11 Tdo 32/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 32/2025-595 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2025 dovolání obviněných 1. J. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, 2. F. O., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, a 3. J. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2023, sp. zn. 15 To 57/2023, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 22 T 4/2023, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných F. O. a J. M. odmítají. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. 3. 2023, sp. zn. 22 T 4/2023, byl obviněný J. H. uznán vinným ad1a) - bg), 7, 9, 10, 11a), 11c) zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku, ad 8) přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a ad 12) zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku, za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou a dále mu byl podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku a § 70 odst. 2 písm. a) a b) tr. zákoníku uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a § 101 odst. 1 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku mu uložil ochranné opatření – zabrání ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu soud také uložil povinnost k náhradě škody. Obviněný F. O. byl uznán vinným ad 1a) - bg), 2a) - e), 4, 6, 7, 10, 11a) – c) zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku, ad 3) přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku, a ad 5) přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku uvedené věci. Dále mu bylo podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku uloženo ochranné opatření – zabrání ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Obviněný J. M. ml. byl uznán vinným podle ad 11a) – 11g) zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ad 11ch) přečinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku, za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku uvedených věcí. Dále mu podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a § 101 odst. 1 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku uložil ochranné opatření – zabrání ve výroku rozsudku specifikovaných věcí. Současně je třeba doplnit, že tímto rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu obviněných J. M. st. a J. M. 2. Vrchní soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 21. 7. 2023, sp. zn. 15 To 57/2023, o odvolání státní zástupkyně a všech shora uvedených obviněných proti rozsudku soudu prvního stupně tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání obviněných J. H. a F. O. zrušil ve výroku o způsobu výkonu jim uloženého trestu odnětí svobody. Podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek k odvolání obviněných J. M. st. a J. M. zrušil ve výrocích o uložených trestech odnětí svobody a způsobu jejich výkonu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. sám znovu rozhodl o jejich trestech. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. dále rozhodl tak, že obvinění J. H. a F. O. se pro výkon uloženého trestu odnětí svobody zařazují podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Odvolání státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci a obviněného J. M. ml. byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta. 3. Stalo se tak na základě skutkových zjištění podrobně popsaných ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně a dále rozvedených v jeho odůvodnění. II. Dovolání obviněných a vyjádření k nim 4. Obviněný J. H. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání, v něm uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. h) a i) tr. ř. Dovoláním sice napadl rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu týkajícím se jeho osoby, jeho dovolací argumentace se tedy výhradně vztahuje k výroku o trestu, a to s ohledem na v hlavním líčení učiněné prohlášení viny. Dovolatel v podrobnostech uvedl, že nebyly zohledněny důvody pro postup podle § 58 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ačkoliv splnil veškeré podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody, respektive nebyly řádně zohledněny veškeré polehčující okolnosti uvedené v § 41 tr. zákoníku. Z tohoto nesprávného hmotněprávního posouzení otázky výměry trestu došlo k uložení nepřiměřeně přísného trestu odnětí svobody. Tím došlo k jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Odsouzený je přesvědčen, že je nutno interpretovat zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. extenzivně, nikoliv restriktivně. Rovněž považuje za nesprávné, aby odsouzenému nebyla dána možnost v dovolacím řízení namítat nepřiměřenost uloženého trestu, kdežto při opačném postupu a uložení trestu při aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku tato možnost státnímu zástupci dána je. 5. Ve vztahu k otázce nezákonného uložení trestu propadnutí věci – automobilů Mercedes Benz a Porsche Panamera podle § 70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, došlo k jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., respektive lze toto pochybení považovat i za nezákonný trest ve smyslu § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., neboť dovolatel nikdy nebyl vlastníkem ani provozovatelem těchto vozů. Vlastníkem a provozovatelem vozidel byl J. H. starší, který od počátku tvrdil, že on je vlastníkem automobilů. Žádným důkazem nebyla potvrzena domněnka orgánů činných v trestním řízení, že by zrovna tato vozidla byla zakoupena za finanční prostředky z trestné činnosti. Odvolací soud pochybil, když se touto věcí absolutně nezabýval. Tímto dovolatel v souladu s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. vytýká jeho uložení v rozporu se zákonnými podmínkami stanovenými v § 70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. 6. Ve vztahu k uloženému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 11 let a 6 měsíců obviněný konstatoval, že tento trest je s ohledem na okolnosti případu a jeho poměry a stejně tak s ohledem na jím učiněné a soudem přijaté prohlášení viny nepřiměřeně přísný. Soudem nebylo nikterak reflektováno, že podstatná část peněz obviněného pocházela od jeho otce J. H. staršího. Dovolatel má za to, že by mu nemělo být přičítáno k tíži spáchání trestného činu „ze ziskuchtivosti“ podle § 42 písm. b) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že by životní styl obviněného byl důsledkem peněžních prostředků získaných z trestné činnosti. Dovolatel je dále přesvědčen, že mu svědčí významná polehčující okolnost ve formě prohlášení viny ve smyslu § 206c odst. 1 tr. ř., dále polehčující okolnost podle § 41 písm. l) tr. zákoníku, tedy, že se k trestné činnosti doznal, a dále to, že trestné činnosti upřímně litoval podle § 41 písm. o) tr. zákoníku. Soudy rovněž nedostatečně zohlednily, že obviněnému bude přeměněno předchozí podmíněné odsouzení. Dovolatel uzavřel, že v jeho případě měly soudy přistoupit k mimořádnému snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Uložený trest je extrémně přísný a zjevně nespravedlivý. Obviněný připojil rovněž řadu příloh, a to kupní smlouvy, výpis z katastru nemovitostí, výpis z centrálního registru vozidel a místopřísežné prohlášení na č. l. 432 spisu. 7. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2023, č. j. 15 To 57/2023 – 247, i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. 3. 2023, č. j. 22 T 4/2023-117, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také