20 Cdo 202/2024 — Nejvyšší soud

20 Cdo 202/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 4. 2024 Spisová značka:20 Cdo 202/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.202.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zánik závazku Solidarita dlužníků Exekuce Dotčené předpisy:§ 3028 o. z. § 574 odst. 1 obč. zák. § 1995 o. z. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 6. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 202/2024-168 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Komerční banka, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, identifikační číslo osoby 45317054, proti povinnému R. Š., zastoupenému JUDr. Lukášem Havlem, advokátem se sídlem v Trutnově, Blanická 174, pro 580 228,81 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 23 EXE 730/2021, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. června 2023, č. j. 25 Co 34/2023-110, t a k t o: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: 1. Ve shora specifikované věci Okresní soud v Trutnově (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 31. 10. 2022, č. j. 23 EXE 730/2021-85, zastavil exekuci pro pohledávku oprávněné ve výši 487 472,52 Kč (výrokem I.) a zamítl návrh povinného na zastavení exekuce „pro zbývající dluh“ ve výši 71 167,38 Kč (výrokem II.). Vyšel ze zjištění, že provedením exekuce dne 11. 6. 2021 pověřený soudní exekutor Mgr. Michal Suchánek, Exekutorský úřad Praha 9, vymáhá na základě seznamu přihlášených pohledávek Krajského soudu v Hradci Králové (dále „krajský soud“) ze dne 13. 5. 2021, č. j. KSHK 45 INS 29774/2012-P1-6 (dále „exekuční titul“), pohledávku oprávněné ve výši 580 228,81 Kč. Oprávněnou byla do insolvenčního řízení vedeného u krajského soudu pod sp. zn. KSHK 45 INS 29774/2012 přihlášena pohledávka ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené dne 16. 7. 2007 v celkové výši 2 241 607,42 Kč, z čehož byla v rámci insolvence oprávněná uspokojena platbami ve výši 509 061,46 Kč (25. 4. 2016), 842 252,33 Kč (25. 5. 2016) a 749 921,77 Kč (18. 3. 2021), zbývalo uhradit 450 Kč na poplatcích, 667 900,20 Kč na úrocích a 833 014,13 Kč na úrocích z prodlení. Součet nadále dlužných částek (1 501 364,33 Kč) je oprávněnou exekučně vymáhán u soudu prvního stupně pod sp. zn. 26 EXE 1803/2019 proti E. D. (H.) - dále rovněž „spoludlužnice povinného“. 2. Soud prvního stupně věc posoudil mj. podle § 268 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), a podle § 511 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“), s odkazem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“), a po vyhodnocení provedených důkazů uzavřel, že oprávněná platbu ve výši 509 061,46 Kč z exekučního řízení vedeného proti spoludlužnici povinného započetla na jistinu jejich společného dluhu, čímž nedošlo k rozporu „s procesními předpisy“. Po odečtení uvedené částky od původně vymáhané pohledávky v předmětné exekuci zbývá vymoci dluh povinného ve výši 71 167,35 Kč a se zřetelem k dřívějšímu částečnému zastavení exekuce proti povinnému co do závazku 21 588,94 Kč „bylo nutné“ exekuci zastavit v rozsahu pohledávky 487 472,52 Kč. Navrhoval-li povinný zastavení exekuce zcela z důvodu, že oprávněná prominula dluh jeho solidární spoludlužnici, soud prvního stupně zdůraznil, že ve smyslu § 511 obč. zák. je dohoda uzavřená jen s některými ze solidárně zavázaných dlužníků účinná pouze ve vztahu k nim. 3. Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. 6. 2023, č. j. 25 Co 34/2023-110, k odvolání povinného usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. (o zamítnutí návrhu povinného) potvrdil. Vyslovil souhlas se závěry soudu prvního stupně co do dílčího zastavení exekuce v rozsahu pohledávky oprávněné ve výši 487 472,52 Kč, byla-li částka 509 061,46 Kč rovněž podle tvrzení povinného zaplacena na jistinu. Oprávněná totiž prominula dluh v rámci programu upraveného zákonem č. 286/2021 Sb. s účinností od 28. 10. 2021 (dále rovněž „milostivé léto I“) pouze spoludlužnici povinného (po splnění zákonných předpokladů se spoludlužnicí povinného uzavřela příslušnou dohodu), zatímco povinný o možnost tohoto postupu nepožádal a zákonné podmínky nesplnil, takže se na něj prominutí zbytku dluhu nevztahuje. 4. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž předestřel následující právní otázky: A/ zda se prominutí dluhu vzniklého do 31. 12. 2013 ve vztahu k jednomu ze solidárně zavázaných dlužníků a provedeného po 1. 1. 2014 v rámci programu „milostivé léto I“ posuzuje podle obč. zák.; tato otázka dosud nebyla dovolacím soudem „přímo řešena“; B/ zda je třeba účinky prominutí dluhu jakožto jednostranného projevu vůle věřitele posuzovat podle § 1995 o. z. (s přihlédnutím k § 3028 odst. 1 o. z.); v kladném případě by se totiž odvolací soud odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2020, sp. zn. 32 Cdo 758/2020 (uveřejněného pod číslem 70/2021 Sb. rozh. obč. - dále „R 70/2021“); C/ zda má prominutí dluhu ve prospěch jednoho ze solidárních dlužníků účinky vůči druhému spoludlužníku (zde povinnému); tato otázka nebyla dosud dovolacím soudem „přímo řešena“, a D/ zda je souhlas věřitele s částečným zastavením exekuce „ohledně konkrétně specifikované části“ (zde příslušenstvím jistiny) „závazný i v následném řízení před soudem o zastavení exekuce pro částku, do které soudní exekutor zastavení exekuce nevyhověl“; tato otázka nebyla dovolacím soudem „přímo řešena“. 5. Dovolatel v podrobnostech uvedl, že v případě prominutí dluhu nejde o „dohodu s dlužníkem“, takže „vyjevená úvaha“ odvolacího soudu v napadeném usnesení není správná, nebyla-li žádná taková dohoda se solidárně zavázanou spoludlužnicí povinného uzavřena. Povinný se o prominutí dluhu vůči spoludlužnici dozvěděl, neohradil se proti němu a akceptoval jej; plnění solidární spoludlužnice je tak plněním za druhého dlužníka. Právní úprava obč. zák. bližší pravidla pro specifický zánik pohledávky prominutím dluhu (zde v rámci programu „milostivé léto I“) neupravovala, tím spíše je na věc při aplikaci § 1995 a násl. o. z. „nastolena nevyvratitelná domněnka“ vyjádřená ustanovením § 1996 odst. 1 o. z., kterou je prominutí dluhu i vůči všem spoludlužníkům, neprominul-li věřitel dluh “výslovným jednáním jen vůči jednomu ze solidárně zavázaných dlužníků“, k čemuž cílené jednání věřitele v rámci obecného programu „milostivé léto I“ nesměřovalo. Oprávněná tudíž nemůže požadovat plnění prominuté vůči spoludlužnici povinného, do jehož poměrů uvedený benefit zasahuje, a není proto zavázán povinností „zaplatit sporné úroky z prodlení ve výši 71 167,38 Kč“. Z usnesení soudního exekutora ze dne 9. 11. 2021, č. j. 23 EXE 730/2021-59, lze bez pochybností dovodit, že exekuce byla zastavena pro částku 21 588,94 Kč na úrocích z prodlení, přičemž provedené právo volby o způsobu plnění nelze bez souhlasu druhé strany změnit (§ 1926 o. z.). V posuzované věci se však uvedené částečné zastavení exekuce nesprávně promítlo do úhrady jistiny. 6. K dovolání se vyjádřila oprávněná podáním ze dne 22. 12. 2023 a zdůraznila, že podle zákona i judikatury dovolacího soudu je pro volbu právního režimu rozhodující okamžik vzniku právního poměru, nikoli jeho zániku. Soud prvního stupně i odvolací soud s přihlédnutím k tomu, že vymáhaný závazek povinného vznikl ze smlouvy o úvěru uzavřené 16. 7. 2007, na věc správně aplikovaly ustanovení obč. zák. (respektovaly tím např. důvody R 70/2021, na které dovolatel odkazoval). V důsledku částečného odpuštění dluhu (postupem „milostivého léta I“) vůči spoludlužnici povinného byla mezi oprávněnou a spoludlužnicí uzavřena dohoda o takovém odpuštění, která je účinná pouze ve vztahu k ní (nikoli k povinnému), aniž by se cokoli změnilo na zásadách vzájemného vypořádání mezi spoludlužníky. 7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání povinného podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovaným účastníkem exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně