22 Cdo 3658/2021 — Nejvyšší soud

22 Cdo 3658/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2022 Spisová značka:22 Cdo 3658/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.3658.2021.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Vlastnictví Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. čl. 1 § 1042 o. z. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:14. 9. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 22 Cdo 3658/2021-1025 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobců a) M. K., narozeného XY, a b) J. K., narozené XY, obou bytem XY, zastoupených Mgr. Pavlem Francem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 567, proti žalovaným 1) E. F., 2) J. F., oběma bytem XY, 3) Z. N., narozené XY, 4) R. N., narozenému XY, oběma bytem XY, 5) I. Z., narozenému XY, bytem XY, 6) P. H., narozené XY, bytem XY, 7) K. J., narozené XY, bytem XY, 8) J. J., narozenému XY, bytem XY, 9) J. S., narozené XY, 10) R. S., narozenému XY, oběma bytem XY, 11) M. L., bytem XY, 12) P. L., bytem XY, 13) J. V., narozené XY, a 14) J. V., narozenému XY, oba bytem XY, žalovaní 3) až 10), 13) a 14) zastoupeni JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova 2121/3, o vyklizení pozemků, zdržení se užívání pozemků a odstranění neoprávněných staveb, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 55 C 195/2010, o dovolání žalobců a žalovaných 3) až 10), 13) a 14) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2021, č. j. 15 Co 159/2020-917, takto: I. Dovolání žalobců se odmítá. II. Dovolání žalovaných 3) až 10), 13) a 14) se odmítá. Odůvodnění: Městský soud v Brně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. 1. 2020, č. j. 55 C 195/2010-792, zastavil řízení v části, ve které se žalobci domáhali, aby žalovaným 1) a 2) byla uložena povinnost společně a nerozdílně odstranit dřevěné oplocení s kovovou stojkou nacházející se na pozemku par. č. XY; a v části, ve které se žalobci a) a b) domáhali, aby žalovaným 1) a 3) byla uložena povinnost společně a nerozdílně odstranit z pozemku par. č. XY kovový sloup včetně šikmé vzpěry (výrok I). Zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali, aby žalovaným 1) a 2) byla uložena povinnost společně a nerozdílně vyklidit pozemek par. č. XY, a vykácet 1 ks ovocného stromu a 1 ks jehličnatého stromu na pozemku par. č. XY, (výroky II a III). Ve vztahu k žalovaným 3) a 4) soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali, aby těmto žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně vyklidit pozemek par. č. XY (výrok IV) a uložil těmto žalovaným povinnost společně a nerozdílně z pozemku par. č. XY odstranit pařeniště (včetně základů), betonový chodníček a oplocení blíže specifikované ve výrocích (výroky V až VII). Ve vztahu k žalovanému 5) soud prvního stupně žalobu zamítl v části, ve které se žalobci domáhali uložení povinnosti vyklidit pozemek par. č. XY a vykácet na tomto pozemku 6 ks stromů (výroky VIII a X) a uložil tomuto žalovanému povinnost odstranit betonový panel a oplocení blíže specifikované ve výrocích (výroky IX a XI). Ve vztahu k žalované 6) soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali, aby této žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemek par. č. XY a vykácet na tomto pozemku 1 ks stromu (výroky XII a XIV) a uložil této žalované povinnost odstranit zídku blíže specifikovanou ve výroku (výrok XIII). Ve vztahu k žalovaným 7) a 8) soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali, aby těmto žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně vyklidit pozemek par. č. XY a vykácet zde 1 ks jehličnatého stromu a 2 ks keřů (výroky XV a XVII) a uložil těmto žalovaným povinnost společně a nerozdílně odstranit zavlažovací zařízení, konstrukci basketbalového koše, hřiště, betonovou podezdívku s oplocením a oplocení blíže specifikované ve výrocích (výroky XVI, XVIII a XIX). Ve vztahu k žalovaným 9) a 10) soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali, aby těmto žalovaným byla povinnost společně a nerozdílně vyklidit pozemek par. č. XY a vykácet zde 10 ks stromů (výroky XX a XXII) a uložil těmto žalovaným povinnost společně a nerozdílně odstranit chodníček z pražců a oplocení blíže specifikované ve výrocích (výroky XXI a XXIII). Ve vztahu k žalovaným 11) a 12) soud prvního stupně zastavil řízení v části, ve které se žalobci domáhali, aby těmto žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně odstranit z pozemku par. č. XY chodníček z pražců a vykácet 10 ks stromů (výrok XXIV), dále zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali, aby těmto žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně vyklidit pozemek par. č. XY a odstranit zídku s oplocením (výroky XXV a XXVI). Ve vztahu k žalovaným 13) a 14) soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali, aby těmto žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně vyklidit pozemek par. č. XY (výrok XXVII) a uložil těmto žalovaným povinnost společně a nerozdílně odstranit chodníček ze zapuštěných pražců, zbytky betonové zídky a zbytky oplocení se třemi zbytky ocelových sloupků blíže specifikovaných ve výrocích (výroky XXVIII a XXIX). Výroky XXX až XXXIX rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Brně („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 23. 3. 2021, č. j. 15 Co 159/2020-917, výrokem I potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II až XXIX a výrokem II zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích XXX až XXXIX o nákladech řízení mezi účastníky nákladech státu a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení. Ve věci jde o toto: V 80. letech minulého století tehdejší vlastník – stát, jednající prostřednictvím národního výboru, zřídil žalovaným k předmětným pozemkům právo dočasného užívání; ti na pozemcích postavili drobné stavby a osázeli je trvalými porosty. V 90. letech byly pozemky vydány v restituci, a v roce 2007 se jejich vlastníky stali žalobci, kteří požadují, aby je žalovaní vyklidili, odstranili drobné stavby a porosty. Soudy žalobě vyhověly, pokud jde o stavby, které mají povahu samostatných věcí; ohledně odstranění porostů a vyklizení pozemků žalobu zamítly. Proti rozsudku odvolacího soudu podávají žalovaní 3) až 10), 13) a 14) („dále jen žalovaní“) i žalobci dovolání. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah obou dovolání i vyjádření žalobců k dovolání žalovaných jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§ 243f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - „o. s. ř.“) odkazuje. Dovolání nejsou přípustná. K dovolání žalobců: Právní otázky, na kterých má rozhodnutí odvolacího soudu podle názoru žalobců spočívat, jsou označeny kurzívou. Je možné domáhat se ochrany vlastnického práva k nemovité věci prostřednictvím žaloby na vyklizení pozemku v případě, že žalovaní pozemky užívají pasivně, resp. v situaci, kdy přetrvávají následky aktivního zásahu žalovaných, tj. že setrvale brání vlastníkovi v užívání pozemku vědomým ponecháváním svých věcí na jeho pozemku? Podle názoru žalobců jde o otázku, která v judikatuře dovolacího soudu nebyla dosud řešena. Její řešení se však z judikatury dovolacího soudu podává. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 1999, sp. zn. 22 Cdo 456/98, se uvádí: „Stavba jako nemovitost ve smyslu občanskoprávním (§ 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák“) není součástí pozemku a je věcí ve smyslu práva (§ 118 odst. 1 obč. zák.), jež může mít jiný právní osud než pozemek, na kterém je postavena. Takovou stavbou je podle nezpochybněného závěru odvolacího soudu i předmětný plot. Samostatnost, respektive oddělenost obou věcí, tj. pozemku a stavby, a oddělenost právních vztahů k nim vyvolala specifickou právní úpravu ochrany vlastnického práva odlišnou od obecné ochrany proti neoprávněným zásahům do vlastnického práva podle § 126 obč. zák. (§ 132 obč. zák. před novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb․). Tuto speciální úpravu představuje ustanovení § 135c obč. zák. (§ 221 obč. zák. před novelou provedenou zák. č. 509/1991 Sb.), které řeší případy neoprávněné stavby, tj. stavby zřízené stavebníkem na pozemku, jenž mu nepatří, aniž by k tomu měl právo. Speciální úpravě právních vztahů je třeba dát přednost před úpravou obecnou. Jestliže předmětný plot je stavbou ve smyslu občanského práva, pak žalobce nemohl dosáhnout odstranění této stavby žalovaným ze svého pozemku žalobou na vyklizení pozemku, odpovídající ochraně vlastnického práva ve smyslu § 126 obč. zák. Nároku, který má základ v ustanovení § 135c odst. 1 obč. zák., odpovídá žalobní návrh na odstranění stavby, neboť tak je formulováno toto us