23 Cdo 5117/2009 — Nejvyšší soud

23 Cdo 5117/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2010 Spisová značka:23 Cdo 5117/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:23.CDO.5117.2009.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odstoupení od smlouvy Poučovací povinnost soudu Stavba Technické normy Dotčené předpisy:§ 135 odst. 2 o. s. ř. § 550 obch. zák. § 120 o. s. ř. § 118a odst. 3 o. s. ř. předpisu č. 137/1998Sb. § 138a předpisu č. 50/1976Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:20. 7. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 23 Cdo 5117/2009 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobců a) JUDr. P. K. a b) M. K., zastoupených Mgr. Leošem Janouchem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Králodvorská 16, proti žalované GM atelier, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Krč, Pacovská 869/31, PSČ 140 00, IČ 64940390, o zaplacení částky 788.124,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 42 C 5/2007, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2009, č. j. 39 Co 311/2008-75, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2009, č. j. 39 Co 311/2008-75, v potvrzujícím výroku o věci samé, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. března 2008, č. j. 42 C 5/2007-48, v zamítavém výroku o věci samé, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení. II. V rozsahu, v němž směřuje proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2009, č. j. 39 Co 311/2008-75, o odmítnutí odvolání, se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 4 částečným rozsudkem ze dne 11. března 2008, č. j. 42 C 5/2007-48, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby jim žalovaná zaplatila částku 188.124,- Kč oproti tomu, že žalobci vydají žalované architektonickou studii rekonstrukce a dostavby stávající vinárny v objektu nacházejícím se v Praze 9, v ulici Nad Kelerkou 33/8, projektovou dokumentaci pro územní řízení na tuto rekonstrukci a dostavbu a doklady a stanoviska veřejnoprávních orgánů a organizací potřebné pro vydání územního rozhodnutí (výrok v prvním odstavci). Dále soud určil, že o žalobě požadující po žalované zaplacení částky 600.000,- Kč bude rozhodnuto zvlášť (výrok ve druhém odstavci). Soud prvního stupně zjistil, že žalobci uzavřeli s žalovanou dne 20. 9. 2002 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla mimo jiné architektonická studie rekonstrukce a dostavby vinárny v uvedeném objektu (dále též jen „objekt“), projektová dokumentace pro územní řízení na rekonstrukci a dostavbu objektu a doklady a stanoviska veřejnoprávních orgánů a organizací potřebných pro vydání územního rozhodnutí. Žalovaná dílo dokončila a odevzdala a žalobci na tomto podkladě podali žádost o vydání územního rozhodnutí, Stavební úřad pro Prahu 9 však posoudil podklady jako neúplné, jednak pro nedostatek řešení tzv. dopravy v klidu (nedostatečná kapacita parkovacích míst), a dále pro nesprávné řešení kanalizační přípojky (vedené pod sousedním objektem téhož vlastníka). Poté co nedošlo k přepracování projektové dokumentace podle jeho požadavků, stavení úřad řízení zastavil, načež žalobci od smlouvy o dílo odstoupili a domáhají se jednak vrácení plateb oproti vrácení projektové dokumentace, jednak náhrady škody ve výši 600.000,- Kč. Soud prvního stupně vyšel z názoru, že je třeba rozlišovat vadu samotného projektu, tj. jeho stavebně technickou správnost, a „právní ošetření“ územního řízení, jež není úkolem ani v možnostech projektanta a také to nebylo ve smlouvě dohodnuto; úkolem žalované bylo mimo jiné pouze obstarat stanoviska příslušných orgánů k předložené projektové dokumentaci pro potřeby územního řízení, a nikoli vlastní projednání žádosti u stavebního úřadu. Na základě toho uzavřel, že žalovaná dílo dokončila a odevzdala a dílo bylo s žádostí o územní rozhodnutí předloženo stavebnímu úřadu, kde šlo již o právní řešení (žádost o výjimku, odvolání pro nesprávné stanovisko úřadu apod.). Objednatelé v podstatě po zhotoviteli požadovali, aby projekt přepracoval tak, aby vyhovoval právním kritériím vyjádřeným stavebním úřadem, tedy aby stavební úřad projekt schválil a územní rozhodnutí vydal. Takový požadavek však šel nad rámec objednaného díla, neboť toto právní ošetření věci nebylo úkolem ani v možnostech projektanta. Nejde proto o případ ustanovení § 550 obch. zák. a z tohoto důvodu žalobci nemohli platně od smlouvy o dílo odstoupit. K odvolání žalobců Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. ledna 2009, č. j. 39 Co 311/2008-75, odvolání proti výroku ve druhém odstavci rozsudku soudu prvního stupně odmítl (výrok v prvním odstavci) a v zamítavém výroku ve věci samé tento rozsudek potvrdil (výrok ve druhém odstavci). Odvolací soud z listin, jimž zopakoval dokazování, vzal za prokázané, že žalovaná se snažila přizpůsobovat požadavkům žalobců, kteří nechtěli navrhovaná řešení realizovat pro finanční náročnost, že projektová dokumentace byla zpracována pro územní řízení a doložena souhlasnými stanovisky dotčených orgánů státní správy a že v otázce vedení kanalizace bylo vydáno souhlasné stanovisko Pražských vodovodů a kanalizací s vyjádřením, že kanalizace je vedena v souladu s ČSN. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že je třeba vycházet z předmětu smlouvy o dílo, který žalovaná splnila a žalobcům předala. Dovodil, že ustanovení § 550 obch. zák., podle něhož žalobci od smlouvy odstoupili, na daný případ nedopadá, neboť je využíváno ve výstavbě k zajištění tzv. technického a autorského dozoru, navíc žalobci neprokázali, že by ve smyslu tohoto ustanovení žalovanou vyzvali, aby odstranila vady díla a dílo prováděla řádným způsobem. Z obšírné komunikace mezi účastníky podle jeho závěru plyne, že žalobci si byli vědomi problémů, když dne 17. 3. 2004 žádali o nové zpracování projektové dokumentace ke kanalizaci, a že na problém dopravy v klidu byli upozorňováni a uvažovali o koupi dalšího pozemku jako parkoviště, avšak následně se rozhodli pro žádost o výjimku z tzv. dopravy v klidu. Odvolací soud přisvědčil žalované, že ani jeden z „těchto postupů či rozhodnutí žalobců“ nemohla jako zhotovitel řešit. Kanalizace byla v projektu řešena dle ČSN a podpořena souhlasnými stanovisky dotčených orgánů. Odvolací soud uzavřel, že žalovaná splnila vše, co od ní mohlo být spravedlivě požadováno, a odstoupení žalobců od smlouvy je neplatné. Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, jehož přípustnost spatřovali v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a jež odůvodnili tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, ohlásili tedy dovolací důvod stanovený v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřovali žalobci v otázkách, zda 1) je vadou díla - projektové dokumentace skutečnost, že navrhuje umístění, resp. provedení stavby v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, takže na jejím základě není možné dosáhnout vydání územního rozhodnutí, a 2) zda ustanovení § 550 obch. zák. je v případě smluv o dílo ve výstavbě možno aplikovat pouze k zajištění tzv. autorského a technického dozoru. Žalobci namítli, že odvolací soud tyto právní otázky řešil v rozporu s hmotným právem. Argumentovali, že zhotovitel je povinen postupovat při provádění díla s odbornou péčí a v souladu s právním předpisy a je povinen dovést dílo do stavu, který se hodí pro sjednaný nebo obvyklý účel. Účelem smlouvy o dílo bylo zhotovení a zajištění souboru dokumentů, tak aby bylo možno na jejich základě dosáhnout vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Zhotovení projektové dokumentace pro územní rozhodnutí bylo pouze jednou z částí díla, a k řádnému ukončení celého díla bylo nezbytné, aby žalovaná dokončila celý soubor dokumentů v souladu se smlouvou o dílo a právními předpisy v takovém stavu, který by umožňoval vydání územního rozhodnutí. Jestliže projektová dokumentace pro územní řízení byla v řešení tzv. dopravy v klidu v rozporu s vyhláškou hlavního města Prahy č. 26/1999 Sb. a řešila vadně kanalizační přípojku, pak žalovaná provedla dílo v rozporu se svými povinnostmi a tedy vadně. Podle názoru žalobců si žalovaná měla být již při uzavírání smlouvy o dílo a při obdržení pokynů k provedení díla od žalobců vědoma skutečnosti, že dílo nevyhoví právním předpisům a že problematiku kanalizace je nutno koordinovat se stavbou bytového domu na sousedním pozemku, a byla v souladu s ustanovením § 551 odst. 1 obch. zák. povinna žalobce na tyto skutečnosti upozornit a provádění díla přerušit do doby změny jejich pokynů či jejich výs