24 Cdo 3507/2021 — Nejvyšší soud

24 Cdo 3507/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 3. 2022 Spisová značka:24 Cdo 3507/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.3507.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Podílové spoluvlastnictví Vklad do katastru nemovitostí Smlouva darovací Dotčené předpisy:§ 17 odst. 1 písm. a) předpisu č. 256/2013 Sb. § 17 odst. 1 písm. b) předpisu č. 256/2013 Sb. § 1121 o. z. § 556 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:2. 7. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 24 Cdo 3507/2021-68 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce V. D., narozeného dne XY, bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Petrem Langerem, Ph.D., LL. M., advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 1331/31, za účasti E. P., narozené dne XY, bytem v XY, o nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 83 C 7/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. srpna 2021, č. j. 5 Co 10/2021-47, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. srpna 2021, č. j. 5 Co 10/2021-47, jakož i rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. dubna 2021, č. j. 83 C 7/2021-25, se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 9. 2. 2021 žalobce navrhl změnu rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY ze dne 8. 1. 2021, č. j. V-10136/2020-804-4, a vydání povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na pozemcích parc. č. XY, XY a XY v katastrálním území XY (LV č. XY) na základě darovací smlouvy ze dne 15. 5. 2015 uzavřené dárkyní (E. P.) a obdarovaným (žalobcem). Žalobu odůvodnil tvrzením, že podle katastrálního úřadu byl předmět darovací smlouvy vymezen neurčitě, ačkoli neuvedl, kterému ustanovení zákona takové vymezení předmětu smlouvy odporuje, a že s tímto tvrzením žalobce nesouhlasí stejně jako se závěrem, že vkladová listina nesplňuje náležitosti pro zápis do katastru nemovitostí. Žalobce dále odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1124/2010 a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1485/2008, týkající se výkladu projevu vůle. Žalobce rovněž v žalobě nesouhlasil s procesním postupem katastrálního úřadu, jestliže seznámení s podklady pro rozhodnutí žalobci doručil až 30. 12. 2020, když je v něm obsaženo oznámení, že se účastník může vyjádřit k listině do 31. 12. 2020. Žalobce tedy namítal, že se nejedná o přiměřenou lhůtu, kterou správní orgán účastníku poskytl, a žádal, aby soud rozhodl o tom, že se povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ na předmětných nemovitostech. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. 4. 2021, č. j. 83 C 7/2021-25, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění shrnul průběh řízení před katastrálním úřadem a uvedl, že „velikost převáděného podílu k nemovitostem v darovací smlouvě je esenciální náležitostí, bez které vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí na jejím podkladě nejde zapsat“, že „velikost spoluvlastnického podílu, který je předmětem daru, v darovací listině ze dne 15. 5. 2015 není uvedena“, a tedy že „tvrzení žalobce, že je osobou, která na podkladě vkladové listiny nabyla spoluvlastnický podíl k pozemkům právě v rozsahu ½, vkladová listina tedy nepotvrzuje“. Dále konstatoval, že „výtky žalobce proti procesnímu postupu katastrálního úřadu jsou neodůvodněné“, že „z obsahu katastrálního spisu jde zjistit, že Seznámení se s podklady pro rozhodnutí ze dne 17. 12. 2020 katastrální úřad prostřednictvím pošty doručoval žalobci již k datu 22. 12. 2020 a od téhož data byla listina uložena u pošty, neboť žalobce nebyl k datu jejího doručování v bydlišti zastižen“, že „jde tedy k jeho tíži, že vyzvednutím zásilky teprve k datu 30. 12. 2020 si zkrátil lhůtu pro případné vyjádření k obsahu Seznámení se s podklady pro rozhodnutí“, a že „uvedené skutečnosti na věcnou správnost zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu ostatně nemají vliv“, když „katastrální úřad v zamítavém rozhodnutí náležitě vysvětlil důvod pro zamítnutí návrhu na vklad, totiž nedostatek jedné z podstatných náležitostí darovací smlouvy jako vkladové listiny, tj. vymezení předmětu převodu, resp. velikosti spoluvlastnického podílu k převáděné nemovitosti“. Uzavřel proto, že „žalobcem předložená darovací smlouva ze dne 15. 5. 2015 náležitosti nezbytné pro zápis do katastru nemovitostí nesplnila“, a proto soud prvního stupně zamítl žalobu o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 5. 8. 2021, č. j. 5 Co 10/2021-47, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění konstatoval, že „předmětem darovací smlouvy je spoluvlastnictví domu číslo XY s výměrou sto metrů čtverečních na pozemku parc. č. XY a pozemky parc. č. XY, XY, XY a XY, nacházející se v katastrálním území XY, obec XY, zapsané u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště pro XY na LV č. XY“, že „dárkyně smlouvou daruje obdarovanému celý svůj podíl na výše popsaných nemovitostech s jejich součástmi, příslušenstvím a vybavením a obdarovaný dar přijímá“, že „oproti této darovací smlouvě, ve které rozsah spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem vůbec není specifikován, návrhem na vklad do katastru nemovitostí a stejně tak podanou žalobou žalobce požadoval povolení vkladu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši jedné poloviny na pozemcích XY, XY a XY v katastrálním území XY, jak jsou zapsány na LV č. XY“, a tedy že „z uvedeného vyplývá, že oproti darovací smlouvě sám žalobce výši spoluvlastnického podílu, který měl nabýt darovací smlouvou, stanovil jednou polovinou, což je ovšem v rozporu s obsahem darovací smlouvy, kde výše spoluvlastnického podílu není vůbec uvedena“. Dále odvolací soud uvedl, že „oproti obsahu darovací smlouvy navíc žalobce požaduje zápis spoluvlastnického podílu k parc. č. XY, XY a XY“, že „podle darovací smlouvy na parc. XY je dům č. XY s výměrou sto metrů čtverečních“ a že „oproti darovací smlouvě nenavrhuje žalobce zápis spoluvlastnictví k parc. č. XY“. Proto uzavřel, že „návrh na vklad je jednak v rozporu s předloženou darovací smlouvou, jednak neosvědčuje rozsah darování, neboť z darovací smlouvy není zřejmá velikost spoluvlastnického podílu dárkyně k označeným nemovitostem“. Nadto k namítaným chybám v postupu řízení před katastrálním úřadem odvolací soud uvedl, že „je třeba přisvědčit závěru krajského soudu, že to, že si žalobce neprodleně nevyzvedl zásilku na poště, jde k jeho tíži, navíc samotná tato okolnost nemohla mít vliv na výsledek řízení, když poté byla žalobci před krajským soudem a ostatně i odvolacím řízení dána možnost se k věci řádně vyjádřit“. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) prostřednictvím svého právního zástupce včasné dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel uvádí, že „nesprávně právně posoudil otázku platnosti a určitosti vkladové listiny, kterou je darovací smlouva uzavřená dne 15. 5. 2015“, a že „vzhledem k tom, že v předmětné darovací smlouvě dárkyně žalobci darovala celý svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech, které byly řádně označeny v souladu se zákonem v darovací smlouvě, nemohl mít katastrální úřad ani soud pochybnost o tom, že předmětem darování byl spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na uvedených nemovitostech, když právě spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na uvedených nemovitostech představuje celý spoluvlastnický podíl, který dárkyně ke dni uzavření smlouvy (jakož i k dnešnímu dni) vlastnila“. Dovolatel dále odkazuje na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se týkají výkladu právního jednání, a namítá, že „při výkladu projevu vůle žalobce coby obdarovaného a účastnice E. P. coby dárkyně v písemné darovací smlouvě dospěly soudy k závěru, že konkretizace předmětu darování v darovací smlouvě je nedostatečná a neurčitá, byť v ní smluvní strany jasně a srozumitelně vyjádřily svou vůli a úmysl převést celý spoluvlastnický podíl dárkyně na nemovitostech specifikovaných v darovací sml