20 Cdo 626/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 626/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 8. 2025 Spisová značka:20 Cdo 626/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.626.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení exekuce Promlčení Započtení Dotčené předpisy:§ 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 3028 o. z. ve znění od 01.01.2014 § 621 o. z. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:29. 9. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 01.12.2025II.ÚS 3560/25 Jiří Přibáň Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 626/2025-283 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné M. K., zastoupené JUDr. Renatou Veseckou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2 - Vinohrady, Balbínova 223/5, proti povinnému L. Š., zastoupenému Mgr. Stanislavem Sochorem, advokátem se sídlem v Olomouci, Pavelčákova 441/14, pro 58 907,60 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 28 EXE 890/2021, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2024, č. j. 25 Co 79/2024-254, takto: I. Dovolání povinného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 12. 2023, č. j. 28 EXE 890/2021-223, zamítl návrh povinného ze dne 17. 3. 2023 na zastavení exekuce (výrok I) a návrh povinného z téhož dne na přerušení řízení (výrok II). 2. Krajský soud v Hradci Králové (dále též jen “odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil výrok I usnesení okresního soudu (výrokem I usnesení odvolacího soudu) a změnil výrok II tak, že návrh povinného ze dne 17. 3. 2023 na odklad exekuce se zamítá (výrokem II usnesení odvolacího soudu). 3. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že Okresní soud v Hradci Králové pověřil dne 10. 6. 2021 pod č. j. 28 EXE 890/2021-27, JUDr. Ivetu Glogrovou, soudní exekutorku Exekutorského úřadu Praha 4, provedením exekuce podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 3. 2020, č. j. 6 C 43/2016-233, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 1. 2021, č. j. 21 Co 100/2020-457, a to k vymožení pohledávky oprávněné z exekučního titulu – nákladů nalézacího řízení v celkové výši 58 907,60 Kč. Exekučním titulem bylo určeno, že žalobkyně (nyní oprávněná) je vlastníkem nemovitostí – pozemku p. č. st. XY, jehož součástí je stavba č. p. XY, a pozemku p. č. XY, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště XY, na LV č. XY pro obec a katastrální území XY, a žalovaný (nyní povinný) je povinen tyto nemovitosti vyklidit a vyklizené předat žalobkyni do tří měsíců od právní moci rozsudku. Odvolací soud dospěl k závěru, že uzavření kupní smlouvy ze dne 16. 12. 2010, kterou žalobkyně prodala své nemovitosti žalovanému, je třeba posuzovat v návaznosti na smlouvy o úvěru uzavřené v horizontu dvou až dvou a půl let před kupní smlouvou mezi žalobkyní jako dlužníkem a společností LARA - SH s. r. o., jejímž jediným jednatelem v době uzavírání těchto smluv byl a dosud je žalovaný. Ze strany žalovaného vůči žalobkyni se formou smluv o úvěru dovršených smlouvou kupní jednalo o lichevní jednání, které nemůže požívat právní ochrany. Povinný se návrhem ze dne 17. 3. 2023 ve znění doplnění doručeného okresnímu soudu dne 6. 9. 2023 domáhal zastavení exekuce s tím, že provedl dne 10. 3. 2023 zápočet vzájemných pohledávek. Okresní soud uzavřel, že povinný v postavení povinného také v exekuci vedené soudním exekutorem JUDr. Ladislavem Navrátilem, Exekutorský úřad Pardubice, pod sp. zn. 52 EX 1097/14 zaplatil dne 12. 5. 2016 oprávněnému v téže exekuci České spořitelně, a. s., částku 1 760 000 Kč. Povinný plnil jako domnělý zástavní dlužník, když zástavním dlužníkem se nikdy nestal, protože se nikdy nestal vlastníkem zástavy, neboť kupní smlouva ze dne 16. 12. 2010 je absolutně neplatná od samého počátku. Pokud však povinný přesto plnil věřiteli oprávněné, jde o plnění, které představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně oprávněné tím, že za ni bylo plněno, co měla po právu plnit sama. Okresní soud shledal zápočtový projev povinného ze dne 10. 3. 2023 jako nicotné právní jednání, resp. uzavřel, že o právní jednání ve smyslu § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), vůbec nejde, a to pro jeho neurčitost. Odvolací soud tento závěr o nicotnosti právního jednání pro jeho neurčitost nesdílí. Ze zápočtového projevu povinného ze dne 10. 3. 2023 vyplývá, že oprávněná má vůči povinnému pohledávku na nákladech nalézacího řízení ve výši 58 907,60 Kč a na náhradě nákladů exekuce, celkem 71 298 Kč, podle rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. 3. 2020, č. j. 6 C 43/2016-233 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1.2021, č. j. 21 Co 100/2020-457. Je v něm též uvedeno, že ze stejného právního titulu povinnému vznikla pohledávka za oprávněnou v rámci jeho plnění v rámci neplatné kupní smlouvy ve výši 1 760 000 Kč, kdy jako zástavní dlužník plnil tuto částku směrem k věřiteli oprávněné České spořitelně, a. s., a částka byla použita na úhradu dluhů oprávněné v rámci vedeného exekučního řízení (vše v rámci neplatné kupní smlouvy). Z listin, které byly přílohou k zápočtu, je zcela zřejmé, jakou konkrétní pohledávku povinný uplatňuje k započtení proti pohledávce oprávněné. Na tomto závěru nemění nic ani to, že zástavní právo České spořitelny, a. s., na nemovitostech, které byly předmětem kupní smlouvy, zajišťovalo dvě samostatné pohledávky z úvěrů poskytnutých Českou spořitelnou, a. s., oprávněné a povinný aktivně započítává pohledávku ve výši 1 760 000 Kč, aniž by uvedl, o jakou pohledávku a z jaké smlouvy o úvěru se jedná. Plnění ve výši 1 760 000 Kč bylo plněním ceny obvyklé v rámci exekuční dražby, když v pozici zástavního dlužníka byl povinný jako vlastník exekučně dražené nemovitosti a touto částkou vyplatil zástavu České spořitelny, a. s., tzn. není podstatné, na základě jakých úvěrů a v jaké výši původně vzniklo České spořitelně, a. s. zástavní právo k nemovitostem. Zápočet povinného byl oprávněné doručen dne 29. 3. 2023. Nelze než uzavřít, že povinný provedl dne 10. 3. 2023 zápočet své pohledávky ve výši 1 760 000 Kč proti pohledávce oprávněné ve výši 71 298 Kč a jedná se o zápočet určitý. Odvolací soud se však ztotožňuje se závěrem okresního soudu (který se k námitce oprávněné zabýval promlčením pohledávky uplatněné povinným k zápočtu), že pohledávka povinného se promlčela ještě před tím, než pohledávka oprávněné vymáhaná v této exekuci vůbec vznikla. Z tohoto důvodu není pohledávka povinného způsobilá k započtení. Z exekučního titulu, jehož obsahem je exekuční soud vázán, vyplývá, že kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod nemovitostí z vlastnictví oprávněné do vlastnictví povinného, je smlouvou lichevní. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 1. 2021, č. j. 21 Co 100/2020-457, Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 9. 2021, č. j. 24 Cdo 2256/2021-522, odmítl, Ústavní soud usnesením ze dne 1. 2. 2022, sp. zn. III. ÚS 3256/21, ústavní stížnost povinného proti těmto rozhodnutím odmítl. Odvolací soud tedy ve shodě s okresním soudem uzavřel, že je třeba vycházet z toho, že pohledávka povinného na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za oprávněnou ve výši 1 760 000 Kč vznikla dne 12. 5. 2016, tedy ve stejný den, kdy bylo plněno, a povinný musel vědět už v době podpisu kupní smlouvy s oprávněnou, že kupní smlouva nevyvolává žádné právní účinky a vlastníkem nemovitostí se na základě ní nemůže stát. Subjektivní tříletá promlčecí lhůta tedy počala běžet dne 12. 5. 2016 a skončila dne 12. 5. 2019, takže pohledávka povinného se promlčela ještě před tím, než pohledávka oprávněné vymáhaná v této exekuci vůbec vznikla. Z těchto důvodů není pohledávka povinného způsobilá k započtení a zápočet povinného je neplatným právním jednáním. Usnesení okresního soudu tedy ve výroku I jako věcně správné potvrdil. Povinný se návrhem ze dne 17. 3. 2023 domáhal též přerušení exekučního řízení do doby rozhodnutí v řízení o žalobě na zaplacení 1 760 000 Kč vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 19 C 211/2023. Podání je třeba posuzovat dle jeho obsahu, přičemž dle obsahu podání se povinný domáhal odkladu exekuce. Odvolací soud však důvod pro odklad exekuce neshledal. 4. Proti výroku I výše uvedeného usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, ž