23 Cdo 184/2019 — Nejvyšší soud

23 Cdo 184/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 12. 2019 Spisová značka:23 Cdo 184/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:23.CDO.184.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nekalá soutěž Dotčené předpisy:§ 1 odst. 1 předpisu č. 352/2001Sb. § 7 odst. 6 předpisu č. 352/2001Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 2. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 184/2019-800 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně WALMARK, a. s., se sídlem v Třinci, Oldřichovice 44, identifikační číslo osoby 00536016, zastoupené Mgr. Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalované Cemio Switzerland, s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, Veverkova 1343/1, identifikační číslo osoby 27944905, zastoupené Mgr. Vítem Kučerou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Květnici 850/20, o ochranu před nekalou soutěží, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 33 Cm 251/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2018, č. j. 3 Cmo 110/2017-719, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2018, č. j. 3 Cmo 110/2017-719, se v části prvního výroku, kterou byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2017, č. j. 33 Cm 251/2012-657, v rozsahu části výroku I. ohledně uložení povinnosti žalované zdržet se při uvádění na trh, označování a propagaci přípravku Cemio Kamzík užití státních symbolů Švýcarské konfederace a užití bílého kříže v červeném poli, a v závislém druhém výroku o náhradě nákladů řízení zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 30. 1. 2017, č. j. 33 Cm 251/2012-657, uložil žalované povinnost zdržet se při uvádění na trh, označování a propagaci přípravku Cemio Kamzík užití státních symbolů Švýcarské konfederace, užití bílého kříže v červeném poli, užití označení „switzerland“ a „swiss“, užití označení „SWISS guaranteed QUALITY“ ve vyobrazeném provedení, užití označení „QUALITY guaranteed“ ve vyobrazeném provedení, a užití reklamních tvrzení „švýcarská novinka na klouby“, „švýcarský kolagen“, „jedinečné spojení ryzí přírody a švýcarské technologie“, „Švýcarská značka kvality CollPure“ (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zdržet se užití fotografie, vyobrazení nebo motivu hory Matterhorn a uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 200.000 Kč na přiměřeném zadostiučinění (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi (výrok III.). 2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala výše vymezených zdržovacích nároků a zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 200.000 Kč z titulu nekalé soutěže. Žalobkyně přitom tvrdila, že je stejně jako žalovaná výrobcem a dodavatelem na trhu doplňků stravy (kloubní výživy) – obě účastnice tak jsou v postavení přímých konkurentů na českém trhu. Žalovaná pak měla od podzimu 2012 začít dodávat na trh přípravek CEMIO KAMZÍK, což doprovodila masivní reklamní kampaní v tisku a v jiných sdělovacích prostředcích. Žalobkyně poukazovala na postup žalované v souvislosti s prezentací a propagací předmětného výrobku, kdy žalovaná na obalu tohoto výrobku, ale i na internetových stránkách a v rámci televizních reklam používala loga se symbolem švýcarské státní vlajky, resp. symbolem vyvolávajícím takový dojem (bílý kříž v červeném poli), případně loga vyvolávající zdání, že je výrobek opatřen značkou užívanou pro zvláštní jakost či kvalitu – loga „SWISS guaranteed QUALITY“ a „QUALITY guaranteed“. V tomto ohledu dále žalobkyně uvedla, že užíváním těchto log žalovaná vzbudila dojem, že se jedná o výrobek zvlášť certifikovaný, v případě prvního z těchto log navíc, že jde o výrobek švýcarský. Nadto se dle názoru žalobkyně dopouštěla nekalosoutěžního jednání i tím, že prezentací a propagací výrobku s využitím snímku hory Matterhorn, jakožto známého symbolu Švýcarska, a uváděním výše specifikovaných reklamních tvrzení poukazovala na švýcarský původ a kvalitu svého výrobku. Protiprávnost jednání žalované pak žalobkyně spatřovala v tom, že se dle jejího názoru o švýcarský výrobek nejedná, neboť je vyráběn v České republice, a poukazy žalované na jeho švýcarský původ a kvalitu tak jsou jen marketingovým trikem. Vytýkaným jednáním přitom měla žalovaná naplnit znaky nekalé soutěže ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), a zároveň porušovat zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, i švýcarské předpisy o ochraně veřejných znaků a dalších veřejných označení. 3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že jsou přímými konkurenty na trhu potravinových doplňků a jsou tedy v přímém soutěžním vztahu. Z provedeného dokazování pak soud prvního stupně zjistil, že žalovaná při označování a propagaci předmětného výrobku užívala žalobkyní vytýkaná označení, vyobrazení a hesla, přičemž žalovaná tvrzení žalobkyně v tomto ohledu rovněž nijak nerozporovala. Dále zjistil, že výrobek žalované splňuje požadavky švýcarské legislativy pro to, aby jej bylo možné za švýcarský označit (ačkoliv účinné látky nejsou švýcarského původu), nejde však o výrobek, který by byl v současné době na trhu výjimečným. 4. Po právní stránce bylo pro soud prvního stupně stěžejní řešení otázky, zda jednání žalované naplňuje podmínky generální klauzule nekalé soutěže dle § 44 odst. 1 obch. zák., tedy zda ze strany žalované jde o jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. V daném případě neměl soud prvního stupně pochybnosti o splnění první z těchto podmínek, když obě účastnice podnikají na trhu s potravinovými doplňky, jež mají pozitivně působit na pohybový aparát spotřebitelů, a jsou tedy v soutěžním vztahu. Co se týče druhé podmínky, tedy rozporu s dobrými mravy soutěže, posuzoval soud prvního stupně, zda v projednávaném případě, s přihlédnutím k ustanovení § 45 odst. 3 obch. zák. a § 46 obch. zák., mohl údaj o švýcarském původu výrobku působit klamavě vůči spotřebitelům, a to přestože se dle jeho názoru jednalo o údaj sám o sobě pravdivý. V této souvislosti poukázal na to, že je nepochybné, že označení výrobku za „švýcarský“ v obecné rovině získalo na českém trhu pověst spolehlivosti, solidnosti a jistoty, přičemž z pohledu laické veřejnosti je při srovnání farmaceutického výrobku „švýcarského“ na straně jedné a „nešvýcarského“ na straně druhé druhý jmenovaný a priori handicapován. Konstatoval dále, že doplňky stravy, zde kloubní přípravky, jsou obecně zaměřeny spíše na starší generaci a průměrný spotřebitel zde u srovnatelných výrobků za srovnatelné ceny dá přednost výrobku označenému jako „švýcarský“. Dále v tomto ohledu dodal, že je obecně známo, že starší generace je náchylnější k dopadu reklamy zaměřené na zdraví a je zároveň daleko méně obezřetná a opatrná při posuzování, zda má dotčený produkt reálně dosažitelné účinky, nebo jde o produkt běžný, unikátně balený a prezentovaný. K tvrzení žalované, že její výrobek je jedinečný formou zpracování kolagenu, když účinné látky jsou zde podávány ve formě želatinových tablet zaručujících komfortnější užívání než běžné tvrdé tablety, soud prvního stupně uvedl, že naprostá většina spotřebitelů je při koupi potravinového doplňku na klouby motivována snahou zlepšit si zdravotní dispozici, tedy získat léčivé složky obsažené ve výrobku, přičemž není rozhodující forma, ve které jsou tyto složky podávány. Kampaň žalované přitom dle soudu prvního stupně tuto skutečnost nezohledňuje, a přestože produkt žalované s ohledem na náročnost výroby želatinových tablet splňuje formálně legislativní požadavky na „švýcarskost“, léčivou složkou v něm obsaženou je kolagen z USA a Německa a běžný vitamín C. 5. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že označení výrobku žalované i doprovodná reklamní kampaň působí zjevně klamavě. Reklamní tvrzení o „švýcarském kolagenu“ označil za zavádějící, neboť bylo prokázáno, že taková surovina neexistuje a v daném případě nejde ani o kolagen ve Švýcarsku vyrobený. Klamavým rovněž shledal tvrzení o „švýcarské značce kvality CollPure“, když toto tvrzení svádí k tomu, že se jedná o značku poskytovanou a garantovanou Švýcarským státem, ale jde o značku přihlášenou samotnou žalovanou. Dále vyslovil, že nemístné jsou jakékoliv znaky navozující dojem švýcarského s