21 Cdo 1400/2020 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1400/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2020 Spisová značka:21 Cdo 1400/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:21.CDO.1400.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Diskriminace Zadostiučinění (satisfakce) Pracovněprávní vztahy Poplatky soudní Dotčené předpisy:§ 7 odst. 4 a 5 předpisu č. 65/1965Sb. předpisu č. 549/1991Sb. ve znění do 30.06.2006 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 10. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1400/2020-828 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně M. Č., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Markem Nemethem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1015/55, proti žalovanému P. t. se sídlem XY, IČO XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Sixtou, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova č. 240/5, o ochranu proti diskriminaci v pracovněprávních vztazích, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 26 C 25/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2017, č. j. 54 Co 76/2017-633, t a k t o : I. Dovolání žalobkyně se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se (žalobou změněnou se souhlasem soudu) domáhala, aby jí žalovaný zaplatil jako „peněžité zadostiučinění“ 1.000.000 Kč, aby žalovaný odstranil „následky svého diskriminačního jednání z důvodu pohlaví a porušení rovného zacházení se všemi účastníky pracovněprávních vztahů“ tak, že s ní uzavře pracovní smlouvu na druh práce „finanční ředitel s nástupem do práce do 3 dnů od právní moci rozsudku, místo výkonu práce je Praha, měsíční mzda se sjednává ve výši 150.000 Kč“, a aby žalovaný uveřejnil „omluvu v deníku MF Dnes v jeho čtvrtečním celostátním vydání v sešitu A tohoto deníku v rozsahu placené inzerce o velikosti 1/8 strany v následujícím znění: Obchodní společnost P. T. se sídlem XY, IČO XY se tímto veřejně omlouvá paní M. Č. za své jednání, spočívající v diskriminaci z důvodu jejího pohlaví při výběrovém řízení na funkci finančního ředitele obchodní společnosti P. T., kterého se paní M. Č. účastnila a v němž uspěla jako vhodný kandidát, avšak z důvodu jejího pohlaví nebyla do funkce finanční ředitelky jmenována“. Na základě výzvy obsažené v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 24. 4. 2006, č. j. 26 C 25/2006-40, zaplatila žalobkyně soudní poplatek 42.000,- Kč. Návrhem ze dne 21. 8. 2007 se žalobkyně domáhala vrácení přeplatku ve výši 39.000,- Kč s odůvodněním, že soudní poplatek neměl být vyměřen podle položky 1 písm. b) přílohy „Sazebník soudních poplatků“ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nýbrž podle položky 2 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, a proto měl činit jen 3.000,- Kč. Dovozovala to z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2007, č. j. 54 Co 127/2007-258, který při rozhodování o nákladech řízení posoudil žalobkyní uplatněné nároky jako pracovněprávní a odměnu advokáta tak přiznal podle ustanovení § 7 písm. c) vyhlášky č. 484/2000 Sb. Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 12. 9. 2007, č. j. 26 C 25/2006-265, návrh na vrácení soudního poplatku ve výši 39.000,- Kč zamítl. Dospěl k závěru, že žalobkyní tvrzený přeplatek nevznikl. Ohledně části žaloby o odstranění následků diskriminace v pracovněprávním vztahu uzavřením pracovní smlouvy a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění uveřejněním omluvy byl soudní poplatek vyměřen podle položky 2 písm. c) Sazebníku poplatků, přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění do 31. 12. 2007 (dále též jen „Sazebník“); jednalo se totiž o návrh na zahájení řízení, jehož předmětem bylo nepeněžité plnění a zároveň nešlo o nemovitost či podnik. Podle poznámky č. 6 k položkám 1 a 2 Sazebníku platí, že za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1. Jelikož předmětem řízení bylo zaplacení nemajetkové újmy ve výši 1.000.000,- Kč, tedy peněžité plnění, byl poplatek za tuto část řízení vyměřen podle položky 1 písm. b) Sazebníku. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 4. 2017, č. j. 54 Co 76/2018-633, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně vyšel z názoru, že při stanovení soudního poplatku nebylo možno použít analogii se stanovením odměny advokáta za dané řízení ve smyslu tehdy platné vyhlášky č. 484/2000 Sb., neboť tato vyhláška neměla žádný vztah k rozhodování soudu o vyměření soudního poplatku. Dospěl k závěru, že s ohledem na předmět řízení se jedná o ochranu osobních a osobnostních práv žalobkyně jako zaměstnance, což lze podřadit pod položku ochrany osobnosti s přihlédnutím k tomu, že Sazebník v této souvislosti nerozlišuje soudní poplatky za řízení v občanskoprávní věci či ve věci pracovněprávní. V dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu žalobkyně namítá, že se domáhá odstranění následků diskriminačního jednání žalované v rámci pracovního poměru a jde tedy o pracovněprávní spor, na který se nevztahuje poznámka č. 6 k položkám 1 a 2 Sazebníku. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu jednání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017, neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno přede dnem 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na vyřešení otázky stanovení výše soudního poplatku za podanou žalobu ve sporu o ochranu proti diskriminaci v pracovněprávních vztazích, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2006 (dále též jen „zák. práce“) – žaloba byla doručena soudu dne 8. 3. 2006, dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Podle ustanovení § 7 odst. 5 zák. práce, pokud byla ve značné míře snížena důstojnost zaměstnance nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postačující zjednání nápravy podle odstavce 4, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle položky 1 Sazebníku poplatků, poplatky za řízení, přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění do 30. 6. 2006 (dále též jen „Sazebník 2006“) – povinnost k zaplacení soudního poplatku vznikla s podáním žaloby dne 8. 3. 2006, za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění a) do částky 15.000 Kč včetně Kč 600 b) v částce vyšší než 15.000 Kč 4 % z této částky. Podle položky 2 písm. c) Sazebníku 2006 soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, není-li dále stanoveno jinak, činí Kč 1.000. Zaměstnanec tedy má právo se při obraně proti diskriminaci domáhat – uložení povinnosti zdržet se diskriminačního jednání, uložení povinnosti provést určité úkony (výkony) směřující k odstranění následků diskriminačního jednání, uložení povinnosti dát zadostiučinění nepeněžité povahy (omluva a podobně), a v případě, že byla ve značné míře snížena jeho důstojnost nebo vážnost na pracovišti a nebylo postačující zjednání nápravy uvedenými způsoby, též uložení povinnosti zaplatit peněžitou částku jako náhradu nemajetkové újmy. Z hlediska soudního poplatku ze žaloby podle § 7 zák. práce – v prvních třech uvedených případech (§ 7 odst. 4 zák. práce) nejde o peněžité plnění, a proto se soudní poplatek