11 Tdo 5/2026 — Nejvyšší soud

11 Tdo 5/2026 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 1. 2026 Spisová značka:11 Tdo 5/2026 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:11.TDO.5.2026.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 158 odst. 9 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 3. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1338/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 5/2026-1106 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 1. 2026 o dovolání, které podala obviněná M. V., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2025, č. j. 2 To 20/2024-985, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 3/2021, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 12. 2023, č. j. 3 T 3/2021-793, byla obviněná M. V. (dále též jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku a zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a byla za to odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody na čtyři roky s ostrahou. Dále byla zavázána k povinnosti zaplatit na náhradě nemajetkové újmy jednak poškozenému nezletilému AAAAA (pseudonym) 250 000 Kč a jednak jeho matce K. P. 50 000 Kč. K oběma nárokům soud přisoudil i příslušenství zatímco se zbytky uplatněných a soudem nepřiznaných nároků oba poškozené odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se obviněná trestných činů dopustila zjednodušeně řečeno tím, že v přesně nezjištěné dny od roku 2017 do 21. 6. 2020 v době, kdy měla jednou za 14 dnů v péči společně se svým druhem jeho nezletilého syna AAAAA, Ø v úmyslu získat u nezletilého respekt a donutit jej, aby ji poslouchal v době nepřítomnosti jeho otce (přečin vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku): a) v přesně nezjištěném počtu případů jej zavřela do kumbálu a nechala ho tam, až se pokálel a pomočil, výkaly a moč ho pak donutila po sobě uklidit, b) v jednom případě mu lepící páskou zalepila oči a pusu a lanem mu přivázala ruce a nohy k posteli, až ho to bolelo, c) v jednom případě ho zabalila do černého gumového pytle, do pusy mu dala tzv. Venušiny kuličky a na hlavu mu dala plynovou masku, Ø v úmyslu uspokojit svůj pohlavní pud [zločin znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku]: d) jej osahávala na přirození, e) v jednom případě mu svázala ruce za tělem, zalepila oči páskou a do análního otvoru mu zasouvala neznámý předmět, což ho bolelo, f) v jednom případě jej v blíže neurčeném motorovém vozidle donutila sednout si vedle ní pod palubní desku, zalepila mu oči lepící páskou, dala mu okolo krku blíže nezjištěné škrtidlo, tím jej škrtila a říkala mu „lízej“. 3. Prvostupňový rozsudek napadli odvoláním státní zástupce (v neprospěch obviněné), obviněná a oba poškození. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 5. 2024, č. j. 2 To 20/2024–871, k odvolání obviněné napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil, změnil skutková zjištění a obviněnou uznal vinnou přečinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 tr. zákoníku, za což ji odsoudil k trestu odnětí svobody na tři léta s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání pěti let. Dále ji zavázal k povinnosti zaplatit na náhradě nemajetkové újmy jednak poškozenému nezletilému AAAAA částku ve výši 250 000 Kč a jednak jeho matce K. P. 50 000 Kč. Oběma poškozeným přisoudil i úrok z prodlení ve výši 8,5 % od 9. 7. 2021 do zaplacení. Se zbytky uplatněných a soudem nepřiznaných nároků oba poškozené odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání ostatních odvolatelů vrchní soud podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Podle (nových) skutkových zjištění odvolacího soudu [který vypustil jednání spočívající v osahávání poškozeného na přirození – viz shora odrážka ad) d)] se obviněná přečinu dopustila zjednodušeně řečeno tím, že v přesně nezjištěné dny v době od roku 2017 do 21. 6. 2020, v době, kdy měla jednou za 14 dní o víkendu společně se svým druhem v péči jeho nezletilého syna AAAAA, a) v přesně nezjištěném počtu případů jej zavřela do kumbálu a nechala ho tam, až se pokálel a pomočil, výkaly a moč ho pak donutila po sobě uklidit, b) v jednom případě mu lepící páskou zalepila oči a pusu a lanem mu přivázala ruce a nohy k posteli, až ho to bolelo, c) v jednom případě ho zabalila do černého gumového pytle, do pusy mu dala tzv. Venušiny kuličky a na hlavu mu dala plynovou masku, d) v jednom případě mu svázala ruce za tělem, zalepila oči páskou a do análního otvoru mu zasouvala neznámý předmět, což ho bolelo, e) v jednom případě jej v blíže neurčeném motorovém vozidle donutila sednout si vedle ní pod palubní desku, zalepila mu oči lepící páskou, dala mu okolo krku blíže nezjištěné škrtidlo, tím jej škrtila a říkala mu lízej. 5. K dovolání nejvyššího státního zástupce podanému v neprospěch obviněné Nejvyšší soud usnesením z 12. 3. 2025, č. j. 3 Tdo 132/2025-942 odvolací rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2024, č. j. 2 To 20/2024-871 zrušil, stejně i jako další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a vrchnímu soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Odvolacímu soudu tehdy vytkl, že se ve svých právních úvahách dostatečně nezaobíral znakem kvalifikované skutkové podstaty podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku spočívající v páchání činu po delší dobu. 6. Vrchní soud v Praze tedy z titulu podaných odvolání znovu přezkoumal prvostupňový rozsudek a rozsudkem z 10. 6. 2025, č. j. 2 To 20/2024-985, jej k odvoláním obviněné a státního zástupce (podanému v její neprospěch) v celém rozsahu zrušil a obviněnou uznal vinnou týmž skutkem, stran něhož vyslovil vinu ve svém předcházejícím rozsudku z 23. 5. 2024, č. j. 2 To 20/2024–871, tento skutek však kvalifikoval jako zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku a obviněnou za to odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon ji zařadil do věznice s ostrahou. Dále učinil tytéž adhezní výroky jako ve svém předcházejícím rozhodnutí z 23. 5. 2024, č. j. 2 To 20/2024–871. Odvolání obou poškozených – nezletilého AAAAA a K. P. – vrchní soud zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 7. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2025, č. j. 2 To 20/2024-985, podala prostřednictvím svého obhájce dovolání obviněná. Opřela je o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) a i) tr. ř., a směřovala je do výroku o vině, trestu i pozitivních adhezních výroků (výroky, jimiž jí bylo uloženo zaplatit poškozeným přisouzené částky). 8. Dovolatelka zopakovala své stanovisko k stíhanému jednání prezentované v předcházejících stadiích řízení a upozornila, že stěžejním důkazem, z něhož soudy nižších stupňů činily svá skutková zjištění, je výpověď nezletilého poškozeného. Ten vypovídal jednak 1. 7. 2020 a následně 13. 11. 2020. Mezi těmito výpověďmi však jsou závažné rozpory, týkající se zásadních skutečností, na nichž je postaveno dovolatelčino odsouzení. · Zatímco v prvé výpovědi poškozený popřel, že by mu obviněná i něco zasouvala do konečníku, v druhé výpovědi uváděl, že se tak dělo. Nebyl však schopen uvést, kde se tak stalo – nejprve uváděl, že neví; následně, že to bylo v obýváku; a poté v závěrečné části výslechu k dalšímu dotazu opět, že neví. Zasouvání předmětu do análního otvoru navíc nemá oporu ani v genetickém znaleckém posudku, kdy při zkoumání erotických pomůcek zajištěných při domovní prohlídce bylo zjištěno, že shoda s DNA profilem poškozeného byla vyloučena. · Ačkoli v prvé výpovědi poškozený nepřipouštěl žádný incident ohledně nucení k jídlu ze strany obviněné, v druhé výpovědi naprosto rozporně tvrdil, že mu dovolatelka narvala do pusy párek. · Přestože v prvé výpovědi uváděl, že byl zavírán do kumbálu a že jej obviněná chtěla přivázat ke stromu, protože ji neposlouchal, v druhé výpovědi tvrdil, že u obviněné nezlobil. · Rozporně v jednotlivých výpovědích vypovídal poškozený též o mytí, kdy v prvé výpovědi tvrdil, že jej myla obviněná a dala mu studenou vodu, zatímco v druhé výpovědi pomoc obviněné při mytí popřel, přesto však zároveň tvrdil, že na něho obviněná použila studenou vodu. 9. Dovolatelka též poukázala na vnitřní nesrovnalosti týkající se samotné výpovědi z 13. 11. 202