Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na w…
22 Cdo 3552/2021
citace
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:23. 2. 2023
Spisová značka:22 Cdo 3552/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.3552.2021.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Imise
Dotčené předpisy:§ 1013 odst. 1 o. z.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:22. 3. 2023
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
22 Cdo 3552/2021-688
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců a) B. P., narozené XY, a b) O. P., narozeného XY, obou bytem v XY, zastoupených Mgr. Alexejem Štěrbou, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, proti žalovanému městu Chlumci nad Cidlinou, se sídlem v Chlumci nad Cidlinou, Klicperovo náměstí 64, IČO: 00268861, zastoupenému Mgr. Lukášem Rothanzlem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Teplého 2786, o zdržení se rušení výkonu vlastnického práva imisemi, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 49/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. června 2021, č. j. 19 Co 81/2019-597, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. června 2021, č. j. 19 Co 81/2019-597, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. prosince 2018, č. j. 13 C 49/2017-369, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 12. 2018, č. j. 13 C 49/2017-369, uložil žalovanému povinnost zdržet se rušení výkonu vlastnického práva žalobců jakýmikoliv imisemi spadem listí, nažek a větví ze stromů javoru mléče nacházejících se na pozemku ve vlastnictví žalovaného – parc. č. XY, ostatní plocha, zeleň, o výměře 3 362 m2, v k. ú. a obci XY, na pozemek ve vlastnictví žalobců – parc. č. XY, zahrada, o výměře 1 126 m², v k. ú. a obci XY (výrok I). Dále rozhodl o nákladech řízení (výrok II) a znalečném (výrok III).
Soud prvního stupně vycházel ze zjištění, že žalobci jsou spoluvlastníky každý id. 1/2 pozemku parc. č. XY, zahrada, o výměře 1 126 m², v k. ú. a obci XY (dále jen „pozemek žalobců“) a žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. XY, ostatní plocha, zeleň, o výměře 3 362 m2, v k. ú. a obci XY (dále jen „pozemek žalovaného“); tyto pozemky spolu vzájemně sousedí. Na pozemku žalovaného v blízkosti hranice s pozemkem žalobců (ve vzdálenosti i méně než 3 metry od hranice pozemků) jsou velmi vzrostlé stromy javoru mléče, které jsou součástí aleje nacházející se na pozemku žalovaného, s tím, že v blízkosti hranice s pozemkem žalobců se jedná konkrétně o 3 stromy, jejichž koruny současně výrazně přesahují nad pozemek žalobců (v některých místech až 6 metrů za plot žalobců), v důsledku čehož na pozemek žalobců, a to konkrétně na okrasnou zahradu, bazén a do okapu zahradního domku i rodinného domu, padá z těchto stromů po většinu roku ve značném množství listí, nažky a větve, které jsou tak žalobci nuceni prakticky neustále odklízet, aby nedocházelo k zaplevelení zahrady z důvodu vysoké klíčivosti nažek, znečištění a následnému poškození filtrace bazénu a zanášení okapů, v důsledku čehož by mohlo dojít k zatečení dešťové vody a poškození fasády.
Soud prvního stupně vycházel rovněž ze skutečnosti, že s ohledem na dobrý zdravotní stav předmětných stromů a jejich ekologickou a estetickou funkci nebyly orgány veřejné moci shledány důvody pro jejich pokácení, a ani pro provedení radikálnějšího redukčního řezu, neboť redukce korun stromů takovým způsobem, který by mohl mít vliv na množství produkovaných imisí, není možná, aniž by současně nedošlo k zásadnímu oslabení stromů a narušení jejich stability, v důsledku čehož by hrozilo jejich pozdější odumření či dokonce vyvrácení; byl doporučen pouze zdravotní prořez, který však z hlediska merita sporu má na množství imisí vliv naprosto minimální. To ovšem nevylučuje možnost uložení povinnosti žalovaného zdržet se rušení výkonu vlastnického práva těmto imisemi.
Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování (zejména fotodokumentace, místní ohledání a znalecké posudky) nejprve hodnotil, jaké jsou v projednávané věci poměry v daném místě, a v návaznosti na to, jaká míra imisí spadem listí, nažek a větví je ještě přiměřená místním poměrům. Nevyloučil možnost vysázení stromů javoru mléče v obdobné zástavbě v blízkosti rodinných domů či zahrad jako je tomu v projednávané věci, nicméně zhodnotil, že tyto konkrétní stromy nacházející se na pozemku žalovaného svým vzrůstem významně vybočují z mezí přiměřených místním poměrům. Uvedl, že v oblasti husté zástavby rodinných domů, navíc v těsné blízkosti sousedních pozemků, není přípustné nechat vyrůstat stromy do takových rozměrů, kdy v důsledku velkého množství imisí (protože ke spadu listí, nažek, a případně větví na pozemek žalobců dochází s ohledem na velikost stromů a jejich přesah prakticky nepřetržitě) podstatným způsobem omezují užívání sousedních zahrad. Neodpovídá míře přiměřené poměrům, aby občané žijící v intravilánu obce nedaleko centra města v relativně nově vybudované čtvrti (na pozemku nacházejícím se dle územního plánu v části města určené pro bydlení v rodinných domech) byli nuceni po devět měsíců v roce prakticky každodenně odstraňovat ze svého pozemku takto velké množství listí, nažek či větví ze stromů nacházejících se na sousedním pozemku. Na základě rozsáhlého místního ohledání navíc v celé předmětné lokalitě (XY) nebylo zjištěno žádné obdobné místo, které by bylo množstvím imisí alespoň částečně srovnatelné s místem, jež je předmětem tohoto sporu. Ve městě se sice nacházejí i jiné velmi vzrostlé stromy přesahující rovněž na sousední pozemky, nicméně spad listí, nažek či větví nikde jinde není tak značného rozsahu jako v tomto případě. Množství imisí proto soud prvního stupně zhodnotil jako zcela nepřiměřené místním poměrům.
Následně se soud prvního stupně zabýval tím, zda v důsledku shora popsaných imisí ze stromů nacházejících se na pozemku žalovaného dochází k podstatnému omezování žalobců v obvyklém užívání jejich pozemku. Pozemek žalobců je veden v katastru nemovitostí a současně fakticky využíván jako zahrada u rodinného domu, přičemž ta část pozemku sousedící s pozemkem žalovaného, na němž jsou vysázeny předmětné stromy, má sloužit především jako klidová zóna; je zde vybudována okrasná zahrada, upravené záhony, je zde také umístěn bazén včetně filtračního systému a zahradní domek. Aby však žalobci mohli zahradu využívat pro odpočinek, jsou nuceni vzhledem k obrovskému množství spadu listí, nažek a větví ze stromů žalovaného tento spad v podstatě denně odklízet, což je v užívání pozemku podstatným způsobem omezuje. Soud prvního stupně vzal v potaz i to, že v době, kdy žalobci pozemek kupovali (v roce 2000), se již předmětné stromy na pozemku žalovaného nacházely (stromy byly vysázeny cca v 70. letech 20. století), nicméně v té době nedosahovaly současné výše. Uzavřel však, že žalobci důvodně předpokládali, že se žalovaný bude o stromy náležitě starat a v pravidelných intervalech bude např. provádět ořezy těchto stromů, a zejména že je nenechá přerůst natolik, že by spad z nich na sousední pozemky podstatným způsobem omezoval jejich užívání, a to i s ohledem na skutečnost, že se jedná o lokalitu určenou pro bydlení v rodinných domech.
Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že spad listí, nažek a větví z pozemku žalovaného představuje v daném případě obtěžování imisemi nad míru přiměřenou místním poměrům, a zároveň podstatně omezuje žalobce v jejich obvyklém užívání pozemku. Uložil proto žalovanému povinnost zdržet se působení jakýchkoliv imisí spadem listí, nažek a větví na pozemek žalobců.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. 6. 2021, č. j. 19 Co 81/2019-597, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III potvrdil ve znění výroku I, že žalovaný je povinen zdržet se rušení vlastnického práva žalobců spadem listí, nažek a větví ze stromů javoru mléče nacházejících se na pozemku žalovaného na sousední pozemek žalobců, a to nad míru přiměřenou poměrům (výrok I), ve výroku II o nákladech řízení před soudem prvního stupně změnil (výrok II) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III).
Odvolací soud v prvé řadě upravil formulaci výroku použitou soudem prvního stupně, který uložil žalovanému povinnost zdržet se „jakýchkoliv“ imisí spadem listí, nažek a větví, jelikož takové rozhodnutí by podle odvolacího soudu nemohlo být vykonatelné, neboť jediným možným řešením, jak by žalovaný mohl uložené povinnosti dostát, by bylo pokácení předmět
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.