20 Cdo 2188/2024 — Nejvyšší soud

20 Cdo 2188/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 10. 2024 Spisová značka:20 Cdo 2188/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:20.CDO.2188.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení exekuce Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 11. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 08.01.2025II.ÚS 69/25 Veronika Křesťanová odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost<br/>odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele22. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 2188/2024-376 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci oprávněných a) L. S., b) L. S., zastoupené JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, a c) P. S., proti povinnému městu Boskovice, se sídlem v Boskovicích, Masarykovo náměstí 4/2, identifikační číslo osoby 00279978, o výkon rozhodnutí, pro vymožení jiné povinnosti, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 9 E 1/2022, o dovolání původního oprávněného a) Františka Stejskala, narozeného 30. 12. 1944, zemřelého 5. 2. 2024, posledně bytem v Jabloňanech 27, a oprávněné b) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 11. 2023, č. j. 12 Co 283/2023-311, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Oprávněná b) je povinna zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Blansku usnesením ze dne 30. 6. 2023, č. j. 9 E 1/2022-247, zastavil výkon rozhodnutí nařízený usnesením téhož soudu ze dne 1. 8. 2022, č. j. 9 E 1/2022-9 (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Exekučním titulem je rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2022, č. j. 30 A 132/2021-81, kterým byla povinnému uložena povinnost, aby do jednoho měsíce od právní moci rozsudku vydal rozhodnutí o žádosti žalobců (oprávněných) o prodloužení termínu k dokončení stavby ze dne 26. 11. 2020; tuto povinnost podle tvrzení oprávněných povinný nesplnil. Povinný navrhl, aby výkon rozhodnutí byl zastaven, neboť k vydání rozhodnutí o prodloužení termínu dokončení stavby bylo ve smyslu § 118 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinného do 31. 12. 2023, třeba, aby oprávnění povinnému sdělili nový termín pro dokončení stavby, což ani přes opakovanou výzvu povinného neučinili. 2. Soud prvního stupně vzal z předložených listinných důkazů za prokázané, že povinný vyvíjel aktivní snahu směřující k vydání rozhodnutí o žádosti oprávněných o prodloužení termínu k dokončení stavby, tedy pro splnění uložené povinnosti. K vydání požadovaného rozhodnutí je zapotřebí součinnost oprávněných spočívající v popisu změny časových údajů (§ 118 odst. 3 stavebního zákona, ve spojení s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb). Povinný třikrát vyzval původního oprávněného a) F. S., aby sdělil nový termín dokončení stavby (neformálními přípisy ze dne 8. 8. 2022 a ze dne 22. 8. 2022 a usnesením ze dne 12. 9. 2022, které obsahovalo přiměřenou lhůtu k odstranění vad, způsob, jakým je lze opravit, a poučení o následcích v případě jejich neodstranění); zákon přitom neukládá pro stanovení lhůty k odstranění vad formu usnesení a jak výzvy formou prostého přípisu, tak výzva ve formě usnesení byly obsahově pochopitelné a srozumitelné. Soud prvního stupně zdůraznil, že veškeré výzvy se zasílají pouze podateli žádosti, kterým byl původní oprávněný a) F. S., nikoli oprávněná b) L. S. Soud prvního stupně konstatoval, že oprávnění zcela záměrně odmítají poskytnout součinnost nutnou pro možnost splnění povinnosti povinným subjektem, přičemž součinnost oprávněných je v tomto případě nezbytná. Oprávněným nic nebránilo vyhovět výzvě a uvést rozhodné datum (správní orgán nemá možnost sám termín stanovit, nemá ani dostatek informací pro určení vhodného termínu). Namísto toho oprávnění na první dvě výzvy ve formě prostého přípisu vůbec nereagovali a původní oprávněný a) F. S. podal odvolání proti rozhodnutí, kterým povinný stanovil lhůtu pro odstranění nedostatku žádosti (odvolání bylo následně Krajským úřadem Jihomoravského kraje zamítnuto a rozhodnutí stavebního úřadu bylo potvrzeno). Původní oprávněný a) F. S. následně v odvolání proti rozhodnutí povinného o přerušení řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jako termín k dokončení stavby uvedl lhůtu do 31. 12. 2023. Na základě takto vymezené lhůty povinný vydal dne 29. 11. 2022 oznámení o zahájení řízení o změně stavby před dokončením, v němž stanovil termín dokončení stavby do 31. 12. 2023. Proti tomuto rozhodnutí podala námitky oprávněná b), v nichž rozporovala nově stanovený termín pro dokončení stavby novým datem 30. 6. 2023. Povinný za účelem projednání námitek vyzval oprávněné k účasti na kontrolní prohlídce, ta však nemohla být provedena, protože žadatelé se na ni nedostavili a podali žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, jenž měl spočívat ve výzvě povinného k účasti na kontrolní prohlídce (žaloba byla následně Krajským soudem v Brně zamítnuta). 3. Soud prvního stupně uzavřel, že součinnost oprávněných při splnění exekučním titulem stanovené povinnosti byla vyžadována a její nedostatek je v tomto případě důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí v smyslu § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“). Doplnil, že povinný patrně mohl splnit svoji povinnost vydáním rozhodnutí, to by však postrádalo logický časový smysl a takové jednání by nebylo možné považovat za efektivní a racionální a nebylo lze jej očekávat od úřadu pověřeného výkonem státní správy. 4. Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud připomněl jeden ze základních principů řízení o výkon rozhodnutí, a to že věcná správnost exekučního titulu, jímž je zde vykonatelné rozhodnutí vydané ve správním řízení, nemůže být v řízení o výkon rozhodnutí zkoumána. Odvolací soud proto nepovažoval za správný závěr soudu prvního stupně, že výkon rozhodnutí je třeba zastavit z důvodu neposkytnutí potřebné součinnosti ze strany oprávněných, jež byla povinným vyžadována ke splnění exekučním titulem stanovené povinnosti. Současně uvedl, že krajský soud ve vykonávaném rozsudku vydaném ve správním soudnictví nestanovil žádné podmínky, za jakých má povinný o žádosti oprávněných ze dne 26. 11. 2020 o prodloužení termínu k dokončení stavby rozhodnout. Povinnému uložená povinnost o žádosti rozhodnout ve lhůtě jednoho měsíce přitom nevylučovala možnost řízení zastavit, případně žádost oprávněných zamítnout. Povinný mohl a měl – i s ohledem na lhůtu uloženou mu exekučním titulem – o žádosti oprávněných ve stanovené lhůtě rozhodnout i bez opakovaně marně vyžadované součinnosti oprávněných, byť by třeba toto rozhodnutí nevyznívalo ve prospěch oprávněných. 5. Odvolací soud však uvedl, že po vydání odvoláním napadeného usnesení a ještě před tím, než oprávnění dne 16. 7. 2023 odvolání podali, Městský úřad Boskovice, odbor výstavby a územního plánování, vydal dne 3. 7. 2023 pod č. j. DMBO 25405/2023 rozhodnutí, jímž byla oprávněným jako stavebníkům podle § 118 a § 115 stavebního zákona povolena změna stavby nazvané „Rekonstrukce střechy RD XY“, přičemž bylo zároveň stanoveno, že stavba bude dokončena do 30. 6. 2024. Aniž by se odvolací soud zabýval tím, proč toto rozhodnutí nemohlo být vydáno dříve, naznal, že povinnost uložená exekučním titulem byla splněna, čímž je naplněn důvod pro zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. Odvolací soud uzavřel, že jestliže soud prvního stupně nařízený výkon rozhodnutí zastavil, byť z jiného důvodu, jedná se z hlediska znění výroku o rozhodnutí věcně správné. 6. Původní oprávněný a) F. S. a oprávněná b) (dále též „dovolatelé“) rozhodnutí odvolacího soudu napadli dovoláním, jehož přípustnost spatřují v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na otázce procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to zda v řízení o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí lze posoudit námitku povinného, která svým charakterem představuje návrh na zastavení výkonu. Dovolatelé poukázali na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 20 Cdo 3578/2011, a ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3327/2014, z nichž vyplývá, že o zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. a