11 Tdo 6/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 6/2025-301 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 1. 2025 o dovolání obviněné M. L., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, sp. zn. 11 To 307/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 4 T 35/2024, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné M. L. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 8. 2024, č. j. 4 T 35/2024-238, byla obviněná M. L. (dále též jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento zvlášť závažný zločin a za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, kterým byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 4. 2023, č. j. 3 T 39/2023-121, který nabyl právní moci dne 5. 9. 2023, byla odsouzena podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře čtyř let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou, to vše za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 4. 2023, č. j. 3 T 39/2023-121, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Týmž rozsudkem Okresní soud v Kolíně současně rozhodl podle § 226 písm. a) tr. ř. o zproštění obžaloby podané státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Kolíně dne 18. 4. 2024, sp. zn. 0Zt 51/2024, kterou bylo obviněné kladeno za vinu, že ačkoliv si dne 13. 4. 2023 převzala výzvu Okresního soudu v Kolíně ze dne 27. 3. 2023, č. j. 3 T 170/2022 -169, aby nejpozději do pěti dnů ode dne převzetí předmětné výzvy nastoupila ve Vazební věznici Hradec Králové výkon trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, uložený pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 7. 12. 2022, č. j. 3 T 170/2022-141, v níž byla upozorněna na možné trestněprávní následky neuposlechnutí výzvy. Obviněná tuto výzvu úmyslně nerespektovala, k výkonu trestu odnětí svobody ve stanoveném termínu, tedy nejpozději k datu 18. 4. 2023 včetně, nenastoupila, přestože k tomu neměla žádné závažné důvody, a ve lhůtě určené pro nástup i po jejím uplynutí se převážně zdržovala na adrese XY č. p. XY, soudní okres Kolín, a to až do 23:10 hodin dne 7. 5. 2023, kdy byla na základě příkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 26. 4. 2023, č. j. 3 T 170/2022 – 181, zadržena v XY a do výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Hradec Králové dodána dne 8. 5. 2023 v 02:10 hodin příslušníky Policie ČR, čímž měla spáchat přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku – neboť nebylo prokázáno, že skutek, pro nějž je obviněná stíhána, se skutečně stal. 3. Proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu v Kolíně podala obviněná odvolání směřující toliko do výroku o vině a trestu v rámci jeho odsuzující části, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 10. 2024, č. j. 11 To 307/2024-262, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil, a to ve výroku o vině i v navazujícím výroku o trestu a nově podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. obviněnou uznal vinnou zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento zvlášť závažný zločin, jakož i sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku (kterým byla uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 4. 2023, č. j. 3 T 39/2023-121, který nabyl právní moci dne 5. září 2023), krajský soud obviněnou podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře čtyř let, pro jehož výkon ji zařadil do věznice s ostrahou, a to za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 4. 2023, č. j. 3 T 39/2023-121, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 4. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Kolíně revidovaných Krajským soudem v Praze se obviněná shora uvedené trestné činnosti dopustila tím, že: dne 27. 2. 2023, v době od 18:50 hodin do 18:53 hodin, v XY, v ulici XY č. p. XY, v budově vlakového nádraží, na dámské toaletě, v prostoru umyvadel, s cílem primárně neoprávněně získat od poškozené V. Š. (dále též „poškozená“) drogu pervitin, přistoupila k poškozené, která chtěla nepozorovaně z prostoru toalet odejít, pravou rukou ji chytila za levou paži, s poškozenou cloumala, a levou dlaní ji udeřila do obličeje, v důsledku toho poškozená zavrávorala, a proto ji obviněná pustila, avšak vzápětí ji oběma rukama zezadu uchopila a cloumala s ní, a takto poškozenou dostrkala do rohu místnosti k umyvadlům, kde poškozené svým tělem znemožnila opustit dané místo, a po poškozené požadovala vydání pervitinu, o kterém předpokládala, že jej poškozená má u sebe; poškozená v důsledku předchozího násilného jednání obviněné vůči své osobě rezignovala na jakýkoliv odpor a vedena obavou o své zdraví, neboť jí násilně a agresivně jednající obviněná též vyhrožovala zbitím, pokud bude volat o pomoc, obviněné požadovaný pervitin vydala, která jej uložený ve zkumavce převzala; následně s vědomím své fyzické a psychické převahy nad zastrašenou poškozenou a překonaného, respektive vyloučeného odporu poškozené, s cílem neoprávněně získat další pervitin nebo jiné hodnotné věci v držení a na úkor poškozené, prohledala batoh poškozené, z něhož u umyvadla vyndala mimo jiné modrou krabici ve tvaru krychle z níž následně (po útěku poškozené z místa činu) vzala hodinky blíže nezjištěné hodnoty a ponechala si je, následně obviněná, která stála těsně u poškozené, a tím jí znemožnila opustit dané místo, z pravé přední kapsy tepláků poškozené vytáhla mimo jiné peněženku, z níž vzala bankovku, v hodnotě 1.000 Kč, kterou si ponechala, a stříbrnou krabičku blíže nezjištěné hodnoty, v níž byly uloženy různé šperky přesně nezjištěné hodnoty, kterou položila k umyvadlu, a kterou i s obsahem následně po útěku poškozené z místa činu vzala a ponechala si ji, poté obviněná levou dlaní udeřila poškozenou na pravou tvář a poškozená z místa činu bez všech věcí, které jí při prohledávání vzala obviněná, utekla na chodbu před toalety, ačkoliv se tomuto útěku obviněná snažila zabránit, čímž poškozené V. Š. způsobila škodu minimálně ve výši 1.000 Kč. II. Dovolání obviněné a vyjádření k němu 5. Obviněná M. L. podala proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2024, č. j. 11 To 307/2024-262, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 22. 8. 2024, č. j. 4 T 35/2024-238, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřila proti výroku o vině i trestu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázala na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v první a třetí variantě, neboť má za to, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byla uznána vinnou, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Současně dovolatelka odkázala na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť je přesvědčena o tom, že předmětné rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 6. Úvodem svého podání obviněná rekapitulovala, že v napadeném rozsudku Krajského soudu v Praze popis skutku (ve srovnání s jeho zněním uvedeným v rozsudku soudu prvního stupně) neobsahuje soupis a hodnotu jí údajně odcizených šperků. K tomu dodala, že tyto skutečnosti ani nebyly předmětem dokazování. Odvolací soud toliko poznamenal, že obviněná hodinky a šperky skutečně odcizila, nebylo však možné určit jejich přesné množství a hodnotu, neboť ve věci nebylo provedeno příslušné znalecké posouzení (vyjma procesně nepoužitelného odborného vyjádření Tomáše Pidaniče, který disponuje živnostenským oprávněním k zastavárenské činnosti a maloobchodu s použitým zbožím). Z těchto důvodů odvolací soud v tzv. skutkové větě ponechal toliko výrok o odcizení bankovky v nominální hodnotě 1.000 Kč, avšak vypustil z ní specifikaci odcizených šperků a jejich hodnotu. Tato okolnost se však neprojevila v jím aplikované právní kvalifikaci jednání obviněné. 7. V linii těchto námitek dovolatelka uvedla, že ani z pořízeného videozáznamu není zřejmé, že by poškozené cokoliv odcizila, navíc výpovědi ve věci vyslechnutých svědků se liší v tom, jaké věci měla poškozená v době incidentu u sebe (respektive jaké konkrétní šperky dostala od své matky a co před incidentem z vlastní vůle prodala v XY). V této souvislosti podotkla, že matka poškozené se nezmínila o tom, že by poškozené dala hodinky, poškozená je však jako dar od matky uvedla. Přitom poškozená si s odstupem času ani nevyb