21 Cdo 3535/2017 – Nejvyšší soud

21 Cdo 3535/2017-416 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně R. N., zastoupené Mgr. Ing. Danielem Keprtou, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Dlouhá č. 53/6, proti žalovanému Statutárnímu městu Ostrava se sídlem magistrátu v Ostravě – Moravské Ostravě, Prokešovo náměstí č. 1803/8, IČO 00845451, zastoupenému Mgr. Janou Wranikovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Slezské Ostravě, Občanská č. 1115/16, o neplatnost odvolání z funkce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 67/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2017 č. j. 16 Co 189/2015-357, opravenému usnesením ze dne 31. května 2017 č. j. 16 Co 189/2015-399, takto: Rozsudek krajského soudu a usnesení krajského soudu ze dne 31. května 2017 č. j. 16 Co 189/2015-399 se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Dopisem ze dne 23. 3. 2011, který byl žalobkyni doručen dne 24. 3. 2011, žalovaný sdělil žalobkyni, že ji v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a s ustanovením § 140 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, se souhlasem tajemníka Magistrátu města Ostravy B. G. odvolává z funkce tajemnice Úřadu městského obvodu R. a B. a že výkon její funkce na základě tohoto odvolání končí dnem následujícím po jeho doručení. Žalovaný v tomto dopisu uvedl, že důvodem odvolání žalobkyně z funkce „je několik méně závažných porušení zákonem stanovených povinností specifikovaných níže v době posledních 6 měsíců:“; za touto větou následoval výčet jednotlivých porušení povinností žalobkyní strukturovaný do bodů 1 až 6, přičemž body 1 až 5 obsahovaly popis (specifikaci) jednotlivých porušení povinností žalobkyní a bod 6 obsahoval nadpis „Ostatní porušování povinností:“, za kterým následoval výčet dalších porušení povinností žalobkyní strukturovaný do písmen a) až l). V bodě 6 písm. b) tohoto dopisu žalovaný žalobkyni vytýká „umožnění práce na Úřadu městského obvodu R. a B. bez jakékoliv dohody či pracovní smlouvy na odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu R. a B. (P. J., práce v období 15. 11. 2010 až 1. 12. 2010)“, v bodě 6 písm. e) žalovaný žalobkyni vytýká neexistenci řádného plánu vzdělávání úředníků (§ 17 odst. 5 zákona o úřednících) a skutečnost, že žalobkyní zpracované „plány“ jsou „zpracovány do minulosti, tedy kdy a co jednotliví úředníci již absolvovali, nikoli do následujícího období 3 let v souladu se zákonem o úřednících“, a v bodě 6 písm. l) žalovaný žalobkyni vytýká, že dne 18. 3. 2011 ve 13:15 hodin v době své pracovní neschopnosti navštívila Úřad městského obvodu R. a B. a po zjištění, že má změněno přístupové heslo k počítači („login bart19“) ve své kanceláři, si vyžádala nové přístupové heslo od T. F., která žalobkyni předala zapečetěnou obálku se změněným přístupovým heslem pro „l.“, a na implicitně nastavené tiskárně HP Laser Jet 1320 tiskla dokumenty nesouvisející s výkonem práce v rozsahu 112 stran (45,7 MB) v anglickém jazyce s názvem „The Mystery Method“ a v tiskárně z důvodu vyčerpání toneru „čekal v tiskové frontě další soubor ve formátu *.pdf v rozsahu 31,6 MB“. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 23. 5. 2011 domáhala, aby bylo určeno, že uvedené odvolání z funkce je neplatné. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že jednotlivá „domnělá“ porušení zákonné povinnosti se jednak nezakládají na pravdě, nejsou objektivně podložena a jsou jí vytýkány postupy a rozhodnutí, která byla plně v kompetenci tajemnice, a jednak je takovéto vymezení vágní a ve většině případů zcela nekonkrétní, vyjádřeno odkazy pouze obecného charakteru, jež nevyjadřují obligatorní porušení zákonem stanovené povinnosti a nemohou být naplněním důvodu pro zákonné odvolání z funkce vedoucího úřadu. K bodu 6 písm. b) odvolání z funkce žalobkyně blíže uvedla, že nová zaměstnankyně P. J., započala výkon své pracovní činnosti až po uzavření dohody o pracovní činnosti dne 1. 12. 2010 a že do té doby docházela na odbor sociálních věcí pro odborné konzultace před vlastním zahájením výkonu pracovní činnosti. K bodu 6 písm. e) odvolání z funkce uvedla, že rozhodování o plánech vzdělávání probíhalo podle pověření vydaného tajemníkem Magistrátu města Ostravy, že plány vzdělávání byly zpracovávány podle vzoru Magistrátu města Ostravy v souladu se zákonem, že typový plán vzdělávání ani jeho forma není závazně určena a že vzdělávání zaměstnanců probíhalo v zákonném rozsahu. K bodu 6 písm. l) odvolání z funkce žalobkyně uvedla, že přístupová hesla ke svému počítači si vyžádala, protože zjistila, že z neznámého důvodu byla změněna ještě v době trvání její funkce, že v této souvislosti se nedopustila žádného porušení zákonné povinnosti, což ostatně z odůvodnění odvolání z funkce nevyplývá, že žádné konkrétní porušení zákonné povinnosti nebylo žalovanou označeno a že nic netiskla („rozhodně žádné anglické texty“). Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 4. 2015 č. j. 85 C 67/2011-226 žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 65 840 Kč k rukám advokáta Mgr. Ing. Daniela Keprty. Poté, co shledal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, se zabýval jednotlivými body odvolání z funkce a dospěl k závěru, že toliko bod 6 písm. b) odvolání z funkce je důvodný, tedy že žalobkyně porušila zákonem stanovenou povinnost ve smyslu § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících, neboť s ohledem na skutečnost, že na odboru sociálních věcí se pracuje s citlivými údaji (rodná čísla, rodinné a majetkové poměry žadatelů), nelze připustit, aby se s těmito údaji seznamoval či byl přítomen projednávání žádostí někdo, kdo nemá uzavřenou pracovní smlouvu, resp. „aspoň nepodepsal povinnost mlčenlivosti“, a ani skutečnost, že byly problémy s uzavřením dohody o pracovní činnosti, žalobkyni jako vedoucího zaměstnance nezbavovala povinnosti „sepsání povinnosti mlčenlivosti“ s P. J..; naopak právě proto, že byla informována o problémech s uzavřením dohody o pracovní činnosti, s ní měla „sepsat povinnost mlčenlivosti“, neboť uzavřená dohoda o pracovní činnosti včetně doložky mlčenlivosti se na ni vztahovala až od 1. 12. 2010. Ostatní „body“ odvolání z funkce soud prvního stupně „nepovažuje za důvodné“. K bodu 6 písm. e) odvolání z funkce soud prvního stupně uvedl, že byť plány vzdělávání nejsou zcela zpracovány, jak by měly být (v porovnání s jinými obvody Statutárního města Ostravy), tak nelze přehlédnout, že stejně je zpracován plán vzdělávání samotné žalobkyně, který má zpracovávat starosta městského obvodu R. a B., takže za této situace se nemůže jednat o porušení zákonem stanovené povinnosti ve smyslu § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících žalobkyní. K bodu 6 písm. l) odvolání z funkce soud prvního stupně konstatoval, že nebylo prokázáno, že by se žalobkyně vytýkaného jednání dopustila. Protože soud prvního stupně považoval za „důvodný“ pouze bod 6 písm. b) odvolání z funkce, dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka „dopuštění se nejméně dvou méně závažných porušení zákonem stanovených povinností v době posledních 6 měsíců“ stanovená v § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 2. 2017 č. j. 16 Co 189/2015-357, opraveným usnesením ze dne 31. 5. 2017 č. j. 16 Co 189/2015-399, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a uložil žalovanému, aby zaplatil na náhradě nákladů odvolacího řízení žalobkyni 25 591,50 Kč k rukám advokáta Mgr. Ing. Daniela Keprty a České republice „na účet Okresního soudu v Ostravě“ 536 Kč. Poté, co zopakoval dokazování ve vztahu k bodům 1, 5, 6 písm. b) a 6 písm. l) odvolání z funkce a co doplnil dokazování výslechem svědkyně P. J., odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně se nedopustila jednání uvedeného v bodě 6 písm. b) odvolání z funkce, neboť kromě účasti P. J. na školení řidičů dne 12. 11. 2010, kterou nelze považovat za protiprávní výkon „černé“ práce a kterou ani nemohlo dojít k porušení zákona na ochranu osobních údajů, nebylo prokázáno, že by P. J. v období od 15. 11. 2010 do 1. 12. 2010 vykonávala práci na odboru sociálních věcí. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že v případě jednání vytýkaného žalobkyni v bodě 6 písm. e) odvolání z funkce se nejednalo o zaviněné porušení zákonem stanovených povinností; odvolací soud sice dovodil, že žalobkyně „nepochybně“ při vyhotovování plánů vzdělávání podřízených zaměstnanců nepostupovala v souladu s ustanovením § 17 odst. 5 zákona o úřednících (podle nějž plán vzdělávání obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let), neboť je zpracovávala vesměs jako p