Co znamená „Minimální mzda“ podle zákona?
Stručná odpověď: Zaměstnavatel nesmí vyplatit zaměstnanci, na kterého se vztahuje minimální mzda, nižší odměnu, než je aktuální výše minimální mzdy.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 111 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 111 odkazuje 66 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 11. 3. 2026
- Týká se: zaměstnanec, ministerstvo, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin…“
- Částka nebo sazba (odst. 3): „…přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 111 zákoníku práce definuje minimální mzdu jako nejnižší přípustnou odměnu za práci pro zaměstnance, kteří nemají nárok na zaručený plat, a stanovuje, jak se tato mzda vypočítá a co se do ní nezapočítává.
V praxi
- Pokud mzda nebo odměna z dohody nedosáhne minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen doplatit rozdíl.
- Při výpočtu, zda zaměstnanec dosáhl minimální mzdy, se nezapočítávají příplatky za práci přesčas, ve svátek, v noci, ve ztíženém prostředí, za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví a za práci o víkendu.
- Minimální mzda se stanovuje jako měsíční a hodinová, přičemž její výše je odvozena od predikce průměrné hrubé mzdy a koeficientu zohledňujícího životní náklady a další ekonomické faktory.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 111
Sjednaná nebo zaměstnavatelem stanovená (určená) mzda proto nesmí být nižší než minimální mzda (srov. § 111 odst. 1 zák. práce).
Uzavřela, že stanoví-li se výdělek zaměstnance po pracovním úrazu podle průměrného výdělku (protože zaměstnanec přestal konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu), nesmí být tento „zafixovaný“ průměrný výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání nižší než minimální mzda (§ 111 zák. práce) stanovená pro příslušné období nařízením vlády, a že je třeba přihlížet k tzv. valorizaci průměrných výdělků, která se vztahuje nejen na průměrný výdělek před vznikem škody, ale i na „výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z …
Sjednaná nebo zaměstnavatelem stanovená nebo určená mzda však nesmí být nižší než minimální mzda (srov. § 111 odst. 1 zák. práce).
Co říká § 111 – Zákoník práce
§ 111 Minimální mzda
(1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli.
(2) Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance uvedeného v odstavci 1 minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou, které dosáhl v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije hodinová minimální mzda, nebo
b) k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.
(3) Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(4) Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
(5) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi minimální mzdou a zaručeným platem (§ 112), protože minimální mzda se vztahuje pouze na zaměstnance, kteří nemají právo na zaručený plat.
- Při výpočtu doplatku k minimální mzdě je nutné správně určit, zda se použije hodinová nebo měsíční minimální mzda, přičemž pokud není předem sjednáno jinak, použije se hodinová.
- U zaměstnanců s kratší týdenní pracovní dobou než 40 hodin se hodinová minimální mzda úměrně zvyšuje.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky