21 Cdo 3558/2010 — Nejvyšší soud

21 Cdo 3558/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 10. 2011 Spisová značka:21 Cdo 3558/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.3558.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Náhrada za ztrátu na výdělku Nemoc z povolání Dotčené předpisy:§ 190 odst. 3 předpisu č. 65/1965Sb. ve znění do 31.12.2006 § 195 odst. 1 předpisu č. 65/1965Sb. ve znění do 31.12.2006 § 17 odst. 4 předpisu č. 1/1992Sb. ve znění do 31.12.2006 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 10. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 3558/2010 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně N. P., zastoupené JUDr. Janou Staňkovou, advokátkou se sídlem v Chrudimi, Štěpánkova č. 83, proti žalované EVONA a.s. se sídlem v Chrudimi, Rooseveltova č. 46, IČO 46509071, zastoupené JUDr. Tomášem Plavcem, advokátem se sídlem v Chrudimi, Rooseveltova č. 335, o odškodnění nemoci z povolání, za účasti Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group se sídlem v Praze 1, Templová č. 747, IČ 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 54/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. ledna 2010 č.j. 18 Co 146/2009-378, takto: I. Dovolání žalobkyně proti rozsudku krajského soudu v části, v níž byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že byla zamítnuta žaloba o zaplacení 395.740,- Kč s úroky z prodlení a o placení „renty“ ve výši 4.980,- Kč měsíčně, „počínaje listopadem 2008“, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 31.080,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Tomáše Plavce, advokáta se sídlem v Chrudimi, Rooseveltova č. 335. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná na odškodnění nemoci z povolání nahradila (kromě ztížení společenského uplatnění ve výši 21.000,- Kč) ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (od 11.2.2000 do 1.3.2001) ve výši 16.734,40 Kč a ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která jí vzniká od 2.3.2001; po několikeré změně žaloby provedené se souhlasem soudu prvního stupně nakonec požadovala náhradu ušlého výdělku až do 31.10.2008 v celkové výši 417.515,- Kč s 8% úroky z prodlení „od vyhlášení rozsudku“ do zaplacení a od 1.11.2008 placení pravidelného měsíčního peněžitého důchodu ve výši 4.980,- Kč. Žalobu odůvodnila tím, že u žalované pracovala od 4.6.1990 jako dělnice v textilní výrobě a že v průběhu pracovního poměru dne 12.8.1999 u ní byla zjištěna nemoc z povolání - astma bronchiale způsobená přecitlivělostí na polyamidové vlákno. V souvislosti s nemocí z povolání byla žalobkyně od 11.2.2000 do 1.3.2001 v pracovní neschopnosti, po jejím skončení ke dni 1.3.2001 byl pracovní poměr účastníků rozvázán dohodou „z důvodu nemoci z povolání“ a od 24.11.2003 byl žalobkyni pro následky nemoci z povolání přiznán částečný invalidní důchod. Žalovaná, která uznala svoji odpovědnost za škodu z nemoci z povolání, poskytla žalobkyni odškodnění ztížení společenského uplatnění i ušlého výdělku. Na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vyplatila žalobkyni pouze 21.617,- Kč „hrubého“, tedy o 16.734,- Kč méně, než by spolu s vyplacenými nemocenskými dávkami „činila hrubá mzda žalobkyně“ za uvedené období, a při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pak žalovaná započítává „k tíži žalobkyně“ jako výdělek dosahovaný po zjištění nemoci z povolání minimální mzdu, s čímž žalobkyně „nesouhlasí“, neboť podle jejího názoru by na ni nemělo být „přenášeno riziko její nemoci z povolání spočívající v tom, že je nezaměstnaná“, jestliže „od skončení pracovního poměru u žalované nemůže právě z důvodu nemoci z povolání sehnat zaměstnání“. Po žalované proto požadovala odpovídající doplatky a na ztížení společenského uplatnění vedle již zaplacených 21.000,- Kč (za 700 bodů podle znaleckého posudku) „dalších 21.000,- Kč“. Okresní soud v Chrudimi rozsudkem ze dne 31.10.2008 č.j. 3 C 54/2002-291 (ve znění opravného usnesení ze dne 13.1.2009 č.j. 3 C 54/2002-300) žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila 438.515,- Kč s 8% úroky z prodlení od 31.10.2008 do zaplacení, a aby žalobkyni platila „rentu 4.980,- Kč měsíčně počínaje měsícem listopadem 2008“, zamítl žalobu ohledně částky 16.734,- Kč a úroků z prodlení ve výši 8% z této částky od 28.2.2002 do zaplacení a z částky 21.000,- Kč od 28.2.2002 do 30.10.2008, zastavil řízení ohledně úroků z prodlení ve výši 8% z částky 417.515,- Kč do 28.2.2002 do 30.10.2008, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, že advokátce JUDr. Janě Staňkové „se přiznává odměna za zastupování žalobkyně ve výši 31.921,75 Kč, která jí bude proplacena z rozpočtových prostředků soudu“, a že žalovaná je povinna „nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi“ na nákladech řízení 72.255,35 Kč a soudním poplatku 29.500,- Kč. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná, která podle ustanovení § 190 odst. 3 zák. práce odpovídá žalobkyni za škodu způsobenou nemocí z povolání, zaplatila žalobkyni na náhradě za ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti již „celou částku“, kterou podle znaleckého posudku JUDr. Šauera ze dne 29.4.2008 měla žalobkyni z tohoto titulu zaplatit, a proto „soud v této části shledal žalobu jako nedůvodnou“. Ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti „se soud ztotožňuje s výpočty i závěrem znalce ohledně průměrného výdělku žalobkyně před vznikem škody“; „pokud se však týká výpočtu samotného, je soud toho názoru, že v tomto případě nebude možno s odůvodněním, že nedostatek pracovních míst na trhu práce nemůže jít k tíži žalované, odečítat od vypočtené ztráty na výdělku předpokládaný výdělek, tedy minimální mzdu, a ode dne přiznání částečného invalidního důchodu 75% minimální mzdy“. Při posouzení této otázky soud vycházel ze znaleckého posudku Doc. MUDr. Dvořáčkové, CSc. ze dne 19.8.2004, ze kterého vyplývá, že žalobkyně onemocněla nemocí z povolání „velice závažnou, chronickou, prakticky nevyléčitelnou, v případě striktního nedodržení léčebného režimu i život ohrožující“, a že „zdravotní omezení žalobkyně v důsledku této nemoci ji prakticky vyřadilo z možnosti být zaměstnána“. Za tohoto stavu se „soud ztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že tato skutečnost naopak nemůže jít k její tíži“, a „z tohoto důvodu“ nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do 31.10.2008 „s přihlédnutím ke zjištěním ve znaleckém posudku v plném rozsahu přiznal“ a „ze stejných důvodů bylo žalobě vyhověno i v nároku na rentu“. Protože podle názoru soudu prvního stupně jsou v případě žalobkyně „dány podmínky pro navýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění o 100%“, „soud i v této části žalobě vyhověl“. K odvolání vedlejšího účastníka na straně žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 13.1.2010 č.j. 18 Co 146/2009-378 rozsudek soudu prvního stupně „ve výroku II.“ (jímž bylo vyhověno žalobě co do částky 417.515,- Kč s úroky z prodlení) potvrdil ohledně částky 21.775,- Kč s úroky z prodlení, a ohledně zbývající částky 395.740,- Kč s úroky z prodlení a „renty 4.980,- Kč měsíčně, počínaje listopadem 2008“ tento rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl; současně odmítl odvolání vedlejšího účastníka proti „výroku IV.“, vyslovil, že „výroky I., V., VI. a VIII nebyly odvoláním dotčeny“, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, že žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit „České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi“ soudní poplatek ve výši 1.710,- Kč a náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 2.299,- Kč, že „Česká republika nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení“, a že „ustanovené zástupkyni žalobkyně se přiznává odměna a hotové výdaje včetně DPH za odvolací řízení v částce 34.620,- Kč, která bude proplacena z účtu Okresního soudu v Chrudimi“. Odvolací soud „s přihlédnutím k již konstantní judikatuře“ se „neztotožnil“ se závěrem soudu prvního stupně o tom, že při výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v daném případě nelze od průměrného (valorizovaného) výdělku žalobkyně před vznikem škody odečíst minimální mzdu, respektive 75% minimální mzdy ode dne přiznání částečného invalidního důchodu. Odvolací soud „je toho názoru, že nemůže být k tíži zaměs