22 Cdo 1226/2025 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1226/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2025 Spisová značka:22 Cdo 1226/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:22.CDO.1226.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přerušení řízení Dotčené předpisy:§ 109 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1226/2025-169 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce hlavního města Prahy, se sídlem v Praze, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, zastoupeného Mgr. Daliborem Šlaufem, advokátem se sídlem v Praze, Spálená 97/29, proti žalované Prague Business Investment s.r.o., se sídlem v Praze, Jeremenkova 1021/70, IČO 04796985, zastoupené JUDr. Lucií Remrovou, advokátkou se sídlem v Praze, Jeremenkova 1021/70, o nahrazení projevu vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 33 C 135/2024, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2024, č. j. 29 Co 391/2024 -86, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2024, č. j. 29 Co 391/2024-86, se ruší a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se v řízení domáhá nahrazení projevu vůle žalované – uzavření kupní smlouvy ohledně stavby žalované postavené na pozemku žalobce. Žalobce tvrdí, že jako vlastník tohoto pozemku má zákonné předkupní právo ke stavbě žalované podle § 3056 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaná totiž ohledně stavby uzavřela dne 22. 12. 2023 kupní smlouvu o jejím prodeji s V. Dne 19. 3. 2024 byl podán návrh na vklad vlastnického práva V. do katastru nemovitostí; následně byl návrh vzat zpět a vkladové řízení dne 23. 4. 2024 zastaveno. Podle žalobce mu nebyla ze strany žalované učiněna nabídka na využití předkupního práva, čímž mu vzniklo právo domáhat se uzavření kupní smlouvy. 2. Žalobce podal návrh na přerušení řízení. V něm uvedl, že žalovaná stavbu nabyla ve veřejné dražbě, přičemž platnost této dražby je napadena v řízení vedeném Městským soudem v Brně pod sp. zn. 16 C 259/2023 (žalovaná i v tomto řízení vystupuje na straně žalované). 3. Obvodní soud pro Prahu 8 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 29. 8. 2024, č. j. 33 C 135/2024-70, řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 16 C 259/2023 (výrok I). Dále zamítl návrh žalobce na přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí o návrhu společnosti OPZ Plus, a.s., na vynětí stavby z majetkové podstaty podaném v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 99 INS 11900/2018 (výrok II). 4. Podle soudu prvního stupně má žalobce možnost domáhat se práva retraktu po žalované. Za této situace pak jako významné spatřoval, zda je žalovaná skutečnou vlastnicí stavby, tj. zda ji nabyla na základě platné dražby, neboť to má význam pro posouzení důvodnosti žaloby. Soud proto dospěl k závěru, že v řízení vedeném u Městského soudu v Brně je řešena otázka, která má nejen význam pro výsledek tohoto řízení, ale dokonce ji ani není oprávněn řešit, neboť platnost veřejné dražby nelze posuzovat jako otázku předběžnou. Uzavřel, že je dán důvod pro přerušení řízení jak podle § 109 odst. 1 písm. b), tak podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), přičemž se přednostně uplatní obligatorní přerušení podle prvního zákonného ustanovení. 5. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalované usnesením ze dne 11. 11. 2024, č. j. 29 Co 391/2024-86, usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že se řízení nepřerušuje. 6. Odvolací soud uvedl, že v tomto řízení nemůže být platnost dražby přezkoumána ani jako předběžná otázka, proto nemůže být úspěšně zpochybněn ani výsledek dražby. V řízení, pro které soud prvního stupně napadeným usnesením své řízení přerušil, se proto neřeší otázka významná pro rozhodnutí v této věci. Vzhledem k těmto skutečnostem proto citované probíhající řízení před Městským soudem v Brně není důvodem pro vyčkání na jeho rozhodnutí. Na jeho výsledku sice závisí pasivní legitimace žalované v tomto řízení, to však platí jen za situace, že tamní řízení skončí dříve vyhověním bývalému vlastníku. 7. Žalobce proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání. Kromě shrnutí průběhu řízení rozebral důvodnost podané žaloby z meritorního hlediska. Dále uvedl, že napadené usnesení podle něj závisí na vyřešení otázky posuzování podmínek, za nichž se řízení přeruší. Odvolací soud se při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a věc nesprávně právně posoudil. Odkázal na judikaturu týkající se aplikace § 109 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) o. s. ř. (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3197/2016, 22 Cdo 1868/2014). Odvolací soud podle něj bez bližšího odůvodnění uvedl, že se v řízení před Městským soudem v Brně neřeší otázka, která by měla význam pro rozhodnutí v této věci. Na druhou stranu však uvedl, že na výsledku řízení o neplatnosti dražby závisí pasivní legitimace žalovaného v probíhajícím řízení. To má však platit pouze tehdy, že tamní řízení skončí dříve vyhověním bývalému vlastníkovi. Odvolací soud si podle žalobce činí předběžně sám názor na platnost dražby. Podle rozhodovací praxe je navíc veřejná dražba neplatná jen, vysloví-li to soud; nelze ji posuzovat jako předběžnou otázku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 953/2014, 29 Cdo 3703/2021). Závěry odvolacího soudu o tom, že zákonné důvody přerušení řízení dány nejsou, proto nemohou obstát. Navrhl, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje, příp. aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. 8. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že dovolání považuje za nepřípustné a nedůvodné; mělo by být odmítnuto, příp. zamítnuto. Dále reagovala na část dovolání, v níž se žalobce vyjádřil k meritornímu posouzení věci. 9. Žalobce v replice vyjádřil nesouhlas s náhledem žalované na meritorní posouzení věci. 10. Dovolání je přípustné a zároveň i důvodné. 11. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 12. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (§ 242 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). 13. Žalobce v dovolání namítal nesprávné posouzení důvodů pro přerušení tohoto řízení. 14. Tato námitka zakládá přípustnost dovolání, neboť se odvolací soud odchýlil od odkazované rozhodovací praxe dovolacího soudu; zároveň je i důvodná. 15. V usnesení ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3197/2016, Nejvyšší soud uvedl, že závisí-li rozhodnutí na řešení předběžné otázky, je soud povinen řízení podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přerušit, jestliže jde o takovou otázku, kterou není oprávněn sám řešit. Jedná se zejména o otázku, zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, a kdo je spáchal, jakož i o otázky osobního stavu (§ 135 o. s. ř.). K přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přistoupí soud v zájmu hospodárnosti tehdy, jestliže probíhá jiné řízení nebo jestliže dal podnět k zahájení jiného řízení, v němž je řešena (má být řešena) otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o. s. ř.). 16. Veřejná dobrovolná dražba je – jak dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) – neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanove