23 Cdo 2589/2010 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2589/2010 citace  Právní věta:Volba obchodního zákoníku podle § 262 odst. 1 obch. zák. pro regulaci zprostředkovatelské smlouvy uzavřené s fyzickou osobou, která není podnikatelem a je v postavení spotřebitele, směřuje ke zhoršení jejího postavení, jestliže si strany dohodou nevyloučily aplikaci § 651 obch. zák. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2012 Spisová značka:23 Cdo 2589/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.2589.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Neplatnost právního úkonu Dotčené předpisy:§ 262 odst. 1 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:11. 12. 2012 Publikováno ve sbírce pod číslem:41 / 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 23 Cdo 2589/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobkyně REAL SPEKTRUM, a.s., se sídlem v Praze 1, Staré Město, náměstí Republiky 8/656, PSČ 110 00, IČO 25314718, zastoupené JUDr. Filipem Horákem, advokátem, se sídlem v Brně, Radnická 11, proti žalovaným 1. MUDr. J. K., a 2. J. K., oběma zastoupeným JUDr. PhDr. Jaromírem Saxlem, advokátem, se sídlem v Brně, Údolní 33, o zaplacení částky 118 405 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 6 C 242/2007, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. prosince 2009, č. j. 47 Co 225/2008-144, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. prosince 2009, č. j. 47 Co 225/2008-144, ve výrocích pod body I, III a IV a rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 23. května 2008, č. j. 6 C 242/2007-105, ve výroku pod bodem I v části, ve které bylo prvnímu žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni částku 118 405 Kč s úroky z prodlení od 13. 10. 2007 do zaplacení ve výši stanovené v tomto výroku, a ve výroku pod bodem III se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Kroměříži k dalšímu řízení. II. Ve zbytku se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 23. května 2008, č. j. 6 C 242/2007-105, uložil prvnímu žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 118 405 Kč s příslušenstvím (výrok pod bodem I), zamítl návrh na zaplacení částky 118 405 Kč s příslušenstvím vůči druhé žalované (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III a IV). Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně uzavřela s prvním žalovaným dne 8. 1. 2007 smlouvu o zprostředkování koupě pozemku parc. č. 2236/4, orná půda, v katastrálním území Holásky. V článku 6 smlouvy bylo sjednáno, že zprostředkovatel má nárok na provizi i v případě, že do dvanácti měsíců po skončení účinnosti smlouvy zájemce nebo osoba mající vztah k zájemci uzavře smlouvu ohledně nabídnuté nemovitosti. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně nejprve zajistila prvnímu žalovanému provedení prohlídky předmětné nemovitosti, poté vypracovala návrh kupní smlouvy týkající se této nemovitosti, kde prodávající byla společnost DANEX ENGINEERING spol. s r. o. a kupujícími oba žalovaní, posléze svolala jednání, kterého se zúčastnili odpovědný zástupce prodávajícího, oba žalovaní i zástupci žalobkyně. Předmětem tohoto jednání mělo být uzavření kupní smlouvy na uvedenou nemovitost. Dále bylo zjištěno, že dne 15. 2. 2007 byla mezi žalovanými jako kupujícími a společností DANEX ENGINEERING spol. s r. o. jako prodávající uzavřena kupní smlouva, která je obsahem zásadně totožná s návrhem kupní smlouvy, který vypracovala žalobkyně, přičemž právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly dnem 26. 2. 2007. Soud prvního stupně dovodil, že zprostředkovatelská smlouva se nevztahuje na druhou žalovanou, neboť ta ji nepodepsala, přičemž nejde o obstarávání běžných záležitostí rodiny ve smyslu ustanovení § 21 odst. 2 zákona o rodině. Smlouva je platná, protože se netýká obvyklé správy majetku náležejícího do společného jmění manželů podle ustanovení § 145 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), jelikož na jejím základě se nenabývá majetek do společného jmění manželů. Soud prvního stupně dále dovodil, že smlouva není neplatná ani ve smyslu § 262 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), jelikož volba obchodního zákoníku nevede ke zhoršení právního postavení prvního žalovaného, který není podnikatelem. Soud prvního zkoumal, zda žalobkyně vyvinula podle ustanovení § 642 obch. zák. činnost směřující k tomu, aby první žalovaný jako zájemce měl příležitost uzavřít  kupní smlouvu se společností DANEX ENGINEERING spol. s r. o. jako majitelkou předmětného pozemku. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dovodil, že žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající pro ni z předmětné smlouvy o zprostředkování koupě nemovitosti. Dále soud prvního stupně dovodil, že v souladu s § 651 obch. zák. a článkem 6 zprostředkovatelské smlouvy vznikl zprostředkovateli nárok na provizi ve výši 118 405 Kč, jelikož k uzavření kupní smlouvy, která je zásadně totožná s návrhem kupní smlouvy od žalobkyně, došlo do jednoho roku od 8. 1. 2007, kdy byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva mezi žalobkyní a prvním žalovaným. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto tak, že první žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení od 1. 2. 2007 do zaplacení z předmětné peněžní částky, protože ode dne 1. 2. 2007 byl v prodlení s úhradou provize, neboť návrh kupní smlouvy byl žalobkyní vypracován a předložen k podpisu již dne 18. 1. 2007. K odvolání prvního žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. prosince 2009, č. j. 47 Co 225/2008-144, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I v části, v níž bylo prvnímu žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 118 405 Kč s 9,75% úroky z prodlení od 13. 10. 2007 do 31. 12. 2007, s 10,5%  úroky z prodlení od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, s 10,75% úroky z prodlení od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, s 9,25% úroky z prodlení od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, s 8,5% úroky z prodlení od 1. 7. 2009 do 8. 12. 2009 a dále od 9. 12. 2009 do zaplacení s úroky z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, v němž prodlení prvního žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů (výrok pod bodem I), rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I v části, ve které bylo prvnímu žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 9,5% úroky z prodlení z částky 118 405 Kč od 1. 2. 2007 do 30. 6. 2007, 9,75% úroky z prodlení z částky 118 405 Kč od 1. 7. 2007 do 12. 10. 2007, změnil tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá (výrok pod bodem II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body III a IV). Odvolací soud zopakoval dokazování některými listinami a ztotožnil se se skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně. Dospěl k závěru, že volba obchodního zákoníku ve smyslu § 262 odst. 1 obch. zák. učiněná ve zprostředkovatelské smlouvě nesměřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, a tudíž ji nelze posoudit jako neplatnou. Účastníci ve smlouvě dojednali ve smyslu § 644 obch. zák., že nárok na provizi vzniká zprostředkovateli až uzavřením smlouvy, jež je předmětem zprostředkování (tedy shodně se zákonnou úpravou vzniku práva na odměnu v zákoníku občanském), a proto volba obchodního zákoníku nevede ke zhoršení postavení prvního žalovaného. Ze skutkových zjištění vyplývá, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena dne 8. 2. 2007 (správně 8. 1. 2007). Již dne 18. 1. 2007 se však konala žalobkyní zprostředkovaná schůzka žalovaných s vlastníky pozemku, kde byl předložen žalobkyní zpracovaný návrh kupní smlouvy o prodeji nemovitosti, která měla být toho dne uzavřena. Z dopisu prvního žalovaného ze dne 29. 1. 2007 vyplynulo, že kupní smlouvu s vlastníkem neuzavřel, protože prodej byl údajně podmiňován uzavřením další smlouvy s prodávající společností, a to o výstavbě rodinného domu na pozemku. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že vlastník pozemku měl zájem pro žalované zajistit výstavbu rodinného domu na prodávané nemovitosti, avšak nebyla to podmínka uzavření kupní smlouvy. Odvolací soud dovodil, že nárok na zaplacení provize ve smyslu článku IV bodu 6 zprostředkovatelské smlouvy mohl vzniknout jen tehdy, pokud k uzavření kupní smlouvy došlo přičiněním žalobkyně. K tomu došlo, jelikož shodná smlouva mohla být uzavřena již na schůzce konané dne 18. 1. 2007. Podle článku IV bodu 3 smlouvy byla provize splatná na výzvu učiněnou zprostředkovatelem. V řízení nebylo prokázáno, že by byl první žalovaný vyzván k zaplacení provize dříve než samotnou žalobou, proto odvolací soud přiznal žalob