21 Cdo 3024/2022 – Nejvyšší soud

21 Cdo 3024/2022-355 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobců a) J. D., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 148/11, b) M. D., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Veverkova č. 1343/1, a c) J. D., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 148/11, proti žalované České republice – Krajskému ředitelství policie Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo náměstí č. 810/4, o náhradu nemajetkové újmy, za účasti České podnikatelské pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/23, IČO 63998530, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 20 C 245/2017, sp. zn. 18 C 194/2017 a sp. zn. 8 C 106/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. června 2022, č. j. 19 Co 42/2022-337, doplněnému rozsudkem ze dne 19. července 2022, č. j. 19 Co 42/2022-345, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. června 2022, č. j. 19 Co 42/2022-337, ve výrocích I, III a V, jimiž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. května 2020, č. j. 20 C 245/2017-243, v částech, v nichž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) 400 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 11. 5. 2017 do zaplacení, žalobci b) 240 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 1. 11. 2017 do zaplacení a žalobci c) 160 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 1. 11. 2017 do zaplacení, a ve výrocích VII, VIII, IX a X o náhradě nákladů řízení, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. května 2020, č. j. 20 C 245/2017-243, v rozsahu, ve kterém byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) 400 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 11. 5. 2017 do zaplacení, žalobci b) 240 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 1. 11. 2017 do zaplacení a žalobci c) 160 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení za dobu od 1. 11. 2017 do zaplacení, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení, se zrušují a řízení se v tomto rozsahu zastavuje. II. Po právní moci tohoto rozsudku bude věc v rozsahu, ve kterém byly zrušeny rozsudky okresního a krajského soudu, postoupena policejnímu prezidentu Policie České republiky k dalšímu řízení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, odvolacího řízení a dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně a) se žalobou podanou u Okresního soudu v Hradci Králové dne 15. 8. 2017 (změněnou se souhlasem soudu) domáhala, aby jí žalovaná zaplatila peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti a za ztížení společenského uplatnění a náhradu plně vyvažující její duševní útrapy v celkové výši 4 960 835 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 11. 5. 2017 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že je matkou policisty M. D. tragicky zahynulého při přímém výkonu služby dne 29. 12. 2014 při dopravní nehodě eskortní skupiny, jejímž byl členem, že zemřelý s žalobkyní a) trvale žil v místě jejího bydliště a že podle ustanovení § 2914 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), je k úhradě „způsobené škody“ zcela nepochybně povinna žalovaná, která plnění odmítla s tím, že odpovědnost Policie České republiky za škodu je komplexně upravena zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“), a jinou škodu nelze na bezpečnostním sboru požadovat. Žalobkyně však má za to, že ustanovení § 106 písm. d) a § 109 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. se na danou věc nevztahují, neboť „vůbec neřeší skutečnost, že jako důsledek úmrtí příslušníka policie při přímém výkonu služby došlo prokazatelně k újmě na zdraví nejbližšího příbuzného – matky a dále pak, že tragická událost přinesla a stále pozůstalé matce přináší duševní útrapy“, a že by se proto měla použít ustanovení § 2914, § 2958 a § 2959 o. z., neboť v opačném případě by došlo k „nepřípustné diskriminaci“ všech dalších subjektů, které povinnost podle uvedených ustanovení mají, ale i k „diskriminaci práv policistů“. V důsledku tragického úmrtí syna žalobkyně při výkonu služby došlo ke značnému zásahu do její tělesné integrity, resp. k újmě na jejím duševním zdraví ve smyslu § 2958 o. z. Újma (kterou žalobkyně v žalobě blíže specifikovala) spočívá ve vytrpěné bolesti, v překážce lepší budoucnosti (ztížení společenského uplatnění) a dále na ni dopadají duševní útrapy, jejichž odškodnění řeší § 2959 o. z. Řízení o této žalobě bylo u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod sp. zn. 20 C 245/2017. 2. Žalobce b) se žalobou podanou u Okresního soudu v Hradci Králové dne 17. 4. 2018 (doplněnou podáním ze dne 26. 6. 2018) domáhal, aby mu žalovaná zaplatila peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti ve výši 50 256 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 259 429 Kč a peněžitou náhradu ve výši 1 000 000 Kč vyvažující jeho duševní útrapy s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. od 30. 12. 2014 do zaplacení. Žalobce b), který je otcem policisty M. D., ve své žalobě rovněž uvedl, že v důsledku tragického úmrtí jeho syna při výkonu služby policisty došlo ke značnému zásahu do jeho tělesné integrity, resp. k újmě na jeho duševním zdraví ve smyslu § 2958 o. z., a že újma (kterou v žalobě blíže specifikoval) spočívá ve vytrpěné bolesti, ve ztížení společenského uplatnění a v duševních útrapách vycházejících z popsané tragické události, které řeší § 2959 o. z., a shodně s žalobkyní a) má za to, že „k úhradě způsobené škody“ je zcela nepochybně povinna žalovaná, přičemž ve své žalobě uvádí tytéž argumenty jako žalobkyně a). Řízení o této žalobě bylo u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod sp. zn. 8 C 106/2018. 3. Žalobce c) se žalobou podanou u Okresního soudu v Hradci Králové dne 1. 11. 2017 domáhal, aby mu žalovaná zaplatila peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti a za ztížení společenského uplatnění a náhradu plně vyvažující jeho duševní útrapy v celkové výši 2 422 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 1. 11. 2017 do zaplacení. Žalobce c) je bratrem policisty M. D., zemřelého při výkonu služby dne 29. 12. 2014. V žalobě uvedl shodné argumenty jako žalobkyně a) a žalobce b) a blíže specifikoval nemajetkovou újmu (újmu na duševním zdraví, vytrpěnou bolest, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy), kterou v důsledku tragického úmrtí bratra utrpěl a jejíhož odčinění se po žalované domáhá. Řízení o žalobě žalobce c) bylo u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod sp. zn. 18 C 194/2017. 4. Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 18. 8. 2017, č. j. 20 C 245/2017-49, rozhodl, že se řízení o žalobě žalobkyně a) zastavuje, že „po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k vyřízení ČR – Krajskému ředitelství policie Královéhradeckého kraje“ a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. Zákon č. 361/2003 Sb. pak upravuje náhrady poskytované po úmrtí příslušníka v rámci poměrně komplexní úpravy odpovědnosti bezpečnostního sboru za škodu (§ 98–111 zákona č. 361/2003 Sb.), přičemž je dána i pravomoc služebního funkcionáře vydat rozhodnutí o odškodnění pozůstalých (jakožto o právech nebo povinnostech účastníků v řízení „ve věcech služebního poměru“) podle § 170 zákona č. 361/2003 Sb. Takovýmto účastníkem je totiž podle § 169 zákona č. 361/2003 Sb. I pozůstalý po příslušníkovi. Soud prvního stupně proto řízení podle § 103 a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil, jelikož není dána pravomoc soudu v této věci rozhodnout. 5. K odvolání žalobkyně a) Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 9. 2017, č. j. 19 Co 263/2017-57, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud poukázal na to, že zákon č. 361/2003 Sb. pravomoc rozhodovat v řízení ve věcech služebního poměru svěřuje služebním funkcionářům uvedeným v § 2 tohoto zákona, kterými však není Česká republika, ani krajské ředitelství policie, nýbrž výlučně osoby fyzické (§ 2 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb.), a že tedy již jen proto rozhodnutí soudu prvního stupně v části, v níž určuje, kterému orgánu bude věc postoupena, není správné. Odvolací soud dále uvedl, že § 106 zákona č. 361/2003 Sb. zakládá nároky pozůstalých osob v případě úmr