11 Tdo 928/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 928/2025-1037 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 11. 2025 dovolání obviněného G. K. G., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2024, sp. zn. 4 To 99/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 78/2022, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného G. K. G. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 20. 11. 2023, sp. zn. 3 T 78/2022, byl obviněný G. K. G. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odstavec 1 al. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. 2. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných A. F. K., O. Y. K. a E. Z. 3. Z podnětu odvolání dovolatele, dalších obviněných a státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi Krajský soud v Brně dovoláním napadeným rozsudkem zrušil podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl znovu tak, že uznal obviněného vinným přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2 tr. zákoníku, za což mu uložil trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Současně rozhodl o vině a trestu ostatních obviněných. Podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. 4. Stalo se tak na základě skutkových zjištění spočívajících zkráceně v tom, že v době od 24. 4. 2019 do 10. 7. 2019 převedla V. H. ze svého účtu vedeného u KB, a. s. peněžní prostředky v celkové výši 1.217.000 Kč osobě vystupující pod smyšleným jménem Gary Lawrence, profese voják USA na misi v Iráku, kdy tyto peníze byly pro osobu vystupující jménem Gary Lawrence určeny jako půjčka na koupi letenky na návrat domů a úhradu celních poplatků, ačkoliv se jednalo pouze o fiktivní osobu komunikující emailem lawrencegary17@gmail.com z různých států USA, Německa a Ghany, kdy tyto peněžní prostředky od V. H. byly převedeny na různé bankovní účty obviněných, kteří jednali následovně: ve dnech 24. 4. 2019, 16. 5. 2019, 21. 5. 2019 a 28. 5. 2019 byly převedeny peněžní prostředky z účtu V. H. v celkové výši 417.000 Kč na účet obviněné E. Z. vedený u mBank S. A., organizační složka, kdy obviněná E. Z. takto získané finanční prostředky vyzvedla v bankomatech a odeslala prostřednictvím peněžní služby Western Union do Ghany příjemci N. C. a do Malajsie příjemcům F. Y. S. a S. B. N., kdy však platby do Malajsie v částce 119.000 Kč byly zrušeny a vráceny zpět, a dále obviněná E. Z. dne 5. 6. 2019 převedla částku 39.000 Kč z vrácených peněz na účet obviněného K. O. Y., který dne 6. 6. 2019 finanční prostředky dále převedl na účet svého kamaráda G. K. G. vedený u České spořitelny, a. s., jenž finanční prostředky vyzvedl z účtu, obratem vložil na další svůj účet vedený u Raiffeisenbank a. s. a následně je převedl na účet obviněného K. O. Y. vedený u Raiffeisenbank a. s., dne 27. 6. 2019 byly převedeny peněžní prostředky z účtu V. H. ve výši 200.000 Kč na účet obviněného K. O. Y. vedený u České spořitelny, a. s., kdy obviněný K. O. Y. dne 30. 6. 2019 převedl ve dvou částkách, každá ve výši 90.094 Kč, prostřednictvím společnosti GB London SW1E 6, Worldremit LTD tyto prostředky na neznámé místo do zahraničí, ve dnech 10. 7. 2019 a 12. 7. 2019 byly převedeny peněžní prostředky z účtu V. H. v celkové výši 600.000 Kč na účet vedený u Raiffeisenbank a.s. S. A.,, která obratem převedla tyto finanční prostředky na účet obviněného K. A. F. vedený u Raiffeisenbank a. s., který takto získané finanční prostředky vyzvedl v různých bankomatech a užil je neznámým způsobem, kdy z okolností případu je zřejmé, že obvinění věděli, že peněžní prostředky na jejich účty převedené mohou pocházet z trestné činnosti, a přesto, aniž by náležitě původ peněz prověřili, s nimi dále disponovali v rámci převodů na účty jiných osob nebo hotovostních výběrů. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku odvolacího soudu, a to proti výroku o vině i trestu, podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a tedy namítal existenci extrémních rozporů mezi skutkovými zjištěními a z nich vyvozenými právními závěry, svévolné hodnocení důkazů a nezohlednění zásady subsidiarity trestní represe a porušení principu ultima ratio. 6. Dovolatel konkrétně vytýkal, že obecné soudy dovozují naplnění prvního z obligatorních znaků skutkové podstaty přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti ze samotného převodu, který obviněný učinil ve prospěch svého přítele K. O. Y. Samotný převod však není dostatečný k tomu, aby mohlo dojít k naplnění objektivní stránky tohoto trestného činu, neboť podstatnou skutečností je právě výnos z trestné činnosti. Z provedeného dokazování však není zřejmé, že byl tento znak naplněn. V uvedené věci bylo prokázáno, že obviněného oslovil K. O. Y. s žádostí o pomoc. K. O. Y. byl tou dobou v Ghaně a potřeboval finanční prostředky, které měl na účtu v České republice vedeném u České spořitelny. Z tohoto důvodu na účet obviněného, který je veden u stejné banky, tj. České spořitelny, zaslal částku 110 000 Kč. Obviněný tuto částku následně ze svého účtu vybral. Poté, co obviněný částku vybral, obratem ji vložil na svůj účet u Raiffeisenbank a následně ji přeposlal obviněnému K. na jeho účet u stejné banky. Obviněný neměl sebemenší důvod se domnívat, že by peníze jeho přítele mohly být z trestné činnosti. Peníze, které přítel obviněného měl a převedl je obviněnému s žádostí, aby je vložil na jeho účet, neměnily vlastníka. Další námitky obviněný vznáší proti protokolaci výslechu obviněného A. F. K. 7. Podle přesvědčení obviněného nebylo v řízení nijak prokázáno, že by obviněný měl nebo mohl vědět, že prostředky, které mu na jeho bankovní účet zasílá jeho přítel jsou nebo mohou pocházet z trestné činnosti. Podle soudu prvního stupně je tato skutečnost zcela zjevná, avšak nijak blíže nerozvádí, z čeho tuto skutečnost dovozuje. Tímto svým jednáním soud zatížil rozsudek vadou nepřezkoumatelnosti. Z provedeného dokazování není zřejmé, jakou formu nedbalosti soud vyhodnotil jako přiléhavou. Obviněný je přesvědčen, že z důkazů provedených v řízení je jasně patrno, že o původu peněz nevěděl a ani vědět nemohl, neboť jej oslovil jeho kamarád, kterému věří a ví, že prostředky v této výši běžně disponuje. 8. Soudy nižších stupňů se nedostatečně vypořádaly s aplikací zásady subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku). Soudy se blíže nevěnovaly jednotlivým kritériím uvedeným v § 39 odst. 2 tr. zákoníku. Pokud jde o konkrétní závažnost jednání obviněného danou stupněm případného porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, i tato je vzhledem k okolnostem jeho jednání velmi nízká. Čin neměl pro poškozenou negativních následků (kdy poškozené samotným jednáním obviněného – tedy převedením prostředků jeho přítele na jeho účet v jiné bance nebyla objektivně způsobena žádná újma, původ prostředků nijak nezastíral a naopak na něj již ve fázi prověřování sám upozornil), jakož ani ke způsobu provedení činu a okolnostem, za nichž byl čin spáchán (kdy obviněný jednal na zdvořilou žádost svého přítele, kterému věřil a neměl důvod zkoumat původ peněz), k míře zavinění obviněného, ani k reálné pohnutce obviněného (snaha pomoci svému kamarádovi). 9. Závěrem svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek soudu druhého stupně ze dne 8. 10. 2024, č. j. 4 To 99/2024-974, jakož i všechna rozhodnutí tomuto předcházející podle ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. v celém rozsahu zrušil a sám rozhodl rozsudkem tak, že se obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby, neboť skutek uvedený v žalobním návrhu není trestným činem, popř. vrátil zpět odvolacímu soudu nebo soudu prvého stupně k dalšímu řízení. 10. Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyšší státní zástupkyni. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že uplatněnému důvodu dovolání neodpovídají námitky obviněného, kterými nesouhlasí s rozhodnými skutkovými zjištěními. Těmito námitkami obviněný ve skutečnosti nevyjádřil zjevný rozpor těchto skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů, ale prezentoval jen pro něj příznivější verze skutkového děje. Takové námitky nezakládají existenci ani žádného jiného důvodu dovolání uvedeného v § 265b tr. ř. V podaném mimořádném opravném prostředku obviněný rovněž namítl, že soudy svým postupem porušily jeho právo na spravedlivý proces. Podle názoru státního zástupce soudy postupovaly při hodnocení opatřených a provedených důkazních prostředků podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v souladu se zásadami formální logiky. Postupem soudů nižších stupňů tak nemohlo dojít