Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 6. 2025 o dovolání obviněného D. D. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2025, sp. zn. 11 To 92/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 13/2023, t a k t o :…
11 Tdo 413/2025-2436
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 6. 2025 o dovolání obviněného D. D. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2025, sp. zn. 11 To 92/2024, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 13/2023, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. D. odmítá.
Odůvodnění:I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2024, č. j. 4 T 13/2023-2224, byl obviněný D. D. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku, zčásti dokonaným a zčásti spáchaným ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku. Za toto jednání byl podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu Krajský soud v Plzni podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil trest propadnutí věci (zčásti zahrnující věci vydané obviněným a zčásti věci zajištěné při domovní prohlídce v rekreačním objektu XY, Plzeň, jejichž prostřednictvím došlo k výrobě omamných látek), jejichž taxativní výčet je obsažen ve výroku o vině rozsudku krajského soudu.
2. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni podal obviněný D. D. odvolání, a to v celém rozsahu, tedy do výroku o vině i o uložených trestech. Odvolání podal rovněž spoluobviněný D. H., jakož i státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni, který tak učinil výhradně v neprospěch spoluobviněného H., když ve vztahu k jeho osobě napadl výroky o vině i trestu.
3. O všech těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 1. 2025, č. j. 11 To 92/2024-2256, a to tak, že z podnětu odvolání obviněného D. D. (jakož i spoluobviněného D. H. a státního zástupce) zrušil ve vztahu k jeho osobě podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek krajského soudu pouze ve výroku o uloženém nepodmíněném trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu. V důsledku toho jmenovaného obviněného nově odsoudil podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku (při nezměněných výrocích o vině a trestu propadnutí věci) k trestu odnětí svobody ve výměře čtyř let a šesti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
4. Podle skutkových zjištění Krajského soudu v Plzni se obviněný D. D. dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že:
v přesně nezjištěné dny a v nezjištěném počtu případů od počátku roku 2022 do dne 20. 7. 2022 v chatě na adrese Plzeň, XY, kde bydlel, metodou dehydroxylace efedrinu nebo pseudoefedrinu za pomoci chemikálií a dalších pomůcek za účelem prodeje úmyslně vyrobil přesně nezjištěné množství hydrochloridu metamfetaminu (pervitinu) o nezjištěné koncentraci, a takto získaný hydrochlorid metamfetaminu (pervitin) v tomto období zčásti prodal či poskytl různým osobám zdarma, zejména na území města Plzně, a to nejméně
- M. H., nejméně v 1 případě zdarma poskytl pervitin přibližně v množství 3 gramy,
- P. D., opakovaně, minimálně 3x do měsíce, prodal za min. částku 200,- Kč nebo zdarma poskytl pervitin v přesně nezjištěném množství
a dne 20. 7. 2022 skladoval na uvedeném místě za účelem další distribuce hydrochlorid metamfetamin (pervitin) o celkové hmotnosti 62,67 gramu a čistotě 76,4 %, což představovalo 47,88 gramu čisté metamfetaminové báze, a pro účely výroby vědomě přechovával předměty, chemikálie a další věci mj.
- plastovou dózu s obsahem 139 tablet léčiva Efedrina Arena o celkové hmotnosti 23,43 g, obsahující efedrin, přičemž z takového množství tablet bylo možné při standardní 80 % izolaci vyrobit 4,1 gramu hydrochloridu metamfetaminu (pervitinu),
- červený fosfor v různých nádobách o celkovém množství 301,73 gramu, kdy z tohoto množství červeného fosforu by při 80% výtěžnosti reakce bylo možno vyrobit 917,1 gramů hydrochloridu metamfetaminu (pervitinu),
a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 22. 11. 2019, sp. zn. 1 T 72/2019, který nabyl právní moci dne 11. 3. 2020, odsouzen za zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) tr. zákoníku mimo jiné k trestu odnětí svobody v trvání 4 roků se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl dne 13. 1. 2021 podmíněně propuštěn,
přičemž tohoto jednání se dopustil v rozporu se zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, když neměl povolení Ministerstva zdravotnictví k zacházení s návykovými látkami ve smyslu ustanovení § 4, § 8 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť metamfetamin je psychotropní látka zařazená do seznamu č. 5 psychotropních látek přílohy č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek, efedrin, resp. pseudoefedrin je výchozí látkou pro výrobu metamfetaminu a je zařazen mezi prekurzory v Nařízení rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. 12. 2004 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. 2. 2004, červený fosfor je pomocnou látkou pro výrobu metamfetaminu a je uveden jako prekursor v příloze I, kategorie 2, podkategorie 2A nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 a v příloze II, kategorie 2 nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1737 ze dne 14. 7. 2020, v České republice účinném od 13. 1. 2021.
II.
Dovolání obviněného a vyjádření k němu
5. Proti shora citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2025, č. j. 11 To 92/2024-2256, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2024, č. j. 4 T 13/2023-2224, podal obviněný D. D. dovolání, které prostřednictvím své obhájkyně zaměřil proti výrokům o vině i trestu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázal na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první alternativě, neboť je přesvědčen, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění zákonných znaků trestného činu (kterým byl uznán vinným), jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Dále dovolatel odkázal na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., neboť má za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
6. S odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl, že rozhodná skutková zjištění vztahující se k přípravě, výrobě i následné distribuci metamfetaminu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, pročež o učiněných skutkových závěrech i nadále přetrvávají důvodné pochybnosti. Jinými slovy se obviněný neztotožnil s hodnocením provedených důkazů (které provedl soud prvého stupně a s nimiž vyjádřil bezvýhradný souhlas soud odvolací), neboť podle jeho názoru nelze na jejich základě dospět k závěru o jeho vině.
7. K první části protiprávního jednání (spočívajícího ve výrobě a následném poskytování pervitinu svědkům M. H. a P. D.) dovolatel namítl, že ze zachycené komunikace mezi jeho osobou a těmito svědky nikterak nevyplývá, že by s nimi řešil prodej pervitinu. Navíc ani jeden ze svědků před soudem nepotvrdil, že by od jeho osoby pervitin ve sledovaném období skutečně obdržel. Svědek H. sice u hlavního líčení potvrdil, že od něho pervitin získal, avšak k této trestné činnosti došlo v daleké minulosti, za kterou již byl obviněný odsouzen; po jeho propuštění z výkonu trestu však již od něho jmenovaný svědek podle svých slov žádný pervitin neobdržel. Svědek P. D. naopak připustil, že od obviněného pervitin získal, nicméně s odstupem doby již nebyl schopen tuto transakci časově zařadit. Přes tyto skutečnosti krajský soud dospěl k závěru, že k distribuci psychotropní látky těmto osobám v uvedeném období došlo. Závěr soudů nižších stupňů o distribuci pervitinu proto dovolatel hodnotí, a to i v kontextu ostatních skutkových zjištění, za neodůvodněný.
8. Ve vztahu k druhé části protiprávního jednání (spočívajícího ve skladování metamfetaminu a přechovávání předmětů, chemikálií a dalších věcí za účelem přípravy další produkce) dovolatel akcentoval zejména výsledky domovní prohlídky, která byla provedena dne 21. 7. 2022, tj. v době, kdy rekreační objekt na adrese Plzeň, XY, fakticky neužíval, neboť podle svých slov se na přelomu měsíců června a července roku 2022 zdržoval u své milenky na XY v Plzni. Tato skutečnost byla potvrzena svědkem M. H., který u hlavního líčení mimo jiné uvedl, že předmětnou chatu v roce 2022 zapůjčil „H.“ (tj. P. H.) a dodal, že „někdy v tomto období obviněný pobýval u své přítelkyně“. Podobně i svědek P. D. dosvědčil, že obviněný mu opakovaně sdě