23 Cdo 4426/2016 — Nejvyšší soud

23 Cdo 4426/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 2. 2017 Spisová značka:23 Cdo 4426/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:23.CDO.4426.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:3. 5. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 4426/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyň a) KINEX BEARINGS, a.s. se sídlem ve Bytči, 1. mája 1200, Slovenská republika, IČO 35962623, a b) HTC holding a.s. se sídlem v Bratislavě, Dobrovičova 8, Slovenská republika, IČO 31342141, zastoupených JUDr. Janem Žákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, proti žalované KMITEX s.r.o. se sídlem v Praze 9, Novovysočanská 537/31, IČO 62917455, zastoupené JUDr. Petrem Schlesingerem, advokátem se sídlem v Bratčicích, Bratčice 137, o ochranu práv majitele ochranné známky, ochranu firmy a ochranu proti nekalé soutěži vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 87/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2015, č. j. 3 Cmo 302/2014-336, takto: I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním částku 6 728 Kč na nákladech dovolacího řízení k rukám zástupce žalobkyň JUDr. Jana Žáka, advokáta se sídlem v Praze 2, Anny Letenské 34/7, a to do 3 dnů do právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. února 2014, č.j. 41 Cm 87/2012-217, uložil ve výroku I žalované povinnost zdržet se užívání ochranné známky zapsané u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR pod č. spisu 3993 a č. zápisu 151889 a dále též následujících dvou označení jakož i jakýchkoliv označení obsahujících slovní či grafický prvek KINEX, a to na měřících a rýsovacích přístrojích, nástrojích, zařízeních a potřebách, na měřidlech, na nářadí a na jejich obalech a atestech, a zdržet se nabízení a prodávání takových výrobků na trh pod těmito označeními a ochrannou známkou či jejich skladování za tímto účelem, a dále též dovozu a vývozu takových výrobků pod těmito označeními a ochrannou známkou, jakož i užívání těchto označení a ochranné známky v obchodních listinách, v reklamě, na internetu a na štítech veškerých svých provozoven a skladu. Ve výroku II zamítl žalobu v té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti zdržet se užívání obchodní firmy žalobkyně. Ve výroku III uložil žalované povinnost změnit svoji obchodní firmu tak, aby neobsahovala slovo KINEX a podat návrh na zápis takové změny obchodní firmy do obchodního rejstříku. Ve výroku IV uložil žalované povinnost stáhnout z trhu a zničit měřící a rýsovací přístroje, nástroje, zařízení a potřeby, měřidla, nářadí a jejich obaly a atesty, které jsou označeny ochrannou známkou zapsanou u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR pod č. spisu 3993 a č. zápisu 151889 nebo některým z následujících dvou označení či jakýchkoliv označením obsahujícím slovní či grafický prvek KINEX. Ve výroku V uložil žalované povinnost zrušit registraci doménových jmen kinex.cz a kinexcz.cz v centrálním registru doménových jmen. Ve výroku VI zamítl návrh žalobkyně, aby byla oprávněna zveřejnit na náklady žalované tento rozsudek ve třech celostátních denících vydávaných na území České republiky. Ve výroku VII uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 165 897,70 EUR s příslušenstvím a ve výroku VIII co do částky 184 670,45 EUR žalobu zamítl. Ve výroku IX pak rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vycházel z následujícího skutkového stavu. Z výpisu z rejstříku ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „ÚPV“) zjistil, že žalobkyně je od 12. října 1993 vlastníkem kombinované ochranné známky KINEX č. spisu 3993 a č. zápisu 151889 s právem přednosti od 16. prosince 1954, zapsané dne 24. ledna 1955, mj. pro rýsovací přístroje, řemeslnické a měřící nástroje a potřeby. Mezi účastníky nebylo v řízení sporné, že v letech 1995 až 1999 byla žalovaná na základě smluvního vztahu s žalobkyní výhradním distributorem zboží označeného ochrannou známkou žalobkyně KINEX na území České republiky. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaná podala u ÚPV přihlášku kombinované ochranné známky „KINEX cz“, která byla zapsána dne 25. června 1996 pod č. 191544, a dále že žalovaná podala dne 8. února 2007 u ÚPV přihlášku kombinované ochranné známky „K“, která byla zapsána dne 27. června 2007 pod č. 291148. Soud prvního stupně v průběhu řízení zjistil, že tyto dvě ochranné známky byly na návrh žalobkyně prohlášeny rozhodnutím ÚPV za neplatné (tato rozhodnutí byla potvrzena také v rozkladovém řízení předsedou ÚPV) s tím, že přihlášky ochranných známek nebyly podány v dobré víře, ale se snahou těžit z označení a pověsti žalobkyně. Soud prvního stupně dále z výpisů z registru domén zjistil, že žalovaná si dne 26. července 1999 zaregistrovala doménové jméno „kinex.cz“ a dne 9. října 2009 rovněž „kinexcz.cz“. Soud prvního stupně vycházel také ze skutkových zjištění, že žalovaná po ukončení smluvní spolupráce se žalobkyní nabízela a prodávala měřící nástroje a nářadí označené „KINEX cz“ nebo „K“ či označené ochrannou známkou žalobkyně „KINEX“, dále žalovaná měla označeny štíty svých provozoven ochrannou známkou žalobkyně „KINEX“ či sporným označením „KINEX cz“. Soud prvního stupně zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k závěru, že jednání žalované naplňuje skutkovou podstatu nekalé soutěže podle § 44 odst. 1 obch. zák., přičemž uvedl, že není sporu o tom, že účastníci jsou soutěžiteli na relevantním českém trhu a je zjevné, že žalovaná využila vzájemné obchodní spolupráce a po jejím ukončení se účelově snažila navodit dojem trvajícího obchodního propojení se žalobkyní a zaujmout tak místo žalobkyně na českém (i slovenském) trhu. Soud prvního stupně dále odkázal na rozhodnutí ÚPV, jimiž byly ochranné známky žalované zneplatněny, a uvedl, že označení „KINEX cz“ je totožné s ochrannou známkou žalobkyně, liší se pouze dovětkem „cz“, který nemá žádnou rozlišovací způsobilost. Dle soudu prvního stupně žalovaná používala po roce 1999 bez souhlasu žalobkyně sporné označení, které je způsobilé vyvolat domněnku, že zboží takto označené pochází od žalobkyně. Popsané jednání žalované je dle soudu prvního stupně v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže a je způsobilé přivodit újmu žalobkyni jako soutěžiteli. Dle soudu prvního stupně jednání žalované naplňuje také speciální skutkovou podstatu klamavého označení zboží a služeb (§ 46 odst. 1 obch. zák.), vyvolání nebezpečí záměny (§ 47 písm. a) a b) obch. zák.) a parazitování na pověsti (§ 48 obch. zák.). Soud prvního stupně uzavřel, že používání sporných označení žalovanou považuje za nekalosoutěžní jednání bez ohledu na to, že ochranné známky žalované byly posléze prohlášeny za neplatné s účinky ex tunc. Soud prvního stupně dále uzavřel, že žalovaná si musela být vědoma i klamavosti své obchodní firmy (KINEX CZ s.r.o.), pod kterou byla žalovaná v obchodním rejstříku zapsána sice již v roce 1995, zjevně v souvislosti se spoluprácí s žalobkyní, ovšem obchodní firmu nezměnila ani po ukončení spolupráce. Soud prvního stupně proto uložil žalované povinnost změnit obchodní firmu, neboť dovodil její povinnost odstranit závadný stav podle § 12 odst. 1 obch. zák., § 53 obch. zák., § 135 odst. 1 o. z. a § 2988 o. z. Návrhu žalobkyně na zdržení se užívání obchodní firmy žalobkyně soud prvního stupně nevyhověl a uvedl, že tento nárok nevyplývá z provedeného dokazování, přičemž neoprávněné užívání označení „KINEX“ soud řešil v rámci zdržovacích nároků a uložením povinnosti žalované změnit obchodní firmu. Soud prvního stupně přiznal žalobkyni také přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši 50 000 EUR, neboť nekalosoutěžním jednáním žalované vznikla žalobkyni nemajetková újma. Soud ovšem neshledal návrh žalobkyně důvodným v části požadující přiměřené zadostiučinění za zásah do práv žalobkyně k obchodní firmě s odůvodněním, že žalobkyně byla v tomto ohledu dlouhodobě nečinná, neboť od ukončení smluvního vztahu s žalovanou v roce 1999 podala žalobu až v roce 2012. Soud prvního stupně dále žalobkyni přiznal peněžní částku podle § 5 odst. 1 zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví“), a to z titulu neoprávněného zásahu žalované do práv žalobkyně k ochranným známkám KINEX, přičemž při stanovení výše částky vycházel ze znaleckého posudku Ing. Karla Čady. K odvolání žalobkyně i žalované Vrchní soud v Praze jako