodnutím soud (odst. I. výroku). Žádala-li žalobkyně úrok z prodlení z částky 34 000 Kč již od 4. 11. 2025, nezbylo než žalobu co do úroku z prodlení za období od 4. 11. 2025 do 29. 6. 2026 jako nedůvodnou zamítnout.Náklady řízení a lhůta k plnění23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.24. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení.25. Žalobkyně se ke dni vydání rozhodnutí domáhala zaplacení částky 74 362,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 870,40 Kč od 4. 11. 2025 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 2 845,52 Kč, celkem se tak domáhala zaplacení částky kapitalizované ke dni rozhodnutí na 77 207,95 Kč.26. Žalobkyni byla přiznána částka 34 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 000 Kč od 30. 6. 2026 do zaplacení, který lze ke dni vydání rozhodnutí kapitalizovat na částku 224,95 Kč, celkem jí tak byla přiznána částka 34 224,95 Kč.27. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci úspěch ve výši 44,33 % a neúspěšná byla z 55,67 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že právo na náhradu nákladů řízení má žalovaný, a to ve výši 11,34 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k bránění svého práva. Vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a nebylo ani zjištěno, že by mu v řízení nějaké náklady vznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.28. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.