22 Cdo 3248/2023 — Nejvyšší soud

22 Cdo 3248/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 8. 2024 Spisová značka:22 Cdo 3248/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:22.CDO.3248.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Předkupní právo Vlastnictví Předkupník, koupěchtivý (o. z.) Dotčené předpisy:§ 3056 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.01.2014 § 1124 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 01.07.2020 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:24. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 3248/2023-118 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce P. S., zastoupeného Mgr. Petrem Sigmundem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, proti žalovanému Z. Č., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Tenkrátem, advokátem se sídlem v Berouně, Havlíčkova 132, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 6 C 83/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2023, č. j. 22 Co 95/2023-91, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2023, č. j. 22 Co 95/2023-91, a rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 10. 11. 2022, č. j. 6 C 83/2022-58, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Berouně k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Berouně (dále také jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 10. 11. 2022, č. j. 6 C 83/2022-58, zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, na základě které dojde k převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši 1/10 na pozemku parc. č. XY v k. ú. XY za kupní cenu 1 000 Kč a která je blíže specifikována ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně. Dále rozhodl o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II). 2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem stavby, rozestavěné budovy, která se nachází na pozemku parc. č. XY. Žalovaný nabyl vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. 1/10 na tomto pozemku na základě kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2021, resp. 27. 7. 2021. 3. Žalobce, jakožto vlastník stavby nacházející se na pozemku parc. č. XY, má za to, že s ohledem na uzavření kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2021 a následný převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na tomto pozemku bylo porušeno jeho zákonné předkupní právo zakotvené v § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Proto se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít příslušnou kupní smlouvu. 4. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu na pozemku parc. č. XY nenáleží. Uvedl, že i v případě nabytí spoluvlastnického podílu na pozemku ze strany žalobce by nedošlo ke sjednocení vlastnického režimu stavby a pozemku (neboť žalovanému a třetí osobě náleží vlastnické právo k dalším spoluvlastnickým podílům na tomto pozemku). Tudíž by ani nedošlo k naplnění superficiální zásady vyjádřené v příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Odkázal rovněž na závěry přijaté v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2979/2018. Proto žalobu na nahrazení projevu vůle zamítl. 5. Krajský soud v Praze (dále jen jako „odvolací soud“) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 6. 6. 2023, č. j. 22 Co 95/2023-91, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 6. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i jeho právním posouzením věci. II. Dovolání a vyjádření k němu 7. Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Jeho přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a uplatňuje v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že mu nenáleží jakožto vlastníku stavby předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti 1/10 na pozemku parc. č. XY. Podle dovolatele má být dovolacím soudem již vyřešená právní otázka (neexistence předkupního práva ve smyslu § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za předpokladu, že je předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené a jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby by nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby) posouzena jinak oproti ustálené rozhodovací praxi vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2979/2018. 8. Podle dovolatele je nutné zohlednit, že na základě zákona č. 163/2020 Sb. došlo s účinností od 1. 7. 2020 k novelizaci § 1124 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a tedy k omezení rozsahu předkupního práva spoluvlastníků při převodu spoluvlastnického podílu na věci. V takovém případě odpadá „konkurence“ dříve existujících zákonných předkupních práv (vzájemného předkupního práva vlastníka stavby a vlastníka pozemku se zákonným předkupním právem spoluvlastníků k převáděnému spoluvlastnickému podílu na věci). Proto by mělo být dáno předkupní právo ve smyslu § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, i za předpokladu, že je předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené a nabytí spoluvlastnického podílu vlastníkem pozemku či stavby by nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby. 9. Navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil rozsudek odvolacího soudu a rozhodl o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem v dovolání specifikovanou kupní smlouvu, případně rozsudek odvolacího soudu, eventuálně i soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil příslušnému soudu k dalšímu řízení. 10. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. III. Přípustnost dovolání 11. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 12. Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na řešení právní otázky existence předkupního práva ve smyslu § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za předpokladu, že předmětem převodu je spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené, jehož nabytí vlastníkem pozemku či stavby by nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby s tím, že smlouva, jejímž předmětem je převod vlastnictví ke příslušnému spoluvlastnickému podílu, byla uzavřena k 1. 7. 2020, případně později [tedy otázka existence shora specifikovaného předkupního práva za předpokladu, že skutečnosti rozhodné pro dospělost tohoto předkupního práva - povinnosti prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, která dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým (k tomu srovnej § 2143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) - nastaly k 1. 7. 2020, kdy nabyl účinnosti zákon č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, případně později (na základě této novelizace zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, došlo k omezení rozsahu předkupního práva spoluvlastníků zakotveného v § 1124 a § 1125 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020)]. 13. Tato právní otázka nebyla doposud v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena. Proto je dovolání žalobce podle § 237 o. s. ř. přípustné. IV. Důvodnost dovolání 14. Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba (§ 3054 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 15. Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží (§ 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014). 16. V případech zákonného předkupního práva (tedy i