11 Tdo 310/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 310/2025-330USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2025 o dovolání obviněného M. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 8 To 352/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 1 T 109/2023, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 10. 10. 2024, č. j. 1 T 109/2023-269, byl obviněný M. V. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, ve znění účinném do 28. 6. 2022. Za to byl podle § 230 odst. 2 tr. zákoníku, ve znění účinném do 28. 6. 2022, za užití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu, a to podle § 68 odst. 1 tr. zákoníku ve výši 200 denních sazeb, přičemž podle § 68 odst. 2 tr. zákoníku činí jedna denní sazba 170 Kč, tedy celková výměra peněžitého trestu byla stanovena částkou 34.000 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená MABORO CZ s. r. o., IČ 03971228, se sídlem Praha 8, U libeňského pivovaru 2442/6, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Břeclavi podal obviněný odvolání, přičemž tak učinil do výroku o vině i trestu. O tomto řádném opravném prostředku rozhodl Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 10. 12. 2024, č. j. 8 To 352/2024-291 tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. 3. Podle skutkových zjištění okresního soudu, s nimiž se zcela ztotožnil i soud odvolací, se obviněný M. V. shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že: ve dnech 5. 5. 2022 až 9. 5. 2022 provedl z blíže nezjištěného místa prostřednictvím nejméně 124 telefonních čísel přidělených společnosti Netcom Solutions s.r.o., IČ: 037 60 201, Janáčkova 1962, 66601 Tišnov, neustále se opakující telefonická volání v počtu nejméně 3.742 volání na telefonní čísla XY, XY, XY a XY užívaná společností MABORO CZ s.r.o., IČ: 03971228, se sídlem U libeňského pivovaru 2442/6, 180 00 Praha 8 – Libeň, sloužící pro firemní potřeby a komunikaci se zákazníky, tato volání provedl s cílem poškodit činnost společnosti MABORO CZ s.r.o., jejíž zaměstnanci odejmuli dne 5. 5. 2022 registrační značku XY z vozidla BMW X5 užívaného obviněným, kdy jednáním obviněného došlo k částečnému až úplnému omezení funkčnosti dotčených mobilních telefonů tel. čísel XY, XY, XY a XY spočívajícímu zejména v jejich nedostupnosti pro příchozí volání, nepoužitelnosti pro odchozí volání a nemožnosti užívat data uložená v mobilních přístrojích. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Obviněný M. V. podal proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2024, č. j. 8 To 352/2024-291, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 10. 10. 2024, č. j. 1 T 109/2023-269, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřil proti výroku o vině i trestu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázal na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první a druhé variantě, neboť je přesvědčen, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a současně jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech. Vyjma toho dovolatel odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť má rovněž za to, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném hmotněprávním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Jelikož řádný opravný prostředek obviněného byl odvolacím soudem zamítnut, přestože v řízením mu předcházejícím byly podle dovolatele dány výše uvedené dovolací důvody, odkázal ve svém mimořádném opravném prostředku také na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé variantě. 5. S odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první a druhé alternativě obviněný namítl neúplnost relevantních skutkových zjištění, přičemž za stěžejní důkazní vadu označil skutečnost, že soud prvního stupně se při hodnocení důkazů opíral především o jím vybrané svědecké výpovědi, jakož i o řadu nepřímých důkazů týkajících se blokace telefonních linek ve formě záloh mobilních telefonů zástupců poškozené společnosti, aniž by zkoumal výpisy z telekomunikačního provozu operátora, které podle jeho mínění mohly prokázat odpovědnou osobu stejně jako to, zda skutečně došlo ke kompletnímu zablokování telekomunikačního provozu. 6. Stran záloh dat z mobilních telefonů dovolatel připustil, že v některých případech skutečně mohou být použity jako důkaz, avšak musí být zajištěno jejich řádně uchovávání, aby byla vyloučena možnost jejich dodatečné úpravy. Tedy pouze v případě, že by data z mobilního telefonu byla ověřena jako spolehlivě autentická, mohou sloužit jako důkaz v trestním řízení. V projednávaném případě však nebylo okresním soudem zkoumáno, jaký byl objem hovorů či textových zpráv z čísel, která nebyla podle Českého telekomunikačního úřadu (dále pouze „ČTÚ“) přidělena k užívání společnosti Netcom Solutions s. r. o. 7. K tomu obviněný doplnil, že data z mobilních telefonů, včetně záloh, musí být schopna technické analýzy, aby byla patřičně dešifrována a následně odborníky interpretována za účelem zjištění, zda jsou relevantní. Nicméně spisový materiál vztahující se k projednávanému případu obsahuje pouze grafy a tabulky zpracované příslušníkem Policie České republiky, Krajské ředitelství Brno, odbor analytiky a kybernetické bezpečnosti – svědkem M. J., který (v rámci svého výpovědi u hlavního líčení) uvedl, že pokud byl pořízen výpis o údajích o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 4 tr. ř. z telefonního čísla XY (který byl poskytnut společností O2), nevyskytují se v něm volání, která fakticky neproběhla, neboť nebyla operátorem účtována. Rovněž sdělil, že údaje od operátora byly vyžádány pouze k jednomu telefonnímu číslu, neuskutečněné hovory však ve výpisu uvedeny nebyly, což svědek odůvodnil tím, že operátor neposkytuje výpis o telekomunikačním provozu ve vztahu k tzv. prozvánění, pročež další výpisy ve vztahu k ostatním napadeným číslům již od operátora nežádal. 8. Na tomto základě obviněný tvrdí, že okresní soud se spokojil toliko s výpisem neúplným a své závěry postavil toliko na základě dat získaných z mobilních telefonů poškozených. V této souvislosti podotkl, že výpisy operátora o uskutečněném telekomunikačním provozu obvykle zahrnují informace o všech hovorech, včetně hovorů nespojených (tyto údaje mohou obsahovat číslo volajícího, datum, čas a délku hovoru, přičemž u prozvánění je délka hovoru uvedena jako nulová). Podle jeho mínění tedy nebyly v řízení zajištěny klíčové technické důkazy, které jsou schopny doložit, zda došlo k zablokování telefonních čísel a kdy přesně k těmto blokacím došlo. Absenci těchto důkazů nelze zhojit existencí jiných nepřímých důkazů. 9. V návaznosti na to dovolatel znovu namítl, že jediným řádným důkazem jsou výpisy operátora ve vztahu k telefonnímu číslu XY (užívaným svědkyní I. Č.), zatímco k ostatním číslům výpisy požadovány nebyly. Proto má za to, že závěry o četnosti hovorů vycházejí z důkazů, s nimiž mohlo být manipulováno. Dovolatel rovněž namítl, že okresní soud opomenul zajištění dalších technických důkazů – konkrétně měl zajistit logovací data, která mohou prokázat neoprávněný přístup a činnosti prováděné v systému CF Control, měl provést forenzní analýzu hardwaru a softwaru, aby se zjistily případné stopy neoprávněného zásahu a měl rovněž zkoumat záznamy SMS zpráv a uskutečněných hovorů a nikoli vycházet pouze z toho, co uvedl svědek M. J. (který navíc uvedl zjevně nesprávné informace stran poskytnutí záznamů operátora včetně neuskutečněných hovorů, tj. tzv. prozvánění). Vzhledem k technické povaze projednávaného přečinu dovolatel považuje za nezbytné, aby měl soud k dispozici důkazy, které by objasnily, jakým způsobem byly hovory blokovány a kdo měl k těmto zásahům přístup. Jelikož k řádnému hodnocení důkazů jsou nutné odborné znalosti, měl okresní soud rovněž pověřit znalce, aby údaje plynoucí z provozu dotčených čísel náležitě zhodnotil. 10. Pokud jde o hodnocení provedených svědeckých výpovědí, dovolatel dodal, že soud prvního stupně opomenul zohlednit výpověď svědka J. Š. (který se zabývá IT činností, zejména bezpečností IT sítí, internetu i systémů jako takových) a který byl schopen se erudovaně vyjádřit k využití čísel přidělených ze strany ČTÚ i jejich možnému zneužití v telekomunikačních službách. Při hodnocení výpovědi svědků, kteří o rozhodných skutečnostech nevypovídali stejně, je soud povinen zdůvodnit, proč své rozhodnutí opřel toliko o některou z nich. 11. Obviněný ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. rovněž tvrdí, že závěry soudu prvního stupně nemají