21 Cdo 2263/2025 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2263/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 2. 2026 Spisová značka:21 Cdo 2263/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:21.CDO.2263.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dovolací důvody Žaloba určovací Příslušnost soudu věcná Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 241a odst. 1 o. s. ř. § 80 o. s. ř. § 101 odst. 3 o. s. ř. § 104a o. s. ř. § 118a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:5. 3. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2263/2025-341 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce JUDr. Martina Litvana, LL.M., Ph.D., se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí č. 1808/3, jako správce konkursní podstaty úpadce SKYWALKER, s. r. o. se sídlem v Praze 1, Revoluční č. 1080/2, IČO 25780590, zastoupeného Mgr. Ing. Vladimírem Mrázem, advokátem se sídlem v Praze 9, Kukelská č. 919/2, proti žalovaným 1) SOUDEK s. r. o. se sídlem v Plzni, Foglarova č. 1400/4a, IČO 25222589, zastoupené JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem v Brně, Jaselská č. 202/19, a 2) BOMBA drink a.s. (dříve FOBZ a. s.) se sídlem v Praze 1, Školská č. 660/3, IČO 26744881, o určení neplatnosti zástavní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 207/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. dubna 2025, č. j. 18 Co 8/2025-321, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 344,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Milana Kyjovského, advokáta se sídlem v Brně, Jaselská č. 202/19. III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 4. 2025, č. j. 18 Co 8/2025-321, zčásti není přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, a zčásti neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. 2. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 3. Dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu je v dovolatelem předestřené otázce naléhavého právního zájmu správce konkursní podstaty na určení neplatnosti zástavní smlouvy k nemovitostem v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. 4. V judikatuře dovolacího soudu je jednotně judikováno, že určovací žaloba podle § 80 [dříve písm. c)] o. s. ř. je preventivního charakteru a místo má jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry jsou podmíněny též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje. Žaloba o určení podle § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou – při možnosti žaloby na plnění – lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný pod č. 21/1997 v časopise Soudní judikatura, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný pod č. 2/2004 Sb. rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4625/2018). Naléhavý právní zájem na určení přitom zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009). 5. Žalobce má naléhavý právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Ke vzniku žalobcova právního zájmu na určení stačí takové chování žalovaného, které nasvědčuje jeho úmyslu porušit právo žalobce nebo způsobit mu újmu na jeho právním postavení. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Naopak podmínka naléhavého právního zájmu nebude splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4232/2019). Žaloba na určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. není zpravidla opodstatněna také tehdy, má-li požadované určení jen povahu předběžné otázky ve vztahu k posouzení, zda tu je či není právní vztah nebo právo, a to zejména tehdy, jestliže taková předběžná otázka neřeší nebo nemůže (objektivně vzato) řešit celý obsah nebo dosah sporného právního vztahu nebo práva (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 1996, sp. zn. II Odon 50/96, ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, uveřejněný pod č. 68/2001 Sb. rozh. obč., ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněný pod č. 2/2004 Sb. rozh. obč., či ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3962/2010). K odstranění nejistoty v právním postavení žalobce nebo k zamezení ohrožení jeho práva, jež mají původ ve sporu o existenci zástavního práva, potom může vést určení, zda tu zástavní právo je či není (srov. již uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003). 6. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu proto odvolací soud dovodil nedostatek naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti zástavní smlouvy ze dne 29. 8. 2019. Za situace, kdy nemovité věci, které jsou ujednanou zástavou (předmětem zástavní smlouvy), byly rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2019, č. j. 16 Cmo 3/2019-629, vyloučeny z konkursní podstaty úpadce SKYWALKER, s. r. o., by případné vyslovení neplatnosti zástavní smlouvy nemělo žádný dopad jak na konkursní podstatu, tak na možnost uspokojení konkursních věřitelů, a nemohlo by tedy poskytnout ani ochranu právnímu postavení žalobce coby konkursního správce, jenž naléhavý právní zájem na požadovaném určení v řízení odůvodňoval jen probíhajícím konkursním řízením (opakovaně jen uváděl, že naléhavý právní zájem je zde „definován přímo zákonem“ a že správce konkursní podstaty je „věcně legitimován k podání žaloby o určení neplatnosti právního úkonu nebo neexistence práva právě z důvodů – zásady co největšího uspokojení věřitelů“). Projevoval-li žalobce obavy, aby zástavní smlouva nebyla jako „platná“ v budoucnu „podstrčena“, pak přehlíží – a odvolací soud správně zohlednil –, že právo podle zástavní smlouvy nebylo vloženo do katastru nemovitostí, neboť návrh na jeho vklad do katastru nemovitostí byl Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrálním pracovištěm XY pravomocným rozhodnutím ze dne 6. 3. 2020 zamítnut; zástavní právo tedy nevzniklo (srov. § 1316 o. z.). Nepřipadá tedy ani v úvahu, aby zástavní smlouv