21 Cdo 1828/2014 – Nejvyšší soud

21 Cdo 1828/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce J. Š., zastoupeného Mgr. Ing. Petrem Blažkem, advokátem se sídlem v Havířově-Městě, Moskevská č. 1440/24a, proti žalovanému OKD, a. s. se sídlem v Karviné, Doly, Stonavská č. 2179, IČO 26863154, o odškodnění pracovního úrazu, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 25. dubna 2008, č. j. 15 C 240/2005-145, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2009, č. j. 16 Co 220/2008-218, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 240/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. března 2012, č. j. 16 Co 410/2011-339, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 20. 8. 2009, č. j. 16 Co 220/2008-218, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 25. 4. 2008, č. j. 15 C 240/2005-145, „v odstavcích II. a III. výroku“ (tj. ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 442.207,- Kč s úroky z prodlení z částek a ve výši, které byly ve výroku specifikovány, a ve výroku, jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení), změnil jej „v odstavci IV. výroku“ (tj. ve výroku, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit na náhradě nákladů státu České republice „na účet“ Okresního soudu v Karviné 14.351,- Kč) tak, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, a rozhodl, že žádný z účastníků a Česká republika nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud - poté, co dokazování doplnil revizním znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, specializace neurologie, který vypracoval znalec MUDr. Jan Kristek - dospěl ve věci samé k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že mezi pracovním úrazem žalobce ze dne 3. 12. 1998 a vznikem škody není dána příčinná souvislost, a proto požadavek žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 12. 2003 do 31. 3. 2008 není důvodný. Dovolání žalobce proti tomuto rozsudku krajského soudu Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 10. 2. 2011, č. j. 21 Cdo 1/2010-243, jako nepřípustné odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Proti rozsudku okresního soudu a rozsudku krajského soudu podal žalobce dne 28. 3. 2011 u Okresního soudu v Karviné žalobu na obnovu řízení z důvodu uvedeného v ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. Žalobu odůvodnil tím, že na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR se začátkem ledna 2011 seznámil s rozhodnutím Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 2458/2009 (ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 Co 149/9), z jehož odůvodnění zjistil, že MUDr. Marta Kotasová zpracovala v této věci znalecký posudek a jako konzultanta z oboru neurologie a neurotraumatologie si přibrala MUDr. Jana Kristka. Z videozáznamu tiskové konference ministra spravedlnosti na internetových stránkách se dále dozvěděl, že soudní znalec není zaměstnancem soudu, nýbrž osobou samostatně výdělečně činnou. Dovozuje tedy, že MUDr. Marta Kotasová a MUDr. Jan Kristek spolupracovali a spolupracují na vypracovávání kolektivních znaleckých posudků a jsou obchodními partnery. Žalobce tvrdí, že v době, kdy byl MUDr. Jan Kristek ustanoven jako revizní znalec v jeho věci, nevěděl, že spolupracuje s MUDr. Martou Kotasovou na vypracovávání kolektivních znaleckých posudků a že jsou obchodními partnery; pravomocné rozhodnutí bylo v posuzovaném případě vyneseno na základě lékařských posudků, které vypracovali soudní znalci, kteří nejsou nezávislí a nestranní, zatajili existenci důležitých skutečností a porušili přísahu znalce. Okresní soud v Karviné – poté, co usnesením ze dne 14. 4. 2011, č. j. 16 Co 200/2014-283, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 2011, č. j. 16 Co 200/2014-283, zamítl návrh žalobce na vydání předběžného opatření, aby „žalovaný byl povinen obnovit dnem 11. 4. 2011 výplatu náhrady za ztrátu na výdělku, splatnou v obvyklých výplatních termínech, minimálně do výše rozhodného výdělku před zastavením výplaty 25.838,- Kč s následnou valorizací“, a co Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 26. 5. 2011, č. j. 16 Nc 18/2011-279, k námitce podjatosti vznesené žalobcem rozhodl, že soudce Okresního soudu v Karviné JUDr. Jan Chowaniec není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 240/2005 – usnesením ze dne 10. 8. 2011, č. j. 15 C 240/2005-316, žalobu na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 240/2005 zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vycházeje z toho, že žaloba na obnovu řízení byla podána včas a že žalobce je k podání žaloby na obnovu řízení aktivně legitimován, dovodil, že „o skutečnosti, že znalec není zaměstnancem soudu, ale je osoba samostatně výdělečně činná, žalobce věděl již ke dni 8. 10. 2008, což vyplývá z jeho vyjádření na policii“, a že „tvrzená skutečnost, že znalkyně MUDr. Marta Kotasová spolupracovala při vypracování znaleckých posudků s MUDr. Janem Kristkem jako konzultantem, není nová a hlavně nemůže pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. V původním řízení MUDr. Marta Kotasová vypracovala sama znalecký posudek, se kterým žalobce nesouhlasil s ohledem na to, že znalkyně neměla potřebnou specializaci (neurologie), což uplatnil v odvolacím řízení, a právě proto odvolací soud ustanovil revizního znalce MUDr. Jana Kristka, který tuto specializaci splňuje. Nejedná se o novou skutečnost, která může pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, ale „ve skutečnosti se jedná o námitku podjatosti znalců, přičemž věc je pravomocně skončena“. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 3. 2012, č. j. 16 Co 410/2011-339, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce podal žalobu na obnovu řízení včas. Vycházel z ustálené judikatury soudů, podle které mohou být důvodem žaloby na obnovu řízení i nové skutečnosti a důkazy, jimiž může být podstatně oslabena věrohodnost svědka, znalce nebo účastníka a posílena věrohodnost jiných osob slyšených k důkazu, z toho, že žalobce v posuzovaném případě uplatnil jako důvod pro obnovu řízení skutečnost, že znalkyně MUDr. Marta Kotasová v jiné věci (vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 Co 149/2007) přibrala k vypracování znaleckého posudku jako konzultanta MUDr. Jana Kristka, z čehož dovozoval, že mezi uvedenými znalci existuje vztah ekonomické závislosti, pro který měl být MUDr. Jan Kristek vyloučen z vypracování znaleckého posudku v původním řízení, a z toho, že v průběhu řízení o obnovu řízení (v odvolacím řízení) žalobce rozšířil důvody pro obnovu řízení o další skutečnost, a to, že MUDr. Marta Kotasová a MUDr. Jan Kristek vypracovávají pro žalovanou za finanční odměnu znalecké posudky i mimo řízení, tedy že „vztah ekonomické závislosti existuje nejen mezi oběma znalci navzájem, ale rovněž mezi znalci a žalovanou, což oslabuje věrohodnost znaleckých posudků vypracovaných v původním řízení; věrohodnost MUDr. Marty Kotasové oslabuje podle názoru žalobce také skutečnost, že „pravděpodobně již 17 let neodvádí sociální a zdravotní pojištění z příjmů ze znalecké činnosti, které je třeba posuzovat jako příjmy z podnikání“. Odvolací soud souhlasil s názorem soudu prvního stupně, že důvodem pro vyloučení znalce z vypracování revizního znaleckého posudku (případně důvodem pro oslabení věrohodnosti revizního znalce) není bez dalšího okolnost, že „revidovaný“ znalec v minulosti přibral revizního znalce k vypracování znaleckého posudku v jiné věci, neboť možnost znalce přibrat konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek je stanovena zákonem, který rovněž předpokládá, že konzultant má právo na odměnu za provedenou konzultaci (§ 10 odst. 2 a § 18 odst. 2 věta druhá zákona č. 36/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů); se zřetelem na způsob odměňování se mezi konzultantem a ustanoveným znalcem nejedná o vztah ekonomické závislosti. Podle zjištění odvolacího soudu MUDr. Marta Kotasová neurologa MUDr. Jana Kristka sice zná již asi 20 let a spolupracuje s ním příležitostně jako s jedním z odborných lékařů (jednak při výkonu znalecké činnosti, jednak v rámci výkonu povolání vedoucí lékařky posudkové komise detašovaného pracoviště Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě), „jejich vztah ovšem zůstává v profesionální společenské rovině“, příjmy MUDr. Marty Kotasové plynou zejména z pracovního poměru, příjmy MUDr. Jana Kristka z provozování neurologické ambulance, a