23 Cdo 3360/2023 — Nejvyšší soud

23 Cdo 3360/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 12. 2023 Spisová značka:23 Cdo 3360/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.3360.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Dotčené předpisy:§ 2594 o. z. § 2630 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 3360/2023-504 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Hany Poláškové Wincorové ve věci žalobce Bytového družstva V rohu se sídlem v Praze 4, Libuš, V rohu 722/6, PSČ 142 00, IČO 25643738, zastoupeného JUDr. Patrem Vackem, advokátem se sídlem v Praze, Pod rovinou 653/15, PSČ 140 00, proti žalované Müller a spol. s.r.o. se sídlem v Teplicích, Karla Čapka 1269/19, PSČ 415 01, IČO 28737920, zastoupené JUDr. Martinem Neumannem, advokátem se sídlem v Teplicích, Aloise Jiráska 1367/1, PSČ 415 01, o zaplacení částky 1 458 306 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 41 C 105/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 5. 2023, č. j. 17 Co 112/2022-484, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 5. 2023, č. j. 17 Co 112/2022-484, ve výroku pod bodem I a rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 5. 2022, č. j. 41 C 105/2017-440, v části výroku pod bodem I, kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 648 150,30 Kč, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Teplicích k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Teplicích v pořadí druhým rozsudkem ze dne 5. 5. 2022, č. j. 41 C 105/2017-440 (poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 6. 3. 2020, č. j. 41 C 105/2017-351, odvolací soud usnesením ze dne 22. 4. 2021, č. j. 17 Co 100/2020-399, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení), uložil žalované, aby zaplatila žalobci částku 1 458 306 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 1. 2017 do zaplacení (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky pod body II a III). Soud prvního stupně zjistil, že žalobce jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřeli dne 2. 6. 2014 smlouvu o dílo č. 003/2014, jejímž předmětem bylo zhotovení kotelen v bytových domech V Rohu 720-725 s tím, že předmět a rozsah díla je vymezen obsahem projektové dokumentace pro provedení díla Plynofikace objektů a zřízení plynových kotelen bytových domů č.p. 720 – 725 v ulici V Rohu, Praha 4 – Libuš, včetně STL přípojek plynu. Dílo bylo předáno dne 4. 11. 2014. Po spuštění celého systému žalobce u žalované reklamoval vadu díla spočívající v nadměrné hlučnosti zařízení. Při zjišťování důvodů hlučnosti vyšlo najevo, že topná voda nesplňuje parametry určené výrobcem kotlů. Součástí dodávky každého z kotlů byl též návod k montáži a údržbě adresovaný kvalifikovaným řemeslníkům. Návod také obsahoval technologický požadavek na konkrétní pH topné vody. Protože byl v každém z instalovaných kotlů výměník tepla z hliníkového materiálu, doporučoval výrobce kotlů v provozním deníku při zabudování kotle do stávající topné soustavy jako prevenci usazování nečistot vypláchnutí topné soustavy, jinak hrozí přehřátí, koroze a hluk. Žalovaná ani její subdodavatelé kvalitu topné vody neřešili, když se spolehli na informaci z technické zprávy, že soustava nebude potřebovat úpravnu vody a své dosavadní pracovní zkušenosti. Žalovaná a ani její subdodavatelé neupozornili žalobce na citlivost kotlů na kvalitu topné vody a případně z topné soustavy uvolněné mechanické nečistoty. Stejně tak projektant, a odborný dozor v jedné osobě, neupozornil žalovanou či její subdodavatele na citlivost kotlů na kvalitu topné vody a případně z topné soustavy uvolněné mechanické nečistoty. Před uvedením do provozu byla nově zbudovaná část propláchnuta. Po opakovaném propláchnutí topné soustavy a opakovaném měření pH topné vody žalovaná kvůli kvalitě topné vody v soustavě kontaktovala firmu AV EQUEN s.r.o. Nejpozději dne 22. 1. 2015 se účastníci dohodli, že práce spojené s úpravou pH a proplachem topné soustavy uhradí žalovaná a chemie na úpravu pH bude uhrazena žalobcem. Dne 30. 6. 2015 bylo žalovanou zahájeno intenzivní čištění topné soustavy. V důsledku tohoto čištění topné soustavy došlo k zanesení filtrů čerpadel. Dne 7. 10. 2015 žalobce vyzval žalovanou k dokončení prací souvisejících s čištěním s tím, že různé části systému jsou úplně nebo částečně neprůchodné v důsledku zanesení odplavovanými nečistotami. Nejpozději dne 15. 10. 2015 žalovaná sdělila žalobci, že neví, jak dále postupovat s čištěním topné soustavy a uvítá, když si čištění zajistí žalobce od jiného subjektu. Čištění topné soustavy provedla společnost EKO-CHEMO s.r.o. Vyčištěnou topnou soustavu od této společnosti žalobce převzal ve dnech 11. 11. 2015 a 8. 12. 2015. Žalobce se po žalované domáhá náhrady škody spočívající v nákupu potřebné chemie, čištění filtrů, topného systému včetně propláchnutí, odstranění usazenin, výměny ventilů a uzávěrů kotlů. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že zhotovitel nesplnil svou povinnost upozornit objednatele na nevhodnou povahu jeho příkazu (§ 2594 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále též jen „o. z.“) k instalaci kotlů citlivých na kvalitu topné vody k původnímu topnému systému bez jeho vyčištění. Na nevhodnost takového příkazu objednatele obsaženého v projektu lze, dle názoru soudu, usuzovat už z terminologické neukotvenosti, tj. rozporů v pojmosloví užívaném normami, výrobcem kotlů i projektantem, což jsou písemné podklady, jejichž obsah musel být zhotoviteli znám ještě před faktickým prováděním prací ke zhotovení díla v rámci přípravy realizace. Jako odborník však zhotovitel objednatele na tato interpretační úskalí či faktickou nutnost provedení čištění pro navození a zachování funkčnosti díla neupozornil. S ohledem na to, že technologické požadavky byly obsaženy již v návodu k instalaci kotlů a zanesení soustavy bylo zřejmé ze stavu vnitřku trubek, byl to zhotovitel, na kom bylo, aby nejpozději v průběhu realizace díla vynaložil minimální odbornou péči a vadu objednatelem obstarané projektové dokumentace nejen odhalil, ale objednatele na ní také upozornil. Soud prvního stupně v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 253/2005. Podle soudu prvního stupně si zhotovitel byl této své povinnosti vědom, ale splnil ji jen částečně, když objednatele upozornil na nevhodnost v projektu regulace teplé užitkové vody. Zhotovitel tak nepostupoval s potřebnou péčí (§ 2590 o. z.), když vůči objednateli vystupoval jako příslušník určitého odborného stavu (§ 5 odst. 1 o. z.), který však objednatele neupozornil na nevhodnost jeho příkazu (viz § 2594 odst. 4 o. z.) a tak nese zodpovědnost za vady díla. Objednatel uplatnil u zhotovitele nároky z vady díla, a to už před předáním díla, ale také po převzetí díla (§ 2618 o. z.), když výtky uplatněné objednatelem vůči zhotoviteli považuje soud za dostatečné (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1604/2006 a sp. zn. 32 Odo 998/2005), neboť účelem díla je nepochybně jeho řádné fungování, nikoli prostá instalace (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 13/2009). V souvislosti s řešením vad díla se objednatel a zhotovitel neformálně dohodli na změně písemné smlouvy o dílo, když tak postavili na jisto, že součástí díla je i vyčištění topného systému. Obsahem této dohody bylo také to, že práce spojené s uvedením topné soustavy do stavu odpovídajícího technologickým požadavkům v té době již instalovaných kotlů půjdou na vrub zhotovitele a objednatel opatří věci k provedení této části díla (§ 2597 odst. 1 o. z.). Podle takto změněné smlouvy již bylo plněno (§ 582 odst. 2 o. z.), aniž kdo nedostatek formy namítl. Protože v důsledku nevhodného postupu (§ 2912 odst. 2 o. z.) žalované (§ 2914 o. z.) při aplikaci chemie s cílem uvedení topného systému do stavu odpovídajícímu technologickým požadavkům již instalovaných kotlů a tím i dokončení díla vyvstala nutnost chemické stabilizace topného systému a jeho následného vyčištění, což žalobce žalobkyni (správně zřejmě žalované – poznámka Nejvyššího soudu) vytkl, hodnotil soud prvního stupně náklady, které žalobce k vyřešení nastalé situace vynaložil, jako smíšené, neboť náklady vynaložené na provedení čištění topné soustavy lze právně hodnotit jako nárok z vady díla (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4167/2014) a ostatní náklady žalobcem vynaložené jako škodu (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2247/2007 – správně 23 Cdo 2247/2007 – poznámka Nejvyššího soudu). Nárok uplatněný