23 Cdo 2758/2024 — Nejvyšší soud

23 Cdo 2758/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 11. 2025 Spisová značka:23 Cdo 2758/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:23.CDO.2758.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dovolání (vady) Bezdůvodné obohacení Dotčené předpisy:§ 241a odst. 2 o. s. ř. § 451 odst. 1 obč. zák. § 454 obč. zák. § 458 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:5. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 2758/2024-1272 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Narcis Slatina spol. s r.o., se sídlem v Lovosicích, Slatina 11, identifikační číslo osoby 25454498, zastoupené JUDr. Ivo Beránkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 47/73, proti žalovanému Ředitelství silnic a dálnic s. p. , se sídlem Praze 4, Čerčanská 2023/12, identifikační číslo osoby 65993390, zastoupené JUDr. Ondřejem Hladkým, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 1511/5, o zaplacení 18 611 001 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 42 C 313/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2024, č. j. 53 Co 301/2023-1207, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2024, č. j. 53 Co 301/2023-1207, se ruší vyjma té části jeho výroku II, kterou byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, ze dne 8. 6. 2023, č. j. 42 C 313/2012-1128, ve výroku pod bodem II ohledně částky 1 567 614 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 1. 9. 2012 do zaplacení, a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení na žalovaném domáhala (po částečném zpětvzetí žaloby ohledně částky 1 567 614 Kč s příslušenstvím, na jehož základě bylo v daném rozsahu řízení zastaveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 4. 2015, č. j. 42 C 313/2012-174) zaplacení částky 17 043 387 Kč za částečnou náhradní výsadbu dřevin, jejíž provedení bylo žalovanému uloženo v souvislosti s povolením kácení dřevin mimo lesní zeleně v úseku stavby dálnice D8 (stavba 0805 Lovosice – Řehlovice, část A) rozhodnutím Obecního úřadu Vchynice ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 132/2008.418/08, které bylo potvrzeno rozhodnutím Agentury ochrany přírody a krajiny – Správou chráněné krajinné oblasti České středohoří ze dne 10. 4. 2009, sp. zn. 00872/CS/2009 (dále jen „rozhodnutí Obecního úřadu Vchynice“ nebo „správní rozhodnutí“) a kterou žalobkyně provedla za žalovaného. 2. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 8. 6. 2023, č. j. 42 C 313/2012-1128 (třetím v pořadí), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 000 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení (výrok pod bodem I), žalobu co do částky 13 611 001 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení zamítl (výrok pod bodem II), uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni ve výši 2 183 491,50 Kč (výrok pod bodem III) a České republice ve výši 371 244 Kč (výrok pod bodem IV) a rozhodl, že se žalobkyni vrací záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč (výrok pod bodem V). 3. Soud prvního stupně vyšel zejména z těchto zjištění: - rozhodnutím Obecního úřadu Vchynice bylo žalovanému povoleno pokácení dřevin (celkem 2 543 ks dřevin z toho 442 stromů a 2 101 keřů) rostoucích mimo les na pozemcích zejména v k. ú. Vchynice a za pokácení 2 543 ks dřevin byla žalovanému uložena povinnost provést náhradní výsadbu 10 985 ks dřevin jako kompenzaci ekologické újmy, a to nejpozději do 3 let od právní moci rozhodnutí, a provádět následnou pěstební péči o výsadbu po dobu pěti let, - na základě objednávky ze dne 30. 11. 2009, č. 21013-00088/09 provedla část náhradní výsadby podle správního rozhodnutí společnost NOVOSEDLICKÁ, a.s., v rozsahu 1 122 ks dřevin, - žalovaný měl stanoven svou směrnicí závazný postup pro realizaci zakázek a podle dokumentů předložených žalovaným předmětná zakázka spočívající v náhradní výsadbě dřevin podle správního rozhodnutí nemohla být rozdělena na menší díly a musela být soutěžena v otevřeném řízení, - náhradní výsadbu dřevin podle správního rozhodnutí v rozsahu (zbylých) 9 863 ks dřevin provedla žalobkyně bez uzavření smlouvy se žalovaným a bez provedení výběrového řízení žalovaným a o jejím provedení (o takovém splnění povinnosti uložené správním rozhodnutím) se žalovaný dozvěděl z dopisu obce Vchynice, v němž byl vznesen požadavek na zajištění následné pěstební péče o tuto náhradní výsadbu, - žalovaný v roce 2010 začal zabezpečovat a hradit následnou pěstební péči o provedenou náhradní výsadbu v souladu se správním rozhodnutím, - podle znaleckého posudku č. 14/2020 zpracovaného Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., ve znění dodatků č. 1 a č. 2, dále jen „znalecký posudek č. 14/2020“ byla zjištěna obecná cena splnění povinností uložených žalovanému rozhodnutím Obecního úřadu Vchynice tak, že ekonomicky nejvýhodnější, resp. nejnižší cena plnění žalovaného na výsadbu 10 985 ks dřevin v k. ú. Vchynice a v k. ú. Radhostice v roce 2009 osciluje v rozmezí 4 179 300 Kč a 5 638 325 Kč; ekonomicky nejvýhodnější výší plnění, kterou by žalovaný musel vynaložit na náhradní výsadbu 9 683 ks (10 985–1 122) dřevin byla stanovena částka 5 019 656 Kč, kterou znalecký ústav odvodil od varianty rozpočtu počítající s výsadbou dřevin v poměru 40 % stromů a 60 % keřů z celkového množství 10 989 ks dřevin; za nejnižší výši plnění byla stanovena částka 2 964 436 Kč vycházející z varianty rozpočtu počítající s náhradní výsadbou dřevin ve stejném poměru stromů a keřů, jaký byl poměr stromů a keřů povolených ke kácení. 4. Při právním posouzení dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu plnění bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“), neboť žalobkyně bez existence smlouvy plnila ve prospěch žalovaného část povinností, jež mu byly uloženy rozhodnutím Obecního úřadu Vchynice, a žalovaný tím, že v souladu se správním rozhodnutím zabezpečoval a hradil následnou pěstební péči o vysázené dřeviny, plnění žalobkyně fakticky převzal. Dále soud prvního stupně posuzoval výši bezdůvodného obohacení, tj. výši peněžité náhrady za plnění poskytnuté žalobkyní ve formě výkonů. V souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným v jeho předchozím kasačním rozhodnutí ze dne 6. 2. 2023, č. j. 53 Co 376/2022-937, podle něhož bezdůvodné obohacení spočívalo v tom, že se nezmenšila majetková sféra žalovaného o částku, kterou by musel vynaložit ke splnění povinností uložených správním rozhodnutím, přičemž žalovaný měl postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dále jen „ZVZ“, a tedy při plnění, k němuž byl zavázán správním rozhodnutím, jako zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka by byla podle hodnotících kritérií vyhodnocena jako a) ekonomicky nejvýhodnější, nebo jako b) nabídka s nejnižší nabídkovou cenou podle § 78 odst. 1 a § 81 odst. 1 ZVZ, soud prvního stupně nepovažoval za rozhodné pro stanovení výše bezdůvodného obohacení skutečné provedení náhradní výsadby žalobkyní, nýbrž obecnou cenu za provedení zadání podle výroku správního rozhodnutí, a to cenu ekonomicky nejvýhodnější, resp. nejnižší, kterou by musel žalovaný uhradit v daném místě a čase za splnění povinností uložených rozhodnutím Obecního úřadu Vchynice. Vycházel přitom ze závěrů znaleckého posudku č. 14/2020 a po přihlédnutí k místním podmínkám uzavřel, že za situace, kdy ze znaleckého posudku vyplynula neexistence konkurenčního prostředí (v daném místě a čase neexistovaly srovnatelné zakázky), by se pohybovala výše nabídky v zadávacím řízení při horní hranici rozmezí oscilující ceny stanovené daným znaleckým posudkem. Z toho důvodu soud prvního stupně vyčíslil výši bezdůvodného obohacení částkou 5 000 000 Kč. 5. Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně i žalovaného v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I jednak změnil ohledně částky 2 035 564 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl, a jednak jej potvrdil ohledně částky 2 964 436 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), ve výroku pod bodem II jej jednak potvrdil ohledně částky 12 043 387 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení, a jednak zrušil ohledně částky 1 567 614 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II), ve výrocích pod body IV a V rozsu