21 Cdo 2785/2010 — Nejvyšší soud

21 Cdo 2785/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 10. 2011 Spisová značka:21 Cdo 2785/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2785.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Výpověď z pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 52 písm. e) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 31.12.2008 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:11. 10. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 2785/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny ve věci žalobce Mgr. M. D., zastoupeného Mgr. Jiřím Zbořilem, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí č. 365/7, proti žalované České republice - Úřadu práce České republiky se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí č. 1359/1, IČO 72496991, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 225/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. března 2010 č.j. 16 Co 9/2010-77, takto: I. Dovolání žalované se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.860,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jiřího Zbořila, advokáta se sídlem v Olomouci, Horní náměstí č. 365/7. Odůvodnění: Dopisem ze dne 13.12.2008, doručeným žalobci dne 16.12.2008, žalovaná (ředitel býv. Úřadu práce v Olomouci Bc. R. Ch.) sdělila žalobci, že mu dává podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce výpověď z pracovního poměru. Důvod výpovědi spatřovala v tom, že podle "lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče ze dne 8.12.2008 žalobce pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost dále konat dosavadní práci, sjednanou v pracovní smlouvě, tj. kontrolor - provádění komplexní kontrolní činnosti v celém rozsahu působnosti úřadu práce". Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 27.4.2009 (a posléze doplněnou do protokolu při jednání soudu prvního stupně dne 16.6.2009 a 26.8.2009) domáhal, aby bylo určeno, že je uvedená výpověď z pracovního poměru neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že posudek lékařky, na který výpověď odkazuje, nebyl "způsobilý přivodit závěry o tom, že žalobce je dlouhodobě nezpůsobilý vykonávat práci", když je v posudku uvedeno, že "není schopen jako kontrolor a dle dokumentace není toho času schopen ani jiného pracovního zařazení". Podle žalobce byl posudek zpracován "primárně za účelem zjištění, zda je způsobilý vykonávat práci kontrolor", čímž nebyla naplněna "skutková podstata výpovědního důvodu", neboť žalobce naposledy vykonával práci vedoucího kontrolního oddělení. Žalobci, který pracoval u Úřadu práce v Olomouci od 1.3.2006 jako vedoucí kontrolního oddělení, byl od 26.9.2007 přiznán plný invalidní důchod a žalovaná mu poskytla "omluvené neplacené volno" do 31.12.2008. Další pracovní volno žalovaná nechce žalobci poskytnout a žalobce pokládá výpověď z pracovního poměru za neplatnou rovněž pro rozpor s dobrými mravy, neboť zneužívá "jeho zdravotní stav s cílem neumožnit mu opětovný nástup do zaměstnání". Žalovaná namítala, že žalobce byl od 6.10.2006 do 25.9.2007 v pracovní neschopnosti, že žalobci byl od 26.9.2007 přiznán invalidní důchod a že mu poskytla "neplacené pracovní volno" do 31.12.2008. Podle lékařského posudku ze dne 8.12.2008 žalobce není schopen "práce kontrolora ani jiného pracovního zařazení" a k "přezkumu jeho invalidity" má dojít dne 31.10.2009; žalobcova neschopnost vykonávat práci je "evidentně dlouhodobá" a žalovaná nemá důvod "dále vyčkávat, zda se jeho zdravotní stav nezlepší a neumožní mu návrat do práce". Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 22.9.2009 č.j. 16 C 225/2009-61 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.353,-Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Zbořila. Poté, co dovodil, že při výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce musí být závěr lékaře o tom, že zaměstnanec není způsobilý dále konat dosavadní práci pro "obecné" onemocnění a že tuto způsobilost pozbyl dlouhodobě, výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjádřen v posudkovém závěru lékařského posudku, soud prvního stupně dospěl k závěru, že lékařský posudek ze dne 8.12.2008 uvedeným požadavkům nevyhovuje, když se v něm "hovoří pouze o tom, že pacient není schopen pracovat jako kontrolor a dle dokumentace není t.č. schopen ani jiného pracovního zařazení" (a podle svědecké výpovědi MUDr. A. J., která vypracovala lékařský posudek ze dne 8.12.2008, nebylo v době vyhotovení posudku možné stanovit délku onemocnění nebo neschopnosti konat práci), a když tedy v něm není obsažen "odborný závěr o tom, že žalobce dlouhodobě pozbyl způsobilost vykonávat dosavadní práci". Výpověď z pracovního poměru ze dne 13.12.2008 je tedy neplatným právním úkonem. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4.3.2010 č.j. 16 Co 9/2010-77 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 12.044,-Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Zbořila. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně v tom, že nezpůsobilost zaměstnance konat dále dosavadní práci je výpovědním důvodem podle ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce jen tehdy, byla-li zjištěna lékařským posudkem, který je platný, a byl-li v posudkovém závěru uveden výslovně závěr o tom, že zaměstnanec není způsobilý konat dále dosavadní práci a že tuto způsobilost pozbyl dlouhodobě, a že v projednávané věci lékařský posudek ze dne 8.12.2008 takový závěr neobsahuje, neboť je v něm uvedeno, že žalobce "je nezpůsobilý jako kontrolor a není toho času schopen ani jiného pracovní zařazení", a ze skutečností uvedených v lékařském posudku tedy nelze usuzovat, že by žalobce dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci; svědkyně MUDr. A. J., která posudek vystavila, navíc ve své výpovědi uvedla, že "při onemocnění žalobce nelze stanovit délku onemocnění nebo neschopnosti vykonávat práci". Na uvedeném závěru nic nemění podle názoru odvolacího soudu ani to, že žalobce byl již před vydáním lékařského posudku "dlouhodobě neschopen práce" (od 1.10.2006), není totiž vyloučeno, že "zaměstnanec může být po uplynutí dlouhodobé pracovní neschopnosti zdráv a nadále konat dosavadní práci", a proto "samotná délka trvání pracovní neschopnosti před vydáním lékařského posudku pro účely § 52 písm.e) zákoníku práce nesvědčí o tom, že i do budoucna zaměstnanec dlouhodobě pozbyl způsobilosti konat dosavadní práci". Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Dovozuje, že k naplnění výpovědního důvodu podle ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce musí být splněny všechny "kumulativní podmínky", a to "existence lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče, nepříznivý zdravotní stav zaměstnance způsobující jeho neschopnost konat dosavadní práci" a "dlouhodobost tohoto stavu". Z právních předpisů podle názoru žalované nevyplývá, že "by součástí zdravotního posudku vydané ho pro účely ustanovení § 52 písm.e) zákoníku práce muselo být konstatování dlouhodobosti nepříznivého zdravotního stavu, úkolem lékaře je pouze posoudit, zda zaměstnanec je nebo není schopen konat dosavadní práci, vyjadřovat se k dlouhodobosti tohoto stavu, by přicházelo v úvahu jen tehdy, kdyby ke dni posuzování zdravotního stavu nedosahoval nepříznivý zdravotní stav co do své délky hranice dlouhodobosti". Vzhledem k tomu, že v době vydání lékařského posudku trvala neschopnost žalobce "konat dosavadní práci a sám žalobce po žalované požadoval poskytnutí dalšího neplaceného volna od 31.12.2008 do 31.10.2009", žalobce pozbyl způsobilosti konat dosavadní práci dlouhodobě. Z názoru odvolacího soudu podle žalované vyplývá, že by se "dlouhodobá nezpůsobilost konat dosavadní práci měla načítat od vydání lékařského posudku" a že, kdyby "lékař odhadl dobu léčení na několik měsíců a učinil by to opakovaně, mohla by doba neschopnosti konat práci trvat i několik roků a zaměstnavatel by nemohl dát zaměstnanci výpověď"; takovýto názor by "v praxi znemožnil použití výpovědního důvodu podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce". Přípustnost dovolání žalovaná dovozuje z ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. a navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek z