24 Cdo 2386/2023 — Nejvyšší soud

24 Cdo 2386/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 9. 2023 Spisová značka:24 Cdo 2386/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.2386.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Katastr nemovitostí Dokazování Dotčené předpisy:§ 121 o. s. ř. § 17 předpisu č. 256/2013 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 12. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 2386/2023-338 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Obce Modrava, identifikační číslo osoby 00573418, se sídlem v Modravě 63, zastoupené JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem v Příbrami, Pražská 140, za účasti České republiky – Státního pozemkového úřadu, identifikační číslo osoby 01312774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 19 C 59/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2023, č. j. 5 Co 212/2022-302, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2023, č. j. 5 Co 212/2022-302, se zrušuje a věc se vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), po částečném zastavení řízení domáhala toho, aby byl povolen vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemků k nemovitým věcem – mimo jiné i k pozemku parcelní číslo 1487 a k pozemku parcelní číslo 1497 v katastrálním území Filipova Huť, obci Modrava – zapsaným na listu vlastnictví č. 10002 (dále též „předmětné pozemky“), kterou uzavřela dne 8. 3. 2017 s Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem (dále jen „účastník řízení“), a tím aby došlo rozhodnutím soudu k nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy ze dne 11. 8. 2017, č. j. V-1771/2017-404 (dále též jen „rozhodnutí katastrálního úřadu“, resp. „katastrální úřad“). Katastrální úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že návrh na vklad ztratil před rozhodnutím o něm své právní účinky (§18 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon), když ohledně pozemku parcelní číslo 1487 v katastrálním území Filipova Huť bylo před podáním návrhu na vklad v této věci vydáno usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 27. 3. 2017, č. j. 7 C 66/2017-112, jehož výrokem I bylo České republice – Státnímu pozemkovému úřadu zakázáno převést na jiného, zatížit zástavním právem, věcným břemenem či jiným věcným právem, přenechat jinému do užívání nájemní smlouvou nebo smlouvou o výpůjčce mj. pozemek parcelní číslo 1080, který je zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy na listu vlastnictví č. 10002 pro obec Modrava, katastrální území Vchynice – Tetov II, a pozemky parcelní číslo 1500 a 1487, které jsou zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy na listu vlastnictví č. 10002 pro obec Modrava, katastrální území Filipova Huť. Usnesení nabylo právní moci a vykonatelnosti dnem 30. 5. 2017. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 4. 2017, č. j. 10 Co 167/2017-142, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2017. Převodní smlouva přitom podle názoru katastrálního úřadu neumožňovala jednotlivé pozemky (včetně těch, o nichž nyní napadeným rozsudkem již nebylo rozhodováno – poznámka Nejvyššího soudu) od sebe oddělit. 2. Krajský soud v Plzni (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 7. 2022, č. j. 19 C 59/2017-239, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu rozhodnutím soudu tak, že se ve prospěch žalobkyně povoluje vklad vlastnického práva na základě Smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ze dne 8. 3. 2017 k oběma předmětným pozemkům (výrok I rozsudku), a vyslovil, že „na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků ani vedlejší účastník na straně žalobce právo“. 3. Na základě před ním provedeného dokazování učinil soud prvního stupně následující skutková zjištění. Vkladovou listinou byla smlouva č. 1002991703 ze dne 8.3.2017 (dále též jen „převodní smlouva“), kterou účastník řízení předmětné pozemky na základě článků I., III., IV. převodní smlouvy bezúplatně převedl na žalobkyni. Uzavření převodní smlouvy předcházel pravomocný a vykonatelný rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 11. 11. 2016, č. j. 6C 175/2016-67 (dále jen „rozsudek o prohlášení vůle“ nebo „rozsudek Okresního soudu v Klatovech“), jímž byla účastníkovi řízení uložena povinnost uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu v rozhodnutí specifikovaných nemovitých věcí, mj. i pozemků parcelní číslo 1497 v katastrálním území Filipova Huť, parcelní číslo 1089 v katastrálním území Vchynice – Tetov II, parcelní číslo 1071 v katastrálním území Vchynice – Tetov II, parcelní číslo 1487 v katastrálním území Filipova Huť. Až v průběhu vkladového řízení před správním orgánem se žalobkyně dozvěděla o řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 7 C 66/2017, v němž se jiná osoba domáhá vůči účastníku řízení stejné povinnosti, jako mu byla již pravomocně uložena ve vztahu k žalobkyni, a to mj. i ve vztahu k pozemku parcelní číslo 1487 v katastrálním území Filipova Huť; v průběhu tohoto jiného řízení bylo posléze nařízeno shora specifikované předběžné opatření soudu vztahující se (mimo jiné) i na opakovaně zmiňovaný pozemek parcelní číslo 1487 v katastrálním území Filipova Huť. 4. V rovině právního posouzení soud prvního stupně konstatoval, že v případě převodní smlouvy se jedná o soukromou listinu, kterou je třeba zkoumat z hledisek uvedených v § 17 odst. 1 až 4) zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) s tím, že vkladovou listinou naopak nebyl rozsudek Okresního soudu v Klatovech o prohlášení vůle. K uzavření uvedené smlouvy o bezúplatném převodu pozemků k datu 16. 3. 2017, dle ustanovení § 22 odst. 6 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon o majetku ČR“), bylo vyžadováno, pokud šlo o pozemek ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu schválení Ministerstvem životního prostředí. Zvláště chráněným územím je podle § 14 odst. 2 písm. a) zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, národní park. Oba předmětné pozemky se nacházejí v Národním parku Šumava, a tudíž bylo třeba k jejich převodu ještě souhlasu Ministerstva životního prostředí. Souhlas ministerstva ke vkladové listině doložen nebyl a povolení vkladu vlastnického práva k předmětným pozemkům podle soudu prvního stupně bránilo ustanovení § 17 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona. Nadto soud prvního stupně zdůraznil, že z projevené vůle smluvních stran vyplývá, že všechny pozemky zahrnuté do převodní smlouvy tvořily nedílný soubor, o kterém nemohlo být ve vkladovém řízení rozhodováno samostatně. 5. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“ nebo „vrchní soud“) na základě žalobkyní podaného odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud jednak zčásti převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, jednak sám dokazování doplnil. Z výpisu z katastru nemovitostí tak zjistil, že oba předmětné pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu, zčásti v zóně II. a III. Národního parku Šumava. 6. V rovině právního posouzení odvolací soud připomenul, že právní účinky zápisu vkladu vlastnického práva nastávají k okamžiku, kdy návrh na vklad došel příslušnému katastrálnímu úřadu, proto je třeba ve vkladovém řízení (potažmo v řízení podle části páté občanského soudního řádu) zkoumat vkladovou listinu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona, mimo jiné i to, zda účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí (viz § 17 odst. 5 katastrálního zákona). Mezi právní předpisy, které omezují vlastníka v nakládání s nemovitostí, patří též zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o SPÚ“). Podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona o SPÚ, ve znění účinném do 31. 10. 2017, nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků. Pokud jde o zařazení předmětných pozemků do jednotlivých typů zón Národního