24 Cdo 1323/2025 — Nejvyšší soud

24 Cdo 1323/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 6. 2025 Spisová značka:24 Cdo 1323/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:24.CDO.1323.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Zřeknutí se dědického práva (o. z.) Výklad právních jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Smlouva Dotčené předpisy:§ 1484 o. z. § 555 odst. 1 o. z. § 556 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 7. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 1323/2025-247 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. B., zastoupeného JUDr. Janem Bělohradským, advokátem se sídlem v Praze 6, nám. Interbrigády č. 3/949, proti žalovanému J. B., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Horkým, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 6/85, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9 C 149/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2024 č.j. 24 Co 250/2024-190, ve znění opravného usnesení ze dne 21.1.2025 č.j. 24 Co 250/2024-207, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. listopadu 2024 č.j. 24 Co 250/2024 -190, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2025 č.j. 24 Co 250/2024-207 a rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 2. července 2024 č.j. 9 C 149/2023-141 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Nymburce k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se (žalobou podanou u soudu prvního stupně dne 27.12.2023) domáhal určení, že je dědicem po zůstavitelce V. B., zemřelé dne 10.12.2022. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalobce (syn zůstavitelky) dne 3.2.2016 sepsal se zůstavitelkou u notářky JUDr. Večeřové dohodu, kterou se zřekl svého dědického práva po zůstavitelce, a to i vůči svým potomkům a včetně případného práva na povinný díl. Tuto dohodu žalobce uzavřel z důvodu nedobrých vztahů se žalovaným (svým bratrem). Poté se však situace v rodině zhoršila, od roku 2020 měla zůstavitelka zdravotní problémy, které žalovaný nijak neřešil a o zůstavitelku neprojevoval zájem. Zůstavitelka trpěla vážnou nemocí, avšak do října 2022 byla soběstačná a zcela orientovaná. Od 7. do 9.11.2022 byla hospitalizována v nemocnici, jinak jí domácí péči poskytoval žalobce. S ohledem na nezájem žalovaného se zůstavitelka rozhodla dohodu o zřeknutí se dědického práva žalobcem zrušit. Za tímto účelem se žalobce dotazoval notářské kanceláře na postup, kdy mu bylo dne 22.11.2022 e-mailem sděleno, že dohodu o zřeknutí se dědického práva lze zrušit opět pouze dohodu, která ale již nemusí být sepsána u notáře. Dohodu o zrušení dohody o zřeknutí se dědického práva z roku 2016 pak žalobce se zůstavitelkou sepsali a podepsali dne 23.11.2022. Zůstavitelka byla při podpisu v dobré kondici a bylo jí zřejmé, co podepisuje, sepsání dohody sama iniciovala. K záměně jmen notářek došlo z důvodu, že žalobce ani zůstavitelka neměli smlouvu o zřeknutí se dědického práva ze dne 3.2.2016 k dispozici, věděli však, že v minulosti spolupracovali s notářku JUDr. Hůlovou. Dohodu o zrušení dohody o zřeknutí se dědického práva ze dne 23.11.2022 žalobce dne 25.11.2022 osobně donesl do kanceláře notářky JUDr. Večeřové a notářská koncipientka potvrdila převzetí originálu podpisem a razítkem s datem přijetí. V průběhu pozůstalostního řízení však žalovaný zpochybnil pravost a platnost citované dohody ze dne 23.11.2022, a proto byl žalobce pověřenou soudní komisařkou odkázán k podání této žaloby. 2. Žalovaný namítal, že dohoda o zřeknutí se dědického práva žalobcem z roku 2016 byla iniciována zůstavitelkou a měla žalovanému vyvážit předchozí dary, které žalobce od zůstavitelky obdržel. Dohoda o zrušení dohody o zřeknutí se dědického práva byla podepsána 18 dnů před smrtí zůstavitelky, kdy byl její zdravotní stav velmi nepříznivý (zůstavitelka byla v terminálním stadiu rakoviny). Podle zdravotní dokumentace zůstavitelka nebyla dne 23.11.2022 schopna provádět složitější úvahy nebo činit složitější rozhodnutí, a tedy nebyla ve stavu, aby mohla vážně projevit vůli. Žalovaný rozporoval také podpis na této listině, neboť již při příjmu do hospicové péče dne 18.11.2022 nebyla zůstavitelka schopna se podepsat. Žalovaný rovněž namítal, že zrušovací dohoda „není pro svou vnitřní rozpornost určitým a srozumitelným právním jednáním“, a poukázal na skutečnost, že žalobce předložil zůstavitelce k podpisu listinu rušící předchozí dohodu, která byla „zcela účelově“ specifikována uvedením jména notářky JUDr. Hůlové, neboť zůstavitelka jedno jednání (závěť) sepsané u JUDr. Hůlové rušila v minulosti; takováto specifikace rušené dohody tak byla podle přesvědčení žalovaného „způsobilá uvést zůstavitelku v omyl o tom, jaké právní jednání má být zrušeno“. Z uvedených důvodů žalovaný považoval dohodu o zrušení dohody o zřeknutí se dědického práva za absolutně neplatné právní jednání. 3. Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 2.7.2024 č.j. 9 C 149/2023-141 žalobu zamítl, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 25.966,30 Kč k rukám „právního“ zástupce žalovaného. Zabývaje se otázkou platnosti listiny ze dne 23.11.2022 označené jako „Dohoda o zrušení dohody o zřeknutí se dědického práva, sepsané v roce 2016“, dospěl soud prvního stupně k závěru, že zde „není naplněn požadavek určitosti právního jednání“, neboť „není jednoznačné a určité, jaká dohoda žalobce a zůstavitelky měla být zrušena, pro její jednoznačné určení je označení názvem a rokem 2016 nedostatečné, navíc pak je tato neurčitost ještě zvyšována údajem o tom, že rušenou dohodu měla sepsat JUDr. Hůlová, která však žádnou takovou dohodu žalobce a zůstavitelky v roce 2016 nesepsala“; v daném případě je tak označení rušené dohody (tj. předmět právního jednání) „dalším obsahem dohody nikoli vyjasňován, ale naopak ještě více činěn neurčitým, když v textu je právě obsažen odkaz na notářku JUDr. Hůlovou“. Akcentoval přitom, že pro platnost dotčeného právní úkonu je zákonem stanovena pod sankci neplatnosti písemná forma, a proto musí určitost obsahu projevu vůle vyplývat z textu listiny, na níž je projev vůle zaznamenán. Nestačí tedy, jestliže bylo smluvním stranám jasné, co je předmětem smlouvy, pokud to není objektivně seznatelné osobám, které účastníky smlouvy nejsou. V daném případě se tak podle názoru soudu prvního stupně „jedná o ujednání neurčité a nesrozumitelné, neboť ze samotného textu dohody není zřejmé, co bylo jejím předmětem, jaké konkrétní právní jednání mělo být zrušeno, není zcela jasně specifikována dohoda, která měla být zrušena“. Zároveň jde o právní jednání, které souvisí s pořízením pro případ smrti, „a proto i s ohledem na tyto skutečnosti je třeba na takové právní jednání a jeho obsah klást zvýšené nároky, pokud jde o jeho určitost a srozumitelnost“. Přihlédnout je třeba také k prokázanému velmi nepříznivému zdravotnímu stavu zůstavitelky v době, kdy mělo být právní jednání učiněno, „kdy s ohledem na tuto skutečnost bylo třeba klást na srozumitelnost a určitost právního jednání (na vymezení dohody, která měla být zrušena) větší důraz v tom směru, aby zůstavitelce bylo zcela jasné, jaké jednání činí, jaká dohoda má být zrušena“. Protože „těmto požadavkům předložená dohoda datovaná dne 23.11.2022 nedostála“, soud prvního stupně uzavřel, že „je absolutně neplatným právním jednáním pro jeho neurčitost a nesrozumitelnost“. Dohoda o zřeknutí se dědického práva žalobcem tak zůstává v platnosti a žalobce proto „není dědicem zůstavitelky ze zákona“. 4. K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 14.11.2024 č.j. 24 Co 250/2024-190 (ve znění opravného usnesení ze dne 21.1.2025 č.j. 24 Co 250/2024 -207) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.776,- Kč k rukám zástupce žalovaného. Odvolací soud zdůraznil, že pokud si osoby, které spolu uzavírají právní jednání mezi živými o zřeknutí se dědického práva, popř. o zrušení práv a povinnosti ze smlouvy o zřeknutí se dědického práva v povinné písemné formě, tzv. přejí, aby jejich právní jednání mezi živými pro případ smrti mělo ty právní následky, které si skutečné přejí, že mají nastat po smrti konkrétní osoby (zůstavitele) ve vztahu k dědickému právu po ní, „pak musí velmi pečlivě zvažovat to, jak se písemnou formou při těchto svých právních jednáních vyjádří, protože již nebude možné případnou nesrozumitelnost jejich smluvních ujednání vyložit, resp. jiným vyjádřením tuto nesrozumitelnost napravit, protože tak nemohou smluvní strany učinit společně (objekti