22 Cdo 1454/2024 — Nejvyšší soud

22 Cdo 1454/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 6. 2024 Spisová značka:22 Cdo 1454/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:22.CDO.1454.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vypořádání SJM Dotčené předpisy:§ 144 obč. zák. ve znění od 01.08.1998 do 31.12.2013 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:24. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 1454/2024-399 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně I. F., zastoupené JUDr. Františkem Siegelem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Bělehradská 1094/4, proti žalovanému P. F., zastoupenému Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem se sídlem v Domažlicích, náměstí Míru 40, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 33 C 22/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 2. 2024, č. j. 10 Co 31/2024-367, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 2. 2024, č. j. 10 Co 31/2024-367, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 24 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám JUDr. Františka Siegela. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Sokolově (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 5. 2023, č. j. 33 C 22/2021-278, z věcí, které měli účastníci ve společném jmění manželů (dále i „SJM“), přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně ve výroku I specifikovanou bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, finanční prostředky ve výši 7 565,80 Kč na konkrétním bankovním účtu vedeném na jméno žalobkyně u Komerční banky a.s. (výrok II), žalovanému přikázal finanční prostředky ve výši 41 473 Kč vedené na jméno žalovaného u Komerční banky a.s. (výrok III), žalovanému uložil povinnost vyplatit žalobkyni do 3 měsíců od právní moci rozsudku vypořádací podíl ve výši 1 601 953,60 Kč (výrok IV) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V). 2. Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 29. 2. 2024, č. j. 10 Co 31/2024-367, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II). 3. Odvolací soud dospěl shodně jako soud prvního stupně k závěru, že kromě bytové jednotky a zůstatků na bankovních účtech nabyli účastníci do SJM rovněž nemovitosti v katastrálním území XY v hodnotě 4 410 000 Kč. Žalovaný za trvání manželství tyto nemovitosti daroval své matce, avšak bez souhlasu žalobkyně, která se včas a řádně dovolala relativní neplatnosti takového převodu. Odvolací soud se také ztotožnil s úvahou soudu prvního stupně, že uvedené nemovitosti nelze vypořádat, neboť jako jejich vlastník byla v době zániku SJM zapsána v katastru nemovitostí třetí osoba (matka žalovaného) a rozhodnutí o jejich vypořádání by se právní sféry třetí osoby nemohlo dotknout a nemohlo by vyvolat ani příslušnou změnu zápisu v katastru nemovitostí. Nakládání s nemovitostmi v SJM bez souhlasu žalobkyně proto zohlednil jen tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni polovinu obvyklé ceny takových nemovitostí, tedy polovinu hodnoty „vyvedeného majetku“. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dále i „dovolatel“) včasné dovolání. 5. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že odvolací soud posoudil (shodně se soudem prvního stupně) „jinak, než jsou řešeny v judikatuře dovolacího soudu“, následující právní otázky: 1) Je přípustné, aby v rozporu s principem materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí soud v řízení o vypořádání SJM posoudil jako předběžnou otázku vlastnictví nemovitostí za situace, kdy zápis v katastru nemovitostí nesvědčí o tom, že předmětná nemovitost je součástí SJM? 2) Je přípustné, aby soud, a to v rozporu s principem materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí, nerespektoval tento zápis a na základě posouzení předběžné otázky vyhodnotil, že posuzované nemovitosti jsou součástí SJM, a to v rozporu se stávajícím i předchozím zápisem v katastru nemovitostí? 6. Má za to, že nejsou-li nemovitosti zapsány jako součást zaniklého SJM, soud nemůže řešit majetkový režim jako předběžnou otázku v řízení o vypořádání SJM, neboť taková otázka je řešitelná jen v samostatném řízení, které by měla iniciovat žalobkyně a namítat v něm (a prokazovat) nesprávnost zápisu v katastru nemovitostí, který jí nesvědčí (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 328/2018, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, sp. zn. 22 Cdo 3234/2018. sp. zn. 22 Cdo 506/2008 a sp. zn. 24 Cdo 538/2019). S odkazem na § 984 odst. 1 věta první a § 985 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) zdůrazňuje také princip materiální publicity a uvádí, že v letech 2007 až 2017 byl v katastru nemovitostí uveden jako vlastník dotčených nemovitostí, které následně v dobré víře daroval své matce. Zahrnutím nemovitostí do vypořádání SJM tak nebyl zápis v katastru nemovitostí respektován. 7. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a případně i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Navrhuje dále odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. 8. Žalobkyně navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl, neboť odvolací soud rozhodl v souladu s judikaturou dovolacího soudu. Žalovaným citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na tuto věc vůbec nedopadají, materiální publicitu upravenou v § 985 odst. 2 o. z. žalovaný interpretuje zcela chybně, neboť zásadu materiální publicity nelze aplikovat při vypořádání zaniklého SJM (odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3070/2021). Dodává, že důsledky nakládání se společným majetkem v rozporu s § 145 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“) musí jít k tíži toho z manželů, který s majetkem takto nakládal. Důkazní břemeno ve sporu o určení, že věc je součástí SJM, tíží při nabytí věci za trvání manželství toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do SJM. III. Přípustnost dovolání 9. Dovolání není přípustné. 10. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 11. Dovolací soud v prvé řadě podotýká, že uplatněným dovolacím důvodem je vázán (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), mohl se tedy zabývat pouze těmi námitkami, které dovolatel uplatnil v dovolání, jak je uvedeno níže. 12. Z obsahu dovolání lze dovodit, že dovolatel považuje dovolání za přípustné, neboť odvolací soud vyřešil právní otázky, které dovolatel formuluje, v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, konkrétně s rozhodnutími, která dovolatel označuje. K možnosti posoudit, zda nemovitost je součástí SJM, jako předběžnou otázku v řízení o vypořádání SJM 13. Nejvyšší soud v rozsudcích ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3234/2018, a ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. 24 Cdo 538/2019 (dostupných, stejně jako dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz), na které dovolatel odkazuje, dospěl k závěru, že poté, co byl plně zaveden princip materiální publicity zápisů do veřejných seznamů, je dán naléhavý právní zájem na určení, že nemovitost (vedená v katastru nemovitostí jako výlučné vlastnictví jen jednoho z manželů) je v zaniklém, avšak dosud nevypořádaném SJM. V rozsudku ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, Nejvyšší soud dodal, že právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2008, týkající se pominutí naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví nemovitosti v zaniklém, avšak doposud nevypořádaném SJM účastníků, lze-li spornou otázku společného vlastnictví řešit jako otázku předběžnou v rámci řízení o vypořádání SJM, již není pro nemovitosti evidované v katastru nemovitostí použitelný. 14. Možnost domoci se určení, že nemovitost je součástí SJM, samostatnou žalobou, však nebrání tomu, aby bylo jako předběžná otázka v řízení o vypořádání SJM posouzeno, zda nemovitost navržená k vypořádání jako součást SJM skutečně SJM účastníků tvoří. I v poměrech úpravy zákona č