Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou 10 C 114/2026-75 – Náklady řízení

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 11. 2025, domáhala po žalovaném zaplacení 194 729,48 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným byla dne 27. 7. 2023 uzavřena smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil celkem 22 667,42 Kč. Následně se dostal do prodlení přestal hradit řádně a včas, a proto původní věřitelka v souladu se smlouvou dluh zesplatnila ke dni 21. 3. 2025, což bylo žalovanému oznámeno. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla s účinností k 18. 9. 2025 pohledávka za žalovaným postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 177 332,58 Kč, jistiny ve výši 177332.58 Kč, poplatků ve výši 3 070,18 Kč, úroku do 23.9.2025 kapitalizovaného částkou ve výši 4 533,94 Kč, úroku z prodlení do 23.9.2025 kapitalizovaného částkou ve výši 9 792,78 Kč, dále pak žalobkyně požaduje úrok ve výši 9,11 % p.a. z částky 177 332,58 Kč od 24.9.2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 179 505,76 Kč od 24.9.2025 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu ze dne 9. 10. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žaloba a předvolání k jednání bylo žalovanému řádně doručeno dne 16. 6. 2026 (tj. desátým dnem po uložení a připravení zásilky k vyzvednutí na adrese jeho trvalého pobytu), přičemž byl poučen, že jestliže se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti takového účastníka, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.4. Žalobkyně při prvním jednání ve věci konaném dne 21. 7. 2026 navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.5. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.Podle § 153b odst. 3 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.6. Protože v projednávané věci žalobkyně svůj nárok odvozovala od smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) předmětem řízení tak byla subjektivní majetková práva, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a tedy účastníci (jejich nositelé) jimi mohou podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat. Protože se tedy jednalo o věc, jejíž povaha připouštěla uzavření smíru, bylo možno rozhodnout rozsudkem pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 3 o.s.ř. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 2395 a násl. o. z. Nárok na zákonné úroky z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 940 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 181 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 194 729,48 Kč sestávající z částky 8 900 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad dle § 13 odst. 4 a.t., z toho jeden režijní paušál za 350 Kč (za jeden úkon právní služby učiněný v roce 2024) a dva režijní paušály za 450 Kč (za dva úkony právní služby učiněné v roce 2025), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 900 Kč ve výši 5 859 Kč.8. Tento rozsudek pro zmeškání obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 3 o. s. ř.